Nejnovější

Zrada Ústavního soudu – dal dalším dětem možnost žít ve fungující rodině!

Konzervativci napříč celým spektrem společnosti bijí na poplach. Všichni ti buzíci, bukvy, lesby a kdovíco ještě si teď můžou nárokovat naše děti! Pohár trpělivosti přetekl a tak dále a tak dále! Zkorumpované soudy jdou na ruku LGBT komunitě, ti se navíc fašizují, plác, plác. Všechno, co se v Česku o tomto tématu skloňuje více než pivo a podstatná jména, bylo řečeno. Zbývá jen položit zásadní otázku: No a co?

Vyrůstat v péči homosexuálního páru je podle některých lidí asi nemyslitelné. Jistě, jednadvacáté století už tu nějaký rok je, ale pořád se najdou takoví, kteří myšlenkami zamrzli v dobách, kdy přikládání slepičího zadku na boláky léčilo dýmějový mor. Namátkou…

„Naprosto senzační rozhodnutí. Od teď mohou buzny beztrestně prznit děti. To je ƒ‚chvályhodné‘. Ještě by se měl ústavní soud zamyslet nad právy pedofilů na ‚své děti‘.“

„tady snad o všem rozhodují úchylové“

„Jaksi jsem ještě neslyšel, že by dva čápi měli kůzle?“

„Jsem znechucen z tohoto humusu. Ti lidé tvrdí, že jsou úplně normální a nejsou nemocní… tak ať si děti udělají přírodní cestou. Kdy už skončí tenhle humanismus a solidarita. Nejdřív chtěli reg. partnerství, pak děti….a nakonec i pedofilům bych vyhověl, aby mohli vychovávat děti…“

 „aaano svet se jiz davno v kravskou pi*u obratil! ‚jinak‘ orientovani se mouhou oddavat ted adoptovat i deti za par let muzeme ocekavat treba i legalizaci pedofilu nebo zoofilu ci jinak orientovanych spoluobcanu, ze?“

Evidentně je představa adopce dítěte homosexuálními páry tím největším zlem, jaké nás může potkat. A když už může homosexuál vychovávat dítě, tak by přeci i pedofil měl automaticky dostat dítě jako trenažer, to je přeci naprosto logické, vy zvrácení úchylové!

Pomiňme na chvíli možnost, že autoři podobných komentářů, kterých je celá řada, jsou prostě zapšklé konzervy, a podívejme se, co že to ten Ústavní soud provedl. Zrušili část zákona o registrovaném partnerství, který zakazoval adopci. Takovou katastrofu internety nepamatují od doby, co Zdena Novotná uvízla pod kořenem. Přitom to v praxi znamená jen to, že homosexuální páry se mohou ucházet o dítě. U-chá-zet! Neznamená to, že si budou pro děti chodit jako pro chleba do pekárny. Proces osvojování dítěte není nic primitivního, jak se někdo může domnívat. Páry si po podání žádosti posuzuje jak obecní úřad, tak krajský úřad. Přiřazení pracovníci rozhodují o tom, jestli je pár vhodný jako náhradní rodina pro dítě, nebo ne. A ani to ještě nemusí být výhra, protože uchazečů může být více a vybírá se z nich ten nejvhodnější. Vzhledem k některým ohlasům je jasné, že registrovaní partneři nikdy nebudou mít prioritu. Maminka a tatínek mají pořád tradičně vyšší postavení než kupříkladu maminka a maminka dva.

Takže vás zklamu, ale ne, děti se nebudou na povel odpalovat katapultem do domácností homosexuálních párů. A pro ty, co naříkají nad tím, jak budou dětičky trpět, když je ti strašní homouši dostanou do spárů – pro dítě je nejdůležitější stabilita a pocit bezpečí. Sebelepší dětský domov nemůže nikdy nahradit pozornost a péči dvou rodičů. Stihomam „dítěte z děcáku“ existuje, stejně jako fakt, že dítě vyrůstající v takovém ústavu je náchylnější k větším či menším psychickým problémům. Že se mu budou děti ve škole smát, že má dva tatínky nebo dvě maminky? Děti jsou parchanti, to víme všichni, ale tohle závisí na výchově rodičů. Jistě, pokud budete před dítětem nadávat, jací jsou ti gayové a lesby prasata, jen z vlastní hlavy to mít nebude. Navíc, dvě maminky nebo dva tatínkové nejsou pro děti jediný důvod k posměchu. Stačí chudoba, velké uši, šprťáctví nebo to, že má jen jednoho rodiče. V tomhle děti opravdu nepotřebují další inspiraci.

