Nejnovější

Nestrannost nebo férovost? O české žurnalistice debatovali novináři v Olomouci

Zdroj: FB Studentská žurnalistická konference

 Je novinařina v nesnázích? Petr Honzejk, Marek Stoniš, Jan Moláček a Josef Šlerka se shodují na tom, že novináři čelí v posledních letech řadě výzev a ne se všemi si dokáží zatím poradit.

Problém s byznysovým modelem současné žurnalistiky, posedlost clilckbaitingem, snaha o exkluzivitu a s tím spojené nedostatečné ověřování informací – to jsou hlavní problémy, které podle Josefa Šlerky, odborníka na analýzu dat ze sociálních sítí a zároveň ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, trápí česká média.

Spolu s Petrem Honzejkem, Markem Stonišem a Janem Moláčkem debatovali o současné mediální krajině na Studentské žurnalistické konferenci v Olomouci.

Šlerka vyjmenoval deset bodů, potvrzujících ohrožení žurnalistiky. Vyjádřil také obavu o vlastnickou strukturu médií v České republice a o obrovskou koncentraci politické, ekonomické a mediální moci v případě Andreje Babiše.

Nezávislý novinář Jan Moláček i šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš ohrožení žurnalistiky také potvrzují.  „Nikdy v historii nebylo tak snadné vydávat propagandu za seriózní žurnalistiku,” říká ke stavu současných médií Moláček. Stoniš situaci dokonce označil za největší ohrožení od roku 1989.

Naopak komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk, se snaží o pozitivní pohled na celou věc. Správný krok dobrým směrem je podle něj vznik nových malých médií, které jdou proti zoligarchizovaným skupinám.

Pět minut pro židy, pět minut pro Hitlera

Došlo také na nestrannost médií. Podle Honzejka je nestrannost cestou k situaci „pět minut pro židy, pět minut pro Hitlera.” Za důležitější pokládá “férovost”, přičemž přiznává, že v této oblasti již několikrát chyboval.

„Když jsem si zpětně analyzoval, co jsem psal během prezidentské volby, tak jsem si musel přiznat, že kdybych byl férový, tak bych o problémech pana Kleindiensta spojeného s panem Drahošem více psal,” přiznává Honzejk.

S tím však nesouhlasí Šlerka, který dodává, že novináři musí mít stanoveny alespoň nějaké hodnoty. “V České republice znamená objektivní, že novináři poskytují prostor oběma stranám, aniž by se zvážily okolnosti a relevantnost.”

Tím se diskuze stáčí také k pojetí veřejnoprávnosti a s ní spojených povinností. „Co má ČT dělat, když se do parlamentu dostane strana která potlačuje základní práva a svobody? Někdo kdo podněcuje k nenávisti a snaží se zakázat náboženství. ČT nemůže takového politika pomíjet, ale zároveň se nemůže zpronevěřit svému kodexu, aby se podílela na hlásání nenávisti,” uvádí příklad Jan Moláček, který v ČT strávil patnáct let a v současné době pro ni pracuje jako externista.

Nestrannost podle Moláčka nehraje hlavní roli. „Novinář u mě skončí až v té chvíli, když se dozvím že mezi ním, textem a mnou je ještě zájem nějakého politika, kterému novinář slouží,” dodává.

Kolem Cambridge Analytica je víc bullshitu než reálných informací

Z publika padl dotaz také na kauzu Cambridge Analytica. Odpovědi se chopil opět Josef Šlerka, který vylučuje možnost, že by Cambridge Analytica mohla zásadním způsobem ovlivnit volby. „Kolem Cambridge Analytica je více bullshitu než reálných informací. Mohli zlepšit cílení na uzavřené lidi, kteří častěji věří konspiračním teoriím, ale rozhodně nemohli nikomu vyhrát volby. V žádném případě,” odmítá.

Honzejk s ostychem namítá, že v některých zásadních okrscích v Americe, kde rozhodovalo pár hlasů, to přeci jenom mohlo vítězství Donalda Trumpa napomoci.

Jan Moláček dodává, že volby Trumpovi pomohly vyhrát sociální sítě: „Jsem skálopevně přesvědčen, že kdyby neexistovaly sociální sítě, tak by Trump nikdy nebyl ani kandidátem, natož prezidentem. Nemyslím teď politický marketing, ale spíš aktivizaci voličů a jejich názorů na Facebooku.”

Alternativní fakta hrají stejnou roli jako ta opravdová

Jedna z posledních otázek z publika míří primárně na Stoniše a Moláčka a jejich odhalení “vytunelování” hnutí Úsvit, které však Okamurovi ve výsledku vůbec neublížilo.

„Víme o všech penězích, vyjma asi 6 milionu. A víme kam šly, máme faktury. Nezůstal jediný kámen neotočený. Přesto to nemělo žádný dopad, protože doba se změnila a fakta přestala hrát takovou roli, jakou hrála v minulosti. Existuje koncept se kterým přišel tým Trumpa – a to, že aletrnativní fakta hrají srovnatelnou roli s těmi opravdovými,” uzavírá diskuzi Moláček.

Anna Halamová
Anna Halamová (Články)
Studentka žurnalistiky na FF UP. Miluje bizár a zajímá se především o politiku.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit