Nejnovější

Brazílie si zvolila zeleného prezidenta. Do úřadu zamířil rovnou z vězení

Autor: Flickr | Lula Marquez

Od neděle mají Brazilci nového prezidenta. V prezidentském klání zvítězil Luiz Inácio Lula da Silva jen těsně s 50,9 % hlasů oproti dosavadnímu prezidentu Jairu Bolsonarovi, kterému věřilo 49,1 % voličů. vítěz voleb plánuje směřovat Brazílii zásadně jiným směřem než jeho předchůdce.

Brazilský prezident rozhoduje zhruba o 214 milionech obyvatel a 8,5 milionech kilometrů čtverečních území největšího jihoamerického státu. Tuto obrovskou zodpovědnost svěřili Brazilci do rukou zkušeného politika Lula da Silvy, který jejich zemi povede již potřetí. Podle dat Světové banky je Brazílie dvanáctou největší ekonomikou světa, jejíž vliv sahá v rámci hospodářského sdružení BRICS také do Číny, Indie, Afriky a Ruska.

Brazilci jsou unavení z covidu a hladoví

Přestože je Brazílie velká a mocná země, zmítá se v nezanedbatelných interních problémech. „Přes 30 milionů Brazilců trpí hladem. To znamená, že 15 % domácností zaznamenává akutní hlad a dalších 30 % rodin má potíže s nedostatkem jídla,“ sdělila profesorka výživy Ana Maria Segal z Univesity of Campinas francouzskému deníku Le Monde. V konkrétních číslech má problémy s jídlem asi 125 milionů obyvatel.

Bývalý prezident Jair Bolsonaro během posledních let své vlády pumpoval do brazilské ekonomiky desítky miliard dolarů, aby zabránil další hluboké krizi jakou země pocítila v roce 2014. „Mohutně investoval hlavně před letošními prezidentskými volbami. Díky tomu míra nezaměstnanosti klesla pod 9 %. Státu se také za jeho vlády podařilo zvýšit výplatu sociálních dávek o polovinu,“ hodnotil server Americas Quarterly ve své analýze. Míra nezaměstnanosti je tak poprvé od roku 2015 pod hranicí deseti procent.

Bolsonarova snaha zamezit další krizi ho ale vedla i ke sporným rozhodnutím. Během pandemie covidu-19, která Brazílii silně zasáhla, odmítal zavést plošný lockdown. Podle něj totiž způsoboval hlad a depresi a obviňoval média ze zbytečné paniky.

„Dost fňukání a naříkání. Jak dlouho ještě bude ten pláč pokračovat? Jak dlouho ještě zůstanete doma a všechno necháte zavřené? Nikdo už to nemůže vydržet. Ano, je nám líto mrtvých, ale potřebujeme řešení,“ uvedl bývalý prezident. Ten přitom covid-19 sám prodělal. I přesto odmítal nošení roušek a očkování.

Byl to ale Lula, který během svých dvou minulých funkčních období jako prezident Brazilské federativní republiky zemi opravdu pozvedl. Za jeho vlády zažívala Brazílie hospodářský rozmach, který byl způsoben poptávkou po komoditách. Lula také ekonomické prosperitě přispěl rozsáhlými sociálními programy, které vymanily miliony lidí z chudoby.

Přes jeho dvě úspěšná volební období v letech 2003–2006 a 2007–2011 skončil nakonec Lula ve vězení. V roce 2017 byl odsouzen za korupční skandál. Z prezidenta, který opouštěl úřad s 90% podporou obyvatelstva se tak stal vězněm. Nicméně v roce 2021 mu soud rozsudek zrušil a Lulovy kroky vedly hned ke kandidatuře do nejvyššího brazilského úřadu.

Lula slíbil nastolení zelené ekonomiky

Staronový prezident Lula začal svou funkci ve vysokém tempu. „Včera jsem mluvil s desítkami hlav států. Každý chce rozšířit partnerství a společnou práci s Brazílií v oblasti obchodu, klimatické otázky a hlavních globálních problémů. Vracíme se do světa,“ informoval na svém Twitteru v úterý.