Registrované páry dostaly jen stejnou možnost se o dítě ucházet a vzhledem k systému posuzování vhodnosti párů si stejně ještě počkají. Pokud by se homosexuální pár choval tak, jak spousta odpůrců očekává, tak si pište, že každý trochu příčetný úředník je na seznam uchazečů jednoduše nezařadí. A pokud ti zbývající mohou poskytnout dítěti domov a lásku – dvě nutné věci pro zdravý vývoj dítěte – tak kde vězí problém? Osobně bych raději měl dva homosexuální tatínky, než jednoho hetero, který by mi kontakt zprostředkovával jen fackami. A co se přirovnávání k pedofilům týče: Už dnes s vašimi dětmi více než průměrný homosexuál vyje*ává třeba Apple a to zřejmě nikomu moc nevadí.

Martin Klose
Martin Klose (Články)
Student mediálních studií na FF UP, pseudofilozof, introvert a latentní mizantrop, co rád používá fajnová slovíčka. Všeobecně charakter, kterého si pozvete na párty jen proto, aby umyl nádobí.
  1. DO kazdi rodiny jedno romske dite
    Uplne nejvic de videt, ze sme dyskriminovani, ze si nase deti nikdo nebere s deckich domovu. SOu to takove male hodne deti a bili je nemaji radi jenom proto se sou to romove. Ja bich dal kazdym rodicum co nemaji decko a sou spolu uz rok povine jedno romske dite na vichovani s deckeho domova.
    To by bylo supr. Hodne romske male deti bi aspon nemuseli trpet v tech hnusnych deckych domevech kde je vsihni jen dyskriminujou ze musi chotit do skoly a delat ukoli.
    A jak bi vsichni bili radi ze bi meli sa sourosence roma a stat bi neprichazel o prodafky ze bi ti deti zivili uz rodice
    Bili stejne malo rodi a maji malo decek a za chvilku vihinou a budeme tu jen my – romove. To bude raj na zemi – zadna dyskriminace. Budem mit aj to euro a klidne ten dolar nebo co to je taky. Moc protoze nas nebudou dyskriminovat a daji nam praci!.

  2. Chtěla bych poděkovat za ten to článek panu autorovi. To, že veřejně bojujete za naše práva, pro mě hodně znamená, jelikož mi přijde, že spousta lidí jen čeká, až to za ně ti nahoře zařídí nebo zkrátka nevědí, kde se uplatnit.

    Je důležité zmínit, že jsme pouze na půli cesty a čeká nás ještě dlouhý boj za práva homosexuálů. Ačkoliv si registrovaný pár může osvojit dítě, z právního pohledu bude mít dítě rodiče pouze jednoho. I tak je to krok k lepší budoucnosti.
    M (18)

  3. Smluvní děti – Švýcarsko používalo až do 70. let otrockou práci dětí
    Tisíce občanů ve Švýcarsku, kteří byli jako děti zneužíváni k nuceným pracím v zemědělství, požadují odškodné za ukradené dětství. Od padesátých let devatenáctého století až do sedmdesátých let dvacátého století unášely úřady děti z chudších rodin a posílaly je na nucené práce do zemědělství.
    David Gogniat slyšel silné zaklepání na dveře. Stáli tam dva policisté.
    “Slyšel jsem, jak křičí, a uvědomil jsem si, že se děje něco špatného. Podíval jsem se a viděl jsem, že moje matka shodila oba policisty ze schodů,” říká. Druhý den přišli tři policisté. Jeden držel mou matku a druzí dva mě odvedli.”
    Ve věku osmi let byl David švýcarskou policií unesen a donucen pracovat na statku. Dodnes nemá tušení proč.

    ( v televizní pořadu Deutsche Welle DW.COM

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*