Český potratový zákon komplikuje práci polským neziskovkám. Jeho novelizace by mohla vše ještě zhoršit
Polská vláda i přes odpor veřejnosti stále utahuje šrouby a všemožnými způsoby znemožňuje ženám podstoupit interrupci. Pro mnoho Polek je tak jedinou bezpečnou možností, jak uměle přerušit těhotenství, cesta do zahraničí. Častou destinací se stává i Česká republika. Tuzemské zákony si však neví rady, zda je poskytnutí potratu cizinkám legální, a tím komplikují i práci polským neziskovkám.
Situace polský žen se konstantě zhoršuje. Od ledna minulého roku jsou podle rozhodnutí Ústavního soudu interrupce povoleny jen v případě, že je těhotenství důsledkem trestného činu nebo je vážně ohroženo zdraví nebo život matky. Potrat je tedy nelegální i v případě, že plod nemá šanci přežít.
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost se však i nadále snaží potraty kriminalizovat úplně. A to i přes vlny protestů a negativní výsledky průzkumů veřejného mínění. Ty jasně ukazují, že většina Poláku se zákazem interrupcí nesouhlasí. Podle průzkumu Institutu pro Sociální výzkum a obchod (IBRiS) je pro zakázaní potratů jen 10 % Poláků.
Teta Češka
„Existuje mnoho důvodu, proč Polky hledají pomoc právě v Česku. Důležitá je hlavně vzdálenost. Při rozhodování hrají roli ale i okolnosti jako cena za provedení potratu. Ta je v Česku většinou nižší než třeba v Německu,“ vysvětluje Marta z neziskové organizace Ciocia Czesia pro Houpacího osla.
Ciocia Czesia, neboli Teta Češka, je jednou z organizací, která se Polkám snaží pomoct podstoupit umělé přerušení těhotenství. Kromě psychické podpory je jejich cílem zajistit i dopravu do Čech a domluvit lékařský zákrok.
„Poskytujeme pomocnou ruku ženám nalezením důvěryhodné kliniky a informováním o požadavcích, potřebných k vykonání lékařského úkonu. Pokud jsme o to pisatelkou požádáni, poskytneme i finanční pomoc. Potřebuje-li daná žena psychologickou pomoc, poradíme, na koho se má obrátit, a je-li potřeba, můžeme pomoci zařídit dopravu a ubytování. Také mimo jiné zvyšujeme povědomí o situaci v Polsku, pomocí našich sociálních sítí a rozhovorů s médii. Prostřednictvím crowdfundingových kampaní získáváme finanční příspěvky, díky kterým můžeme platit potraty žen, jež si je nezvládnou financovat samy,“ říká o práci Ciocia Czesia Marta.
Nejasný potratový zákon
Organizacím jako Ciocia Czesia komplikují práci české zákony. Existuje totiž výkladový rozpor zákonu z 80. let, podle kterého je cizinkám poskytnutí interrupci nezákonné. Jedná se o značně archaickou normu, o čemž svědčí i to, že se v něm píše o „České socialistické republice“.
Ministerstvo zdravotnictví a ombudsman se shodují na tom, že zákaz provedení potratu se nevztahuje na cizinky, které mají povolení k pobytu na základně některé z mezistátních dohod. Takovou dohodou je pak i smlouva o fungovaní Evropské unie.
„Z pohledu evropského práva, konkrétně EU směrnice o přeshraniční zdravotní péči, která je zmiňována ze stanovisku ministerstva zdravotnictví, by tady Polky skutečně měly mít možnost interrupci podstoupit,“ potvrdila pro týdeník Respekt právnička specializující se na evropské právo Michaela Tejmlová.
Proti tomu však stojí výklad České lékařské komory. Její prezident Milan Kubek uvádí v časopise Tempus Medicorum, že není možné zaručit, jak by soud rozhodl v případě žalovaní lékaře vykonávajícího interrupci. Výklad Ministerstva zdravotnictví není totiž závazný.
„Za současného legislativního stavu totiž nelze předjímat, jak by který státní zástupce postupoval či jak by který soud rozhodoval v případě, že by lékař byl obviněn z nedovoleného přerušení těhotenství dle § 160 trestního zákoníku, jehož se dopustil ve vztahu k cizince, která se do České republiky dostavila pouze za účelem provedení interrupce,“ píše Kubek.
V praxi je to stejně zmatené
Kvůli těmto nejasnostem ve výkladu zákona někteří lékaři odmítají cizinkám poskytnout interrupci. „Cizinkám bez trvalého bydliště na území ČR se umělé přerušení těhotenství v naší porodnici neprovádí,“ vysvětluje například primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Náchod Marek Střecha, proč jeho oddělní nepřijímá polské pacientky.
Na rozdílné přístupy poukazuje i Marta z Ciocia Czesia. „Spolupracujeme už s několika českými nemocnicemi. Ale i přesto, že české Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že je poskytování interrupce cizinkám legální, se některé ale stále zdráhají. Zejména pak soukromé kliniky nás odmítají, kvůli nejasnému výkladu českých potratových zákonům. Kdyby se to ujasnilo, v mnohém by nám to ulehčilo,“ uvedla.
Někteří lékaři si jsou na druhou stanu jisti výkladem ministerstva. „Stanovisko ministerstva zdravotnictví je podpůrné a vzhledem k tomu, že Fakultní nemocnice v Ostravě je organizace přímo řízená ministerstvem, řídíme se tímto právním názorem,“ potvrzuje přednosta porodnicko-gynekologické kliniky ostravské nemocnice Ondřej Šimetka.
Řešení je v nedohlednu
Očividným řešením, které by zjednodušilo práci i neziskový organizacím, by mohlo být český potratový zákon novelizovat. To si myslí i prezident České lékařské komory Kubek.
„Bylo by velmi užitečné, kdyby se úřad veřejného ochránce práv zasadil o co nejrychlejší novelizaci zákona o umělém přerušení těhotenství, která měla být provedena již dávno,“ píše v časopise Tempus Medicorum.
Pro změnu ale není politická vůle. Žádná ze stran zastoupených v parlamentu nemá ambici potratový zákon měnit. A ani agenda ministrova zdravotnictví novelizaci neplánuje.
Podle některých odborníků by předložení novely potratového zákona mohlo způsobit více škody než užitku. Například Aneta Bernardová z poradenského spolku Medlaw říká, že otevřením zákona by se mohla ztratit jeho liberální podstata.
„Málokterý zákon projde legislativním procesem v takové podobě, v jaké byl předložen. To se pravděpodobně stane i v případě „otevření“ zákona o umělém přerušení těhotenství. Současná podoba zákona je postavena velmi liberálně a poskytuje ženám široké reprodukční svobody. Je pravděpodobné, že změny z per poslanců napříč politickým spektrem povedou spíše k novým překážkám v přístupu k potratům a nikoli naopak,“ vysvětluje.
S překladem pomáhala Dita Foglarová.
Napište komentář