The New York Times ještě před volbami poznamenal, že pokud jde o budoucnost lidstva, je Lula jediným správným kandidátem. „Pro mnoho Brazilců to bude volba mezi dvěma opravdu vadnými kandidáty. Pokud ale jde o budoucnost lidstva na této planetě, existuje pouze jediná možnost,“ napsal The New York Times.

Během vlády Bolsonara dosáhla míra odlesňování v Amazonii vrcholu. Podle vědeckého časopisu Science Advances se dostala kompletní míra odlesnění Amazonie na 17 %. V případě brazilské části pralesu tak jde už o 20 %, což odborníci považují za alarmující stav, který může zlikvidovat celý biotop.

Právě Lula jako jedno z hlavních témat své kandidatury zmínil otázku klimatu. Přímo ve své kampani slíbil snížení odlesňování amazonského deštného pralesa. Tomu se často přezdívá „plíce světa“ na základě množství kyslíku, které pumpuje do atmosféry.

Konkrétně se Lula zavázal k udělení ochrany novým územím pralesa. Celkem by tyto oblasti měly čítat rozlohu o velikosti zhruba 0,5 milionu kilometrů čtverečních. V kampani hovořil o dotacích pro udržitelné zemědělství a reformách brazilského daňového zákona k nastolení zelené ekonomiky.

Na důležitost udržování amazonského pralesa upozorňuje dokonce Světová banka. „Klíčovou výzvou zůstává podpora přechodu k ekologičtějšímu a odolnějšímu modelu růstu. Brazílie je domovem více než 60 % amazonského deštného pralesa, největšího tropického pralesa na světě. Má vysoký podíl obnovitelných zdrojů ve své energetické matrici, ale vysoké vystavení klimatickým rizikům a odlesňování si vyžaduje silnou reformní agendu k řešení těchto problémů,“ zní její hodnocení Brazílie za letošní září.

Podle svých slov nový prezident oceňuje hodnotu každého jednoho stromu. Obrací se také na ostatní země světa. „Pokud je svět ochoten pomoci, může mít udržení stromu v Amazonii větší hodnotu než jakákoliv jiná investice,“ řekl Lula podle Euronews.

Teď má před sebou spoustu práce, pokud chce dostát svým předvolebním slibům. „Kvůli nárůstu znečištění z odlesňování není Brazílie na cestě ke splnění svých cílů ve snížení emisí skleníkových plynů o 37 % do roku 2025 a 43 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005. Musí ještě vypracovat integrovanou dlouhodobou národní strategii k dosažení těchto klimatických cílů. Nedávné reformy v sektoru infrastruktury spolu s obnoveným zájmem administrativy o klimatickou agendu poskytují dobré příležitosti pro zelenou obnovu Brazílie a pro pozvednutí milionů Brazilců z chudoby,“ pokračuje Světová banka na svém webu.

Někteří Lulovo vítězství nemůžou strávit

Zklamaní podporovatelé Bolsonara s jmenováním nového prezidenta. Začátek v jeho funkci je tam vez znamani protestů.

„Brazílie říká Lulovi ne: Brazilci se připojují ke stávce řidičů kamionů a vtrhávají na ulice a dálnice celé země,“ zveřejnila na svém Twitteru novinářka Maria Laura Assis, která působí v Brazílii a Argentině.

Dlouho se debatovalo, zda poražený Bolsonaro vůbec prohru uzná. Nakonec ale v úterý, tedy dva dny po volbách, vystoupil se svým projevem. V něm vítěznému Lulovi nepogratuloval. Slíbil však, že bude dodržovat ústavu.

„Naše metody nemohou být metodami levice, které vždy poškozovaly obyvatelstvo, jako obsazení nemovitostí, ničení majetku či omezování práva pohybu,“ řekl Bolsonaro.

Ten v projevu mimo jiné podpořil protestující, kvůli kterým ve 23 z 27 brazilských států musí zasahovat policie i armáda. Dosavadní prezident největší jihoamerické demokracie zatím oficiálně výsledky voleb neuznal.

Jakub Jurek (Články)
Věnuje se zejména postsovětskému prostoru a kauzám napříč politikou.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*