Státní převrat v Německu: Teroristická skupina plánovala útok na německý parlament

Teroristická skupina organizovala útok na spolkový sněm v Berlíně, při kterém měla svrhnout stát. Ve středu proběhla v Německu celostátní policejní razie, při které zadrželi 25 obviněných.

Při středeční razii v jedenácti spolkových zemích Německa proběhla velká razie, při které policie zadržela 25 lidí obviněných z pokusu o státní převrat. Osm z nich je ve vyšetřovací vazbě.

„Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány,” uvedl na twitteru německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Jedná se pravděpodobně o nejrozsáhlejší protiteroristický zásah v historii Německa.

Teroristická skupina plánovala od listopadu 2021 násilný útok na Bundestag, Německý spolkový sněm v Berlíně. Jejich cílem bylo svrhnout stát a nastolit monarchii. Za plánovaným pučem stojí extremistické, krajně pravicové hnutí Říšských občanů (německy Reichsbürger), které odmítá legitimitu současného německého státu. Obviněných je celkem 52.

Na zásahu se podílelo na tři tisíce německých policistů. Zatýkalo se i v zahraničí, jednou v Rakousku a jednou v Itálii. Z celkem 25 zatčených, které se policii podařilo zadržet, se 22 z nich považuje za členy hnutí Říšských občanů, zbylí tři hnutí podporují.

Organizace měla svou politickou a ozbrojenou část. Politickou část vedl Heinrich XIII. Prinz Reuss, 71letý německý šlechtic z rodu Reussů. Ozbrojenou část měl v gesci bývalý velitel parašutistů. Oba jsou mezi zadrženými. Podle německého federálního prokurátora zůstává podezřelých dalších 27 lidí.

Kdyby se puč uskutečnil, skupina by nastolila politický systém jako za Německé říše, která vznikla v roce 1871. Novou podobu státu by opatřili vlastní vládou, jeho hlavou by se stal Heinrich XIII. Prinz Reuss.

Říšští občané se dokonce pokusili o navázaní spojenectví s ruským velvyslanectvím v Berlíně. Rusko jakýkoliv kontakt popřelo. Společně sobviněnými Němci byl zadržen také jeden ruský občan, který měl Reussovo spojení s velvyslanectvím zprostředkovat.

Kdo se puče účastnil?

Na pokusu o státní převrat se účastnila soudkyně a bývalá poslankyně za krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Birgit Malsack-Winkemann. Už dříve byla podezřelou z pravicového extremismu, přesto vykonává funkci soudkyně nadále. Malsack měla zastávat jednu z předních funkcí organizace. Jakoukoliv spojitost se stranou AfD předsednictvo vyloučilo ve svém středečním prohlášení. Malsack-Winkemann ale není jediná obviněná s vazbou na AfD. Mezi zadrženými je i bývalý radní města Olbernhau. Ten má mandát také za AfD.

Obvinění teroristé mají vazby i na německou armádu. V podezření je jeden aktivní a několik záložních vojáků Bundeswehru se speciálním výcvikem. „Aktivní voják je členem elitní jednotky Bundeswehru KSK (Kommando Spezialkräfte), která byla v posledních letech důkladně repasována kvůli řadě krajně pravicových incidentů,“ informovala agentura Reuters.

Dále je skupina napojená na hnutí Querdenker, které v Německu organizovalo protesty proti epidemickým opatřením a očkování proti covidu-19. Podle prokurátorů teroristy motivovala skupina zastánců QAnon a jejich útok na Kapitol Spojených států loni v lednu.

K situaci se na svém twitteru vyjádřil německý poslanec za AfD původem z České republiky Petr Bystroň. Teroristickou skupinu označil jako „50 důchodců, kteří by neobsadili ani radnici v San Marinu“. Zároveň zdůraznil, že nebezpečí nepřichází „zprava“, ale od migrantů.

Kdo jsou Říšští občané?

Říšští občané dlouhodobě nerespektují a odmítají současný politický systém Německa a usilují o znovuobnovení Německé říše. Nejedná se o organizovanou skupinu lidí, nýbrž o hnutí, které zahrnuje více konkrétních extremistických skupin. Ty spojuje jejich společné antisystémové založení. 

Členové neuznávají současnou německou ústavu, parlamentarismus a celý právní systém. Jejich extrémistický ideologie je pal opravňuje jednat násilně. Jsou přesvědčeni o tom, že v Německu tajně vládnou Spojenci z druhé světové války stejně jako o dalších konspiračních teoriích, týkající se například covidu-19 či antisemitismu. Hnutí se proslavilo také vyznáváním kultu zbraní. Nachází se mezi nimi vysoké procento držitelů zbrojního průkazu a zbraní, kvůli čemuž jsou v hledáčku policie. O své zbraně přišlo doposud 1500 členů, zbylých 500 držitelů zbrojního průkazu však zbraně může stále vlastnit.

Kořeny Reichsbürgeru sahají do 80. let 20. století, kdy se hnutí začalo formovat. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) odhaduje, že se v Německu nachází asi 21 tisíc jeho členů, 1150 z nich klasifikuje jako pravicové extremisty. Pravdou však zůstává, že tyto radikální tendence se vyskytují napříč celým hnutím. Deutsche Welle popisuje stereotyp Říšského občana jako „většinou muže staršího padesáti let, inklinujícího k pravicovému populismu“.

V roce 2016 zabil jeden z členů Reichsbürgeru policistu. Stalo se tak při razii, při které u něj policisté našli desítky střelných zbraní. Především touto událostí se Říšští občané zviditelnili na veřejnosti.