Slábnoucí Rusko – co odhalila poslední válka v Náhorním Karabachu

Před měsícem ukončený konflikt v Náhorním Karabachu ukázal, nakolik se změnila geopolitická síla jednotlivých hráčů v zakavkazském regionu. Lze říci, že skrze porážku Arménů prohrálo i Rusko.

Ruská federace se během své existence angažovala v mnoha konfliktech bývalých sovětských republik. Ať už jako peacekeepeři (neutrální jednotky, udržující mír v postižených regionech, pozn. red.), nebo jako přímý účastník. Tuto pozici mu zajišťuje především dominantní pozice ve Společenství nezávislých států, ve které je 9 z 15 bývalých sovětských republik, a také přednostní právo Ruské federace zasahovat do konfliktů v prostoru bývalého SSSR, do kterých by jinak musely zasáhnout mírové jednotky OSN.

Od rozpadu Sovětského svazu těchto konfliktů bylo nemálo, a až na výjimky jsou doteď nevyřešeny. Často tyto konflikty vznikly díky rusifikaci obyvatelstva v neruských regionech, přesidlování, popřípadě překreslením map, jako v případě Náhorního Karabachu. Zodpovědné osoby jsou často již desítky let mrtvé, avšak problémy po nich přetrvávají. Sovětský svaz svými zásahy vytvořil mnoho problémů, které nyní řeší jiní, jako třeba Mezinárodní aliance v Afghánistánu. Ta má za cíl pomoci Afgháncům zajistit mír a vyhnat teroristické organizace jako Islámský stát z jejich území.

Mír na ruský způsob

Nyní ruské jednotky “udržují mír” v několika zemích. V Moldávii podporují separatistické Podněstří, dohromady až 8 tisíc vojáků se nachází v oblastech Abcházie a Jižní Osetie, jež jsou považována za součást Gruzie. Od roku 2014 ruští mírotvůrci “hlídají” Krym, a od úterý 10. listopadu zelení mužici táboří i v Náhorním Karabachu.

V případě zapojení Ruska, jež se prezentuje jako moderátor konfliktu, do války na arménské straně by znamenalo nejen pobouření na mezinárodní scéně, ale také pravděpodobné zapojení tureckých jednotek do konfliktu a eskalace bojů za hranice Náhorního Karabachu.

Proč Rusko nezasáhlo do konfliktu dříve, je diskutabilní. Arménie mohla pro Moskvu ztratit politický význam. Rusko se stále více orientuje na svého posledního evropského spojence, jímž je Bělorusko, a přítomnost jednotek NATO v Pobaltí. Arménie je ze tří zakavkazských republik objektivně geopoliticky nejslabší, a pro Rusko s tímto konfliktem ztratila význam. Z této situace bude samozřejmě těžit Turecko, které bude ještě více uplatňovat svůj vliv v regionu skrze Ázerbajdžán.