NE špehovacímu zákonu, rozhodli Nizozemci v jednom z posledních referend

I když vláda Nizozemského království před nedávnem vystavila stop poradním referendům, jedno z posledních se ještě mohlo odehrát. Obyvatelé sedmnáctimilionové země v něm rozhodovali o zákonu, který by značně rozšířil pravomoci místní civilní a vojenské rozvědky. Kritici zákona ale po celou dobu jeho přípravy upozorňovali na to, že by mohlo jít o rozhodující zásah do soukromí bezúhonných obyvatel. Podobně jako v případě referenda o Ukrajině ale Nizozemci řekli ne.

O výsledcích informovalo více zdrojů, například Dagelijkse standaard, RTL či nu.nl. Vláda premiéra Marka Rutteho, která novelu zákona představila, již v minulosti uvedla, že se bude řídit výsledky referenda. Pravděpodobněji ale dojde k přepracování novely, než k jejímu úplnému smetení pod stůl. Sybrand Buma, předseda CDA, jedné z koaličních stran, již v říjnu pro veřejnoprávní televizi řekl, že nový zákon o informační a tajné službě musí tak jako tak přijít.

Odposlechy, genetická banka i sdílení s CIA

Podle nového zákona (Wiv, Wet op de inlichtingen- en veiligheidsdiensten 2017, označovaný lidově Vlečný nebo Špehovací zákon,  Sleepwet nebo Aftapwet), jehož text vešel ve známost 26. června minulého roku, by jak civilní rozvědka AIVD, tak i vojenská MIVD získala širokou paletu nových nástrojů, kterými by mohly nejen potírat islámské teroristy a drogovou mafii, ale i šmírovat obyvatelstvo a dohledávat anonymní a chráněné žurnalistické zdroje.

Iniciativa proti zákonu tvrdí, že umožňuje vznik paralelní odposlouchávací sítě pro masové získávání informací ze všech chytrých zařízení bez vědomí uživatelů. Měla vzniknout databanka DNA, kde se mohla ocitnout genetická informace kohokoliv, kdo se vyskytoval na místě činu. “Profily DNA uchováváné tajnou službou nebo jejím jménem budou skladovány maximálně pět let a poté okamžitě zničeny. (…) Na žádost ministra pak může být doba prodlužována vždy o pět let, dokud celková doba uchovávání materiálu nepřesáhne třicet let,” píše se v zákoně.

Článek 68 potom hovoří o externím sdílení informací s jinými tajnými službami nebo soukromými organizacemi. “Osobní údaje budou písemně poskytnuty příslušným ministrem (například ministrem vnitra, zahraničních věcí, obrany, pozn. red.), jestliže osoba nebo subjekt, (…) , je oprávněn přijmout opatření proti dotyčné osobě.”

Odpor proti zákonu: nacionalisté jsou s tureckými migranty zajedno

Iniciativu, která referendum protlačila, podporuje jak strana DENK, kterou vede Nizozemec narozený v Turecku Tuhanan Kuzu, tak i Fórum pro Demokracii euroskeptika a odpůrce migrace Thierryho Baudeta. “Vaše e-maily, zprávy na Whatsappu, historii Vašeho internetového vyhledávače, Vaše telefonní hovory, koho máte v přátelích, s kým půjdete na rande, Vaše elektronické záznamy jako pacienta a i to, že potajmu hledáte novou práci.  Do všech těchto věcí může vláda nahlížet a může je také uchovávat,” říká Baudet ve své výzvě. Podobná prohlášení vydala i levicová PvdA nebo nizozemští Piráti.

Vládní CDA: O zákonu se šíří zkazky nezaložené na pravdě.

Strana premiéra Rutteho má ale jiný názor: “Zákon dává našim bezpečnostním službám, MIVD a AVID, prostředky k tomu, aby ochránily Nizozemsko. Tak budou moct efektivněji sledovat a vypátrat teroristy, ale i jiné lidi, kteří ohrožují  nizozemskou bezpečnost. Tento zákon ale má i záruky, kterými bude nezávisle dohlíženo na to, zda rozvědky pracují podle pravidel,” říká poslanec Malik Azmani.

“O Wivu se šíří divoké zkazky. Ale ty se nezakládají na faktech a mají lidi jen vystrašit. Například se říká, že naše soukromí bude postiženo, ale to není pravda. Naše soukromí bude naopak lépe chráněno tímto zákonem než jeho předchozí podobou,” uvádějí na webu křesťanští demokraté z CDA.

Jejich předseda Buma proti referendu o tomto zákonu dokonce i veřejně vystoupil. Za to ale schytal tvrdou kritiku od slavného antiislamisty a “přítele” Tomia Okamury Geerta Wilderse. Samotný Wilders se sice zastal referenda, pokud šlo ale o schválení podoby zákona parlamentem, jeho strana hlasovala pro.

Těsný výsledek, bílé lístky a nejasná budoucnost.

Celou dobu přípravy poradního referenda měly průzkumy zato, že zákon projde s přehledem. Poslední průzkum agentury Ipsos vydaný dva dny před hlasováním favorizoval zastánce referenda s 53 %, 34 % bylo proti, 15 % nevědělo.

Dopadlo to ale naprosto jinak: 48,9 % hlasovalo proti, ale pouze 47,3 % pro. Vítězství odpůrcům zajistil hlavně lidnatý Rotterdam, kde převládá levice a promigrační strany, Groningen a velká část Amsterdamu. Překvapivé bylo množství bílých lístků, které dosahovalo téměř čtyř procent. Nutno dodat, že výsledky jsou neoficiální, protože v Nizozemsku jsou výsledky tradičně zveřejněny až několik dní po referendu.

Referendum je ale pouze poradní. Samotný premiér Rutte se nechal slyšet, že po výsledku, ať dopadne jakkoliv, se zákon bude ještě přehodnocovat.

Další informace o tématu naleznete v tištěném vydání Houpacího Osla “Svět 3.9”.