Je přijetí eura v nedohlednu, nebo budeme příští rok přepočítávat?

Přijmout či nepřijmout? Ve vládě se od začátku roku mluví o tom, že se u nás začne platit eurem. V únoru vláda termín přijetí eura odložila. Teď se k návrhu opět vrací, ke shodě se však zatím nedopracovala. Co by s naší ekonomikou udělalo přijetí eura? A proč se nechceme přidat ke dvacítce zemí, kteří už jsou součástí eurozóny? Je opravdu potřeba někoho dosadit na post národního koordinátora pro euro?

Národní ekonomická rada vlády (NERV) analyzovala, zda je dobrý nápad, aby ČR vstoupila do směnového kurzu ERM II, který lze považovat za předsíň přijetí eura. „Zjednodušeně řečeno nemá smysl vstupovat do předsíně, pokud si nejste jistí, že chcete jít do obýváku,“ řekl k současné situaci člen NERV Mojmír Hampl. Výsledky byly zveřejněny ke konci listopadu. NERV prezentovalo závěr, že do ERM II bychom měli vstoupit jen v případě, že rovnou oznámíme datum přijetí eura a v systému ERM II se zdržíme co nejkratší dobu. Důvodem krátkého pobytu by měla být vysoká úroková sazba, kterou si stanovuje centrální banka, na oplátku za cenovou stabilitu a výhodný měnový kurz.

Euro – pro, nebo proti?

Pro změnu měny jsou také politické strany STAN a TOP 09. Poslanci předminulý týden projednávali obsazení pozice národního koordinátora, jenže ne všichni si myslí, že je potřeba hned na místo někoho posadit. „Bohužel, neshodli jsme se na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie,“ napsal na síti X vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. ,,Obecně lze říci, že euro nám výrazně nepomůže, možný očekávaný přírůstek HDP vlivem zavedení eura je cca 0,5 % HDP,” uvedl pro Houpacího Osla ekonom Richard Pospíšil.

Aby se ve vládě mohlo pořádně prodiskutovat, k čemu by byla změna dobrá, je zapotřebí někoho jmenovat do funkce národního koordinátora pro euro. Člověk na této pozici by měl rozumět tomu, jaké jsou výhody a nevýhody nové měny, a vše „přetlumočit“ vládě. Tato pozice už sedm let nemá žádného majitele. Většina kabinetu je toho názoru, že není důvod zabývat se něčím takovým rok před volbami.„Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád, tak aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda,“ tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura.

Bude s eurem máslo zase dražší?

Euro by znamenalo obrovskou výhodu pro podnikatele, snížily by se transakční náklady a kurzové riziko by takřka zmizelo. „Ke zdražování dochází u nás především z jiných důvodů. Na euro by se to svést mohlo, ale my vykazujeme horší výsledky i s českou korunou, euro není a ani nebude viníkem,” vyjádřil se Pospíšil. Naše ekonomika by už zahraničními investory nebyla tolik přehlížena a nám by se tak naskytlo více pracovních příležitostí. Ztrátou české koruny bychom ale přišli o autonomní měnovou politiku a spadali bychom pod Evropskou centrální banku. Ta už musí brát ohled na stav eurozóny jako celku.

Co se týče inflace, v některých státech eurozóny vládne přesvědčení, že došlo ke zdražení. Podle statických údajů to ale není pravda. V některých státech zůstaly ceny stejné, v jiných dokonce došlo k poklesu cen. „Česká národní banka je vysoce nezávislou centrální bankou, a přesto nedokázala vysoké inflaci zabránit. Námi přehlížená měnová politika Evropská centrální banka naopak vykazovala nižší míru inflace, i když veřejný dluh eurozóny je zhruba dvakrát tak velký jako u nás,” tvrdí Pospíšil.

Kde to vázne?

Jednání o přijetí eura je nyní v procesu. Vláda se má tématům eura a pozici národního koordinátora pro euro v parlamentu nadále věnovat. Záleží, zda většina změní svůj názor, anebo bude stále bojovat za určitou nezávislost, kterou česká koruna pro spoustu lidí reprezentuje. Bohužel, euro se nedostává do širšího povědomí a lidé neví, co by přijetí eura ve výsledku doopravdy znamenalo. Tento stav ale velké části lidí v parlamentu vyhovuje.