Energie studentů se dá využít. Budeme je podporovat, říká olomoucký náměstek pro kulturu

Univerzitu i studenty samotné vnímá Viktor Tichák, nově ve funkci náměstka pro školství, kulturu a cestovní ruch, jako důležité aktéry v olomouckém životě. Vyzdvihl pestrý kulturní program města, každý si zde přijde na své – konzervativní starousedlíci navštíví operetu, studenti půjdou na AFO. Promluvil i o strategii rozvoje kultury, Muzejní čtvrti a výběru členů kulturní komise.

Jaký je Váš vztah ke kultuře? Co je pro Vás v této oblasti zásadní?

Můj vztah ke kultuře je veskrze pozitivní. Ne vážně, i když je mi jako akedemikovi blízká hlavně živá kultura, kterou utvářejí studenti, mám paradoxně největší vztah ke zřizované kultuře. Jsem velmi pravidelným návštěvníkem, ale i z rodinných důvodů příslušníkem zřizované divadelní scény. Moravské divadlo a Moravská filharmonie jsou největší kolosy, které k olomoucké kultuře a k mé gesci spadají. A to i rozpočtově

A přijde Vám tedy toto finanční rozdělení odpovídající?

To finanční rozdělení je trochu optický klam, protože na zřizovanou kulturu i na tu živou jde plno peněz, ale přece jen způsob, jakým žijí příspěvkové organizace, je jiný. Hlavním rozdílem jsou výdaje a platy. Lidé v divadle a filharmonii jsou zaměstnanci na hlavní pracovní poměr a své řemeslo vystudovali. Oproti tomu živá kultura stojí na nadšencích, studentech, dobrovolnictví a vícezdrojovém financování. I tak si ale myslím, že tady je potřeba finančně zabrat, i proto jsme zvýšili objem dotačních prostředků na živou kulturu na příští rok o zhruba třetinu, aby se dostalo na více žadatelů a současní žadatelé mohli dostat vyšší dotace s ohledem na rostoucí náklady.

Město Olomouc má počínaje rokem 2022 novou strategii rozvoje kultury a kreativních odvětví. Jak byste ji shrnul?

Řekl bych, že je to dobrá strategie a budoucí koalice se jí určitě bude chtít držet. Je to popravdě novinka, taková strategie kultury tady ještě nebyla a i úředníci se letos poprvé učili pracovat s akčním plánem, který by se teď měl vyhodnocovat a v lednu se bude tvořit nový. Už jsme měli jednání s předsedou nové komise pro kulturu a cestovní ruch, která by tenhle nový akční plán měla připomínkovat. Učíme se i aplikovat strategii tak, aby došla naplnění.

Co se týče shrnutí jejího obsahu, já ji zatím viděl jen zběžně. Není to úplně četba na jedno odpoledne, což je dobře, protože všechny kroky potřebné k dosažení daných cílů jsou zde návodně popsány. Je zde mnoho zásadních bodů, které bude potřeba otevřít, namátkou například umisťování umění ve veřejném prostoru, propojení kultury a podnikatelů nebo větší role kreativních průmyslů.

Já jsem část této strategie četla a všimla jsem si, že několikrát zmiňuje koncept Muzejní čtvrti. Mohl byste tento koncept přiblížit?

To je zajímavá věc. Muzejní čtvrť je de facto Náměstí republiky a okolí. Je v této lokalitě, protože se tam nachází Vlastivědné muzeum, Muzeum umění a chystá se tam Středoevropské fórum. Je tam knihovna, ta je tedy městská, a jsou tam Hanácká kasárna, která mají potenciál využití třeba pro archeologické centrum, tedy krajskou příspěvkovou organizaci. Je tam vojenský archiv, což je vlastně napůl prázdná budova, která vybízí k dalšímu podobnému užití. Nedaleko je také Arcidiecézní muzeum.

