Nejnovější

Cesta ke svobodě: Československé tanky v bitvě o Ostravu

Porada před útokem na Moravskou Ostravu. Major Janko druhý zleva

Jaro roku 1945 přineslo Československu nejen naději na svobodu, ale i jeden z nejtěžších vojenských střetů na jeho území: Ostravsko-opavskou operaci. V této klíčové bitvě druhé světové války se mimořádně vyznamenal Vladimír Janko, tehdejší velitel první československé samostatné tankové brigády. Jeho odvaha, vojenský um a pevné velení se nesmazatelně zapsali do historie osvobození Ostravy.

Operace byla zahájena 10. března 1945 jako součást širšího postupu 4. ukrajinského frontu pod velením Andreje Ivanoviče Jeremenka. Sovětské velení si stanovilo za cíl dobytí Ostravy, významného průmyslového centra se strategickou železnicí, hutěmi, doly a zásobami uhlí. Nepřítel, německá skupina armád Střed, si byl dobře vědom významu města. Vybudoval zde silnou obrannou linii, známou jako „Ostravská brána“, která využívala terénních překážek, minových polí a opevněných pozic. Navíc Němci plánovali vytvořit z Ostravy pevnost a připravit se na dlouhodobou obranu.

Jedním z klíčových cílů na cestě k Ostravě byla Opava – silně opevněné město s vysokými budovami a průmyslovými závody, které Němci proměnili v pevnost. Boje o ni trvaly téměř dva týdny. Město bylo těžce poškozeno a většina jeho historického centra byla zničena. Po dobytí Opavy následoval rychlý přesun k Ostravě, kde se čekalo na hlavní úder. Boje probíhaly i v okolních městech a obcích – Hlučín, Bohumín, Klimkovice. Všude narážely jednotky na tvrdý odpor. Jankovy tanky se často musely pohybovat v úzkých ulicích pod palbou pancéřových pěstí a minometů. Nejtěžší boje probíhaly v okolí obce Hrabyně, která byla takřka srovnána se zemí. Právě zde padlo mnoho československých i sovětských vojáků.

Bitva o průmyslové srdce Evropy

Na rozhodující chvíli byla připravena 1. československá samostatná tanková brigáda pod velením Vladimíra Janka. Právě tato jednotka sehrála klíčovou roli v útoku na samotnou Moravskou Ostravu. Tankisté postupovali do města 30. dubna 1945. Ulice byly zatarasené, domy přeměněné na bunkry. Německá obrana systematicky ničila infrastrukturu. Památným momentem bylo, když tank č. 051 jako jeden z prvních z jeho brigády pronikl na Masarykovo náměstí v centru Ostravy. Po úspěšném průniku do centra města tanky začaly postupně čistit jednu ulici za druhou.

Boje v Ostravě byly typicky městské a velmi chaotické. Každý dům mohl být obsazený. Německé jednotky kladly odpor do poslední chvíle. Tanky podporovaly pěchotu a často se ocitly v přímém kontaktu s nepřítelem na krátkou vzdálenost. Město se osvobozovalo blok po bloku. Podle svědectví pamětníků byly kanonády, kouř, miny a vraky vozidel běžnou kulisou těchto bojů. Na Jankovu jednotku padla velká tíha odpovědnosti, ale její rozhodné nasazení umožnilo dokončit osvobození města do večera téhož dne. 30. dubna 1945 byla Ostrava osvobozena. Během operace padlo 20 000 sovětských vojáků, přes 1 000 československých tankistů a stovky civilistů. Byl to jeden z nejtvrdších střetů celé války na našem území.

Po osvobození Ostravy se Jankova brigáda zúčastnila dalších operací, ale Ostrava zůstala největším úspěchem jeho velení. Za zásluhy byl Vladimír Janko povýšen a vyznamenán, včetně Řádu Bílého lva, Řádu Suvorova a dalších domácích i zahraničních medailí. Po válce působil jako velitel ostravské posádky, poté i v generálním štábu a na ministerstvu obrany.

Po Vladimíru Jankovi je dnes pojmenována ulice v Ostravě – Mariánských Horách. Jeho jméno je zapsáno mezi nejvýznamnější československé velitele druhé světové války, přesto není u široké veřejnosti tolik známé. Přitom právě díky jeho rozhodnosti a odvaze padla Ostrava bez úplného zničení, a město mohlo hned po válce začít s obnovou. Generál Vladimír Janko nebyl jen důstojníkem, ale především člověkem v první linii, který dovedl svou jednotku k vítězství v jedné z nejtvrdších bitev na našem území. Jeho role v Ostravsko-opavské operaci je nezpochybnitelná a zaslouží si trvalou připomínku. Osvobození Ostravy se stalo symbolem odporu proti nacismu – a Vladimír Janko byl jeho klíčovou postavou.

I za nás bojovali... Praha: Československá obec legionářská, 2009. ISBN 978-80-270-1124-7.

Ostravsko-opavská operace 1945 : v paměti českých veteránů = Ostravsko-opavskaja operacija 1945 : memuary češskich veteranov. 2. dopl. vyd. Ostrava : MONTANEX, 2013. 151 s. ISBN 978-80-7225-384-5 (Konflikty a ideály)

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*