Sjednotila olympiáda rozdělené národy?

Zimní sportovní svátek v jihokorejském Pchjongčchangu měl sloužit i ke zmírnění napětí na poloostrově. Delegace Jižní Koreje se dohodla s diktátorským režimem na severu na jednotném ženském hokejovém týmu. Zatímco sportovci a organizátoři obou Korejí slaďovali borce, aby společně podávali skvělé výsledky, fanoušci na jižní části poloostrova byli rozdělení. A nebylo to poprvé.

Pokud něco činí olympijské hry mezi ostatními sportovními svátky výjimečnými, je to jejich nesportovní přesah. Podívejte se někdy na zahajovací ceremoniál ještě jednou a dojme vás to. Takřka vedle sebe tam totiž bez problému defilují sportovci zemí, jejichž vojáci si navzájem daleko od sportovišť ustřelují hlavy. Možná že i v dnešní podobě olympiády se zachovala kapka z antické ekecheirie, posvátného míru během her. Svou roli v této atmosféře hrají i společná mužstva. Dnešní hry jsou to hokejistky z Koreje.

Východoasijské výjimky

Prapor, pod kterým jednotný Korejský tým vystoupil, není vůbec nový. „V roce 1991 ji poprvé použil společný tým Koreje na mistrovství světa ve stolním tenisu, poté při zahájení XXVII. olympijských hrách 2000 v Sydney,“ uvádí sportovní historik František Kolář, který nyní pracuje na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Korea s touto vlajkou nastupovala již na olympijských hrách do roku 2006, sportovci ale ve všech případech soutěžili za své státy.

Vyostřené vztahy obou Korejí ale způsobily, že na letních hrách v Pekingu musely být oba týmy od sebe odděleny výpravami třech států: Fidži, Kamerunu a Černé Hory. Následující hry pak Severokorejci defilovali hned za českou výpravou. Pro jistotu pod D (Democratic People’s Republic of…), přičemž jih nastupoval pod K (Korea).

Korea má podporu exportovaných severokorejských roztleskávaček. Zdroj: Youtube/BNR Nieuwsradio

Podobně se na olympiádě podepsaly i neveselé vztahy mezi pevninskou Čínskou lidovou republikou a Čínskou republikou na Tchajwanu. Roku 1971 se čínským komunistům povedlo získat v OSN stálé křeslo a o osm let později vstoupila komunistická Čína i do Mezinárodního olympijského výboru. Reprezentace Čínské republiky (Tchajwan) od té doby na všech sportovních soutěžích nese název Čínská Tchaj-pej.

Společný německý tým? Čistá fikce

Společný olympijský tým spojoval ve třech zimních a třech letních hrách také rozdělené Německo. Podle atleta Williho Hochdorfa z NSR tomu tak ale v realitě nikdy nebylo. „Se sportovci z NDR jsme nemohli být dohromady. Společné německé mužstvo jsme byli jen na papíře, ve skutečnosti jsme byli rozdělení,“ uvedl Hochdorf ve společném rozhovoru s východoněmeckou atletkou Karin Balzer pro die Welt.

Tuto iluzi si vymohl Mezinárodní olympijský výbor kvůli složité politické situaci v regionu. Východní Německo bylo v důsledku Hallsteinovy doktríny dlouho neuznaný stát. V roce 1952, kdy NDR ještě oficiálně neuznal ani Sovětský svaz, se východoněmečtí sportovci nemohli her účastnit. Změna nastala o čtyři roky později, kdy Mezinárodní olympijský výbor povolil start všech Němců pod jednou vlajkou.

Naposledy nastupovali Němci společně ještě rok po stavbě berlínské zdi, v roce 1964 v Tokiu. Po stavbě zdi se to všechno ještě více vyostřilo. Němečtí atleti už nelétali dokonce ani jedním letadlem. Zatímco východní Němci museli do Tokia v malých skupinkách přes Kodaň, západní Němci letěli z Frankfurtu přes aljašské Anchorage a Severní pól. „Byli jsme jako cizinci,“ řekla Balzer, která vyhrála v Tokiu zlato. Společná německá vlajka s pěti kruhy se použila ještě na hrách v roce 1968. Tam už ale Němci nastupovali odděleně. „Německý společný tým nastoupí, ve skutečnosti je to ale čistá fikce. Trochu jsme tím oklamali svět,“ vystihl situaci na zimní olympiádě pro Der Spiegel Dr. Heinz Schöbel, funkcionář z NDR.