Jaderná válka? „Situace naznačuje, že se Putin spokojí s Donbasem,” říká politolog

Putin nemá osud Ukrajiny pevně v rukou, jak doufal. Vyhrožuje proto použitím jaderných zbraní. Nukleární válka nedá západnímu světu spát.“Byla by to velká mezinárodní krize, krize celého mezinárodního řádu, fungování OSN a mezinárodního společenství,” komentuje politolog Jakub Lysek krizi. 

Když Vladimir Putin pohrozil použitím jaderných zbraní, svět se měl na pozoru. Více než třicet let od konce studené války je politika jejich omezování v troskách. Její narušení nepřišlo od zemí, od kterých by ho mezinárodní společenství čekalo. Například Severní Koreje nebo Íránu.

Jaderné zbraně rovná se obranná politika

Ne příliš zemí na světě má ve své obranné politice zahrnuto použití jaderných zbraní. Jejich primární využití stálo na zastrašení (tzv. deterrence, pozn. red.). Čili bezpečnostní politika jaderných mocností se tvořila ve smyslu “zkuste to na nás, a uvidíte”.

Rusko se však v tomto ohledu odlišuje. “Použití jaderných zbraní je přípustné i v případě obrany proti agresi konvenčními zbraněmi, v rámci které by mohla být ohrožena existence státu,” stojí v jaderné doktríně Ruské federace z roku 2010.

“Nikdo neví, co se v jeho okolí odehrává.”

“Je ale vhodné si přiznat, že nikdo, ale vůbec nikdo, netuší, co se v jeho nejbližším okolí odehrává,” varuje politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého. V současné době není nikdo z ruské elity, kdo by případnou katastrofu dokázal zastavit.

“Vladimir Putin koncentroval velkou moc, oslabil oligarchy a v přímém přenosu ruské státní televize ze zasedání bezpečnostní rady státu  ponížil i vrcholné představitele ozbrojených sil a tajných služeb,” přiblížil Lysek, jak se Putin chová vůči svému blízkému okolí. .

Co Putin může použít?

“Je třeba rozlišovat mezi strategickými a taktickými jadernými zbraněmi. Ty druhé jsou svým účinkem omezené. Určitě to zvažují v případě, kdy by třeba NATO masivně Ukrajinu vyzbrojovalo těžkou technikou a ta nyní na Donbase převzala iniciativu a začala dobývat zpět ztracená území,” míní Lysek.

Podle něj je Putin v takovém případě ochotný přistoupit na využití taktických jaderných zbraní. To by se reálně mohlo stát, jelikož ukrajinská armáda opravdu iniciativu přebírá.

“V tomto případě by Rusko mohlo použít taktické jaderné zbraně třeba na Mariupol nebo nějaké menší město, které ruská armáda nemůže dobýt, například Kramatorsk či Slavjansk,” říká Lysek.

Cena za jadernou válku 

Pokud by šéf Kremlu jaderné zbraně přece jen použil, na Rusko by se už nikdo nedíval jako dřív.

“Došlo by k úplnému zpřetrhání vazeb a ke kompletní izolaci Ruska. USA ani Francie ani Velká Británie by své jaderné zbraně nepoužily, nejsou ve válce s Ruskem a Rusko oficiálně není ve válce s nimi. Západní politici budou chtít mít klid a asi by se zůstalo jen u prohlášení. Nemohou to eskalovat k třetí světové válce,” tvrdí politolog Lysek. V takovém případě je ve hře opětovné odsouzení ruských činů.

Rozdíl je podle Lyska ten, že by se Rusko vydalo ke kompletní mezinárodní izolaci. “Použití jaderných zbraní Ruskem by patrně odsoudila i Čína,” věří.

Vzdal Putin dobytí Ukrajiny?

Ukrajinská armáda slaví nečekané úspěchy. Putin se tak musí mít na pozoru, pokud nechce připustit z ruského pohledu ostudnou porážku. Z ukrajinské armády je nyní modernější instituce, než jakou byla ještě v roce 2014.

“Ukrajinští vojáci se úspěšně brání už déle než čtyřicet dní – jen málo analytiků na začátku invaze něco takového očekávala. A s jistotou to nečekalo ruské vojenské velení, které věřilo, že svého souseda dobude během několika dní,” upozorňuje web ČT24.

Lysek varuje před krachem mezinárodního řádu. Zároveň však věří, že Putin zužuje svůj zájem jen na několik oblastí, a použití jaderných zbraní již není na pořadu dne.

“Byla by to velká mezinárodní krize, krize celého mezinárodního řádu, fungování OSN a mezinárodního společenství. Současná situace ale spíše naznačuje, že Putin už vzdal dobytí celé Ukrajiny a jde mu jen o Donbas a propojení s Krymem,” dodává Lysek.