Íránská vláda zadržela studentku, která se na protest proti režimu svlékla

Mladá žena v Íránu se na protest proti obtěžovaní svlékla jen do spodního prádla. Podle tamních úřadů takové chování může vysvětlovat jen mentální nestabilitu. Žena, jejíž totožnost stále nebyla potvrzena, byla násilně odvezena do psychiatrické léčebny. Bohužel nynější stav mladé Íránky není znám.

Na začátku předminulého týdne oběhlo svět video, na kterém se mladá studentka na kampusu islámské univerzity Azad v Teheránu svlékla do spodního prádla jako odpor proti mravní policii. Celá situace začala v moment, kdy mravní policie usoudila, že žena nemá správně nasazený hidžáb, studentku konfrontovala a byla dost neodbytná. Po tom, co žena neudělala, co by si strážnici představovali, ji začali obtěžovat. Frustrovaná studentka se rozhodla vysvléknout do spodního prádla na protest proti tamějšímu režimu.

Studentka byla následně nedobrovolně posazena do policejního auta, které ji odvezlo do psychiatrické léčebny. Údajnou léčbou v psychiatrické léčebně řeší íránská vláda všechny, kteří se neztotožňuji s jejími názory. Jako konkrétní případ můžeme uvést herečky Afsaneh Bayegan, Azadeh Samadali a Leilu Bolukat –tyto ženy uvedla íránská vláda v roce 2023 jako osoby s mentálními potížemi, kvůli tomu že se na veřejnosti objevuji kompletně bez hidžábu.

Odvaha nebo psychické problémy?

Bohužel u studentky se mluví o psychických problémech nejen ze strany vlády. Zatím, nebylo nic potvrzeno, ale íránská média vypustila video, kde bývalý manžel a otec jejich dvou dětí tvrdí, že žena trpěla množstvím psychických poruch. Informace o dřívějších problémech s mentálním zdravím se také objevily v Hamshahri (národní íránské noviny pozn. red.).

Web Foundatian for Defense of Democracies (FDD) uvedl že jméno studentky je Ahoo Daryaei. Jedná se o třicetiletou studentku francouzské literatury, matku dvou dětí. Tyto informace zatím nebyly potvrzeny nikým příbuzným.

Lidskoprávní hnutí Amnesty International bojuje za propuštění mladé dívky. „Írán musí ženu okamžitě a bezpodmínečně propustit. Úřady ji musí do jejího propuštění chránit před mučením a jiným špatným zacházením a zajistit přístup k rodině a kontakt s právníkem,“ tvrdí organizace.

Íránská aktivistka za lidská práva a držitelka Nobelovy ceny Narges Mohammadi označila svléknutí jako vzdor studentky proti systému, který utlačuje ženy a jejich těla. „Ten, kdo by se měl zúčastnit psychologického vyšetření není žena, co protestuje, ale ti, kteří zavedli a podporuji ostudný fenomén ”povinného hidžábu”, který používá ženská těla jako nástroje násilí proti nim.“

Mahsá Amíní

Toto není první situace, kdy se proti iránské vládě objevily odpůrkyně. Případ mladé ženy jménem Mahsa Amini byl klíčovým pro spuštění protestu v Íránu v roce 2022. Mahsa byla Íránská Kurdka, byla zatčena mravní policií za „nesprávné nasazení“ hidžábu. Svědci potvrzují, že Mahsa byla v policejní dodávce zbita a následně odvezena do zadržovacího střediska Vozara, kde se měla naučit správnému chování.

Poté víme jen to, že žena byla v bezvědomí převezena do nemocnice. Mahsa byla tři dny v kómatu, poté zemřela. Policisté tvrdí, že během výslechu dostala zástavu srdce. To svědci vyvrací, podle nich byla policisty tak brutálně zbita, že ji to ohrozilo na životě. Celá tato událost otřásla íránským lidem na tolik, že se rozhodl jít do ulic. V tento moment vzniká hnutí známé jako Women, Life, Freedom.

Protesty proti režimu

Woman, Life, Freedom byla řada protestů proti íránskému režimu. Slogan a jeho myšlenka byla natolik celosvětová, že se začala používat celkově v kontextu utlačování žen a omezování jejich práv nejen v kontextu Íránu. Ženy si na protest stříhaly vlasy a do protestu se zapojilo i hackerské hnutí Anonymous.

Podle webu FDD od září roku 2022 bylo na těchto protestech zabito minimálně 645 protestujících a přes 25 000 bylo zatčeno. Celkově zatím došlo k 7 253 protestů, a to jen 214 jich bylo přes léto tohoto roku.

Tento rok se 16. září chtěli Iráčané na druhé výročí od zabití Mahsi Amini opět vydat do ulic protestovat, vláda měla ale jiné plány. Na tento den si vyžádala výpadek všech médií. Byl zákaz, aby se jméno ženy vůbec ocitlo jak na sociálních sítích, tak v jakékoliv tištené podobě.