Svým způsobem to nahrává jedné věci, a to je větší spolupráce těchto jednotlivých institucí, která se myslím daří. Ne úplně přímo sem spadá i Vědecká knihovna. V roce 2023 dojde také k otevření kina Central, které bude další alternativní scénou nejen pro promítání, ale i další kulturní akce. Další velký hráč je univerzita.

To je ten olomoucký muzejní ostrov, což je tedy aluze na Berlín, kde mají Museumsinsel, Ostrov muzeí. Je to velmi zajímavý koncept a město v něm musí mít zastřešující roli. Už v roce 2023 proběhne národní zahájení Olomoucké muzejní noci a my plánujeme, ale je to zatím úplně v plenkách, že by mělo proběhnout právě na Náměstí republiky. Bude to velká událost a bude na ní participovat město, knihovna i obě muzea, jak to vlastivědné, které je krajské, tak Muzeum umění, které je státní. Tento typ akcí by se přesně měl odehrávat na tomto muzejním ostrově, v muzejní čtvrti.

Už jste také zmiňoval komisi pro kulturu a cestovní ruch, ta je tedy poradním orgánem, který se vyjadřuje k problematice kulturního života ve městě a mimo jiné také předává návrh na poskytnutí dotačních příspěvků žadatelům v oblasti kultury. Členy této komise jmenuje rada města. Já bych se Vás chtěla zeptat, jak probíhá takový výběr členů kulturní komise a zda jsou kladeny nějaké požadavky na jejich odbornost.

To je samozřejmě vysoce politická záležitost, neboť členy nominují jednotlivé strany. Vím, že čím menší město, tím více narážíme na neodbornost lidí v odborných komisích. Nicméně my jsme apelovali na jejich odbornou zdatnost a zkušenosti.

Myslíte tím, že jste apelovali jako strana Piráti?

Určitě minimálně Piráti, ProOlomouc a spOLečně propagovali, aby se komise mohly rozšířit o další odborníky, pokud o to požádají. Určitě bychom neradi dělali nějaká výběrová řízení na členy kulturní komise. Jde o zodpovědnost každého politického subjektu, který tam daného člověka nominuje.

Jak říkám, my jsme apelovali na to, aby to byly odborníci a pokud to odborníci nebudou, tak už je to věc nominující politické strany a jejich voličů. Každopádně na webových stránkách bude jasně napsáno, kdo je v které komisi za kterou stranu.

Řekl byste, že je Olomouc univerzitní město? Vnímáte nějaký rozdíl mezi městem, kde se pouze nachází univerzita a městem univerzitním?

Ano a rozdíl vnímám velký. Je to především záležitost početní. Když má město necelých sto tisíc obyvatel a univerzita zhruba pětadvacet tisíc studentů, tak je to věc, kterou v tom městě nezamlčíte. Je to čtvrtina.

V Olomouci má univerzita také desítky budov, které nejsou na jednom místě. To znamená, není tu žádný kampus, jako v Brně, který by byl trochu bokem a kde by studenti žili ve svém hnízdě, v univerzitní bublině. Když studenty navezete někam za město a necháte je tam žít svůj život, tak tolik neovlivňí chod města.

V Olomouci je opravdu vidět, že jsou fakulty rozeseté. Filozofická fakulta je na Křížkovského, další máte na třídě Svobody, Konvikt, Vodární a to jsou vlastně všechno vztyčné body. Studenti mezi nimi musí permanentně pendlovat a už tímhle spoluutváří život města.

A samozřejmě, protože jsou to mladí kreativní lidé, tak je z hlediska kultury často něco napadne a pak, protože jsou to mladí kreativní lidé, to můžou často někam dotáhnout. My bychom je v tomhle rádi podporovali, protože je vidět, že ta energie, kterou mají, se dá transformovat do konkrétních výsledků. Vidíme to na AFU a vidíme to u dalších mnoha projektů univerzity, studentských spolků, studentů-jednotlivců a absolventů.

