Ztráty, které sdílíme. Vévodkyně Meghan boří tabu

Žijeme ve 21. století a věci, které byly před lety tabu, už dnes tabu nejsou. Na svobodnou matku se nikdo nedívá skrz prsty, ve většině zemí mohou osoby stejného pohlaví vstoupit do manželství, oběti znásilnění pomalu vystupují se svým příběhem, a dokonce se na vědomí dostává i informace, že menstruační krev není modrá. Stále ale existují témata, o kterých se tolik nemluví. Patří mezi ně třeba samovolné ukončení těhotenství, kterým si nedávno prošla manželka prince Harryho, vévodkyně Meghan. 

Koncem listopadu zveřejnil list The New York Times esej s názvem Ztráty, které sdílíme (Losses we share). Vévodkyně ze Sussexu v ní popisuje svůj červencový potrat. „Zatímco jsem si chovala svoje prvorozené dítě, ztrácela jsem to druhé.” Při přebalování ročního syna Archieho ucítila v břiše křeč. Sdílením svého příběhu chce pomoci rodinám, které si prošly podobnou ztrátou. 10 až 20 procent těhotenství končí špatně, pár na svou bolest zůstane sám. Samovolný potrat totiž není běžně skloňovanou záležitostí.

Meghan v článku rovněž vzpomíná na své teenagerská léta v New Yorku, kdy z kabinky taxíku viděla plačící ženu. Když poprosila řidiče taxíku, aby zastavil a ona se mohla zeptat ženy, zda nepotřebuje pomoci, řidič ji ujistil, že jí pomůže někdo jiný. „Teď během lockdownu, ztráty mého dítěte a po tom všem, co se děje v mé zemi (jako rodilá Američanka v článku vzpomíná i Breonnu Taylor a hnutí Black lives matter pozn. red.) myslím na tu ženu v New Yorku. Co když jí nikdo nepomohl? Co když nikdo neviděl její trápení?”

Na Instagram patří fotky z kavárny a dovolených, nikoliv mrtvé dítě! 

Přestože Meghan chce zlomit tabu, není první. V roce 2018 uveřejnil americký pár Rachel a Tanner Swiftovi na YouTube video, kde se v slzách loučí se synem. Ještě v matčině břiše mu přestalo bít srdce a na svět přišel již bez známek života. Podobnou zkušenost letos v září zažila i česká modelka Natálie Kočendová, když se na svém Instagramu svěřila fanouškům o ztrátě v šestém měsíci těhotenství. 

Pod příspěvky Meghan, Rachel s Tannerem i Natálie se v zásadě objevují tři typy reakcí. První vyjadřují svůj smutek a přejí hodně sil do dalšího fungování. Druzí jsou pohoršeni nad tím, že si takto citlivé věci nenechávají pro sebe a sdílí je na sociální sítě, kde nemají co dělat. A třetí, ta nejdůležitější skupina, pod příspěvky sdílí své osobní zkušenosti. A ani v jednom případě jich není málo. „Nikdy jsem neviděla svého tátu brečet, dokud se nenarodil můj bratr, bohužel už mrtvý. Táta klečel na zemi a křičel. Ztráta dítěte je jedna z nejhorších věcí, která vás může potkat,” zní jeden z nich.

Dokáže Meghan zlomit tabu? 

„Ztráta dítěte znamená nesnesitelný zármutek, který zažije spousta lidí, ale jen málo o nich mluví,” pokračuje Meghan. Když se v roce 2018 přivdala do britské královské rodiny, stala se z ní jedna z nejvlivnějších žen světa. Nyní svůj vliv využívá, aby prolomila tabu a ulehčila tak rodinám s podobným zážitkem. „Z mého pohledu se za samovolný potrat spousta žen stydí či viní. Část společnosti je může neprávem podvědomě odsoudit. Mělo by se určitě mluvit, že je to běžná věc, za kterou žena nemůže, neměla by se za to vinit,” myslí si Jana, která na Instagramu spravuje stránku Respektuju. Zaměřuje se na rozšiřování povědomí o problémech společností, mezi které patří třeba i rasismus nebo homofobie.

Zároveň však dodává, že Meghan Markle má potenciál přivést toto téma do společnosti. Tato zkušenost nepotkala královskou rodinu poprvé. Dcera princezny Anny a olympijská medailistka Zara Phillips touto zkušeností prošla hned dvakrát. Nakonec na svět přišla vymodlená Lena. Podle Zary čas zahojí všechny rány, zpočátku o ztrátě nemohla vůbec mluvit, bylo to pro ni moc bolestivé.

Vše nemusí končit špatně

Lena je takzvané duhové dítě (rainbow baby). Toto označení symbolizuje duhu, která přijde po bouřce. Přesně takhle se totiž cítí matky, které po narození mrtvého dítěte přivítaly na svět zdravé. Možná si ještě vybavujete fotku šesti žen v barevných šatech s těhotenským bříškem, které o fotku níž drží šest mininek v barevných oblečcích. Šest žen, které ztratily své děti, a podařilo se jim znova otěhotnět, se daly dohromady díky Gavinovi, partnerovi jedné z nich. Gavin doufal, že série dvou fotek by vzbudila naději v rodinách, které si procházejí stejnou ztrátou.

Se smutkem se každý vypořádá jinak. Někdo o svém prožitku potřebuje mluvit, další potřebuje čas si všechno srovnat v sobě sám. To neplatí pouze o potratu, ale třeba i o znásilnění nebo domácím násilí. Tabuizování těchto témat, či snad dokonce victim blaming (označení oběti za viníka, nejčastěji u znásilnění – Můžeš si za to sama, nemáš se vyzývavě oblékat etc. pozn. red.) je krok vzad. Meghan toto téma otevřela a ukázala, že se tato věc se může každému.