Když se Vás zeptám přímo na roli Univerzity Palackého v oblasti kultury, mohl byste ji stručně popsat? Popsal byste ji jako aktivní?

Určitě ano. Máme Umělecké centrum UP – Konvikt, kde se toho plno děje. Pořádají se tu již zmíněné festivaly. Nejmenoval jsem ještě třeba Zaparkuj, taky fajn projekt určený pro studenty, který se odehrává ve veřejném prostoru, Noc vědců, akce v Pevnosti poznání… Myslím, že je skvělé, jak se nabídka rozšiřuje.

Vnímáte i roli univerzity v oblasti sběru dat a mapování? Spolupracujete s ní v této oblasti?

Ano, i když na poli kultury to asi není úplně dostatečné. Vím, že se to děje v jiných oblastech, jako je třeba geoinformatika.

Myslím si, že existuje i mnoho dalších oborů na univerzitě, které by bylo fajn začlenit do chodu města a trochu je využít. Je to třeba žurnalistika. Vydáváme tady Olomoucké listy, v nichž lze dát prostor studentům a poskytnout jim tím praxi. Těch provazeb mezi univerzitou a městem je mnoho a je ještě mnoho takových, které nejsou a mohly by být.

Jak byste popsal kulturní publikum v Olomouci? Je pro něj něco specifické?

Myslím si, že se nedá mluvit o jednom publiku. Je více publik. Existuje skupina Olomoučáků, starousedlíků, která je konzervativnější. To je vidět třeba na tom, které tituly uváděné Moravským divadlem jsou vyprodané, a které ne. Alternativnější kusy bývají poloprázdné, zatímco opereta nebo muzikál jsou vždycky plné, i když se nemusí jednat o úplně nejkvalitnější představení. Tady ti konzervativnější Olomoučáci hodně slyší na kulturu – zábavu.

Ale pak je tady kultura alternativnější, která hodně oslovuje třeba studenty a zároveň takové ty „městské intelektuály“ , kterých je v centru hodně. Jsou to jednorázové projekty, festivalové věci – skvělé akce a mají svoje publikum, trochu jiné než to, které chodí na
„operetky“ .

Ten i ten divák si tady přijde na své. V tomhle je Olomouc bohatá, jak co se týče publika, tak i programu a na tom bych nic neměnil, jen je dobré publika propojovat, ukazovat konzervativnějšímu publiku moderní inscenační přístupy, ale i dostat studenty na operu.

Myslíte si tedy, že kulturní scéna města má dostatečnou nabídku pro rozličné cílové skupiny?

Myslím, že v zásadě jo, i když jsou tu samozřejmě i nějaké mezery. Třeba co se týče jazzové scény. Býval tady městský jazzový festival, ten už se nepořádá. Místo toho se v poslední době koná hodně populárních koncertů na náměstí s cílem oslovit co nejširší masu.

Nicméně paleta je velmi široká, od těchto masových festivalů, až po velmi úzce cílené akce, jako je třeba festival MusicOlomouc. Jedná se o soudobou hudbu, která fakt není pro každé ucho, ale i ta si zde najde svého posluchače.

Jak byste popsal činnost platformy Kreativní Olomouc a spolupráci s ní?

Kreativci jsou právě částí kultury, kterou koncepce zmiňuje, ale zatím se s ní moc systematicky nepracovalo. Kreativní Olomouc spolupracovala na tvorbě strategie kultury. Jedna z aktérek Kreativní Olomouce byla a je členkou kulturní komise – to ještě k těm odborníkům.

Myslím si, že spolupráce s Kreativní Olomoucí by se měla prohloubit. Rád bych se s nimi potkal a vyjasnil si, jak se mohou podílet na naplňování koncepce kultury kreativních odvětví. Takže jejich činnost vnímám, vnímám ji pozitivně. Spolupráci budeme tříbit.