Úřední změna pohlaví bez operace. Česko mění pravidla pro transgender lidi

V květnu minulého roku rozhodl Ústavní soud ve prospěch člověka úředně evidovaného jako žena, který usiloval o úřední změnu pohlaví bez nutnosti chirurgického zákroku. Verdikt zrušil povinnost operace jako podmínku úřední změny, čímž přiměl politiky k úpravě legislativy. Poslanci ODS a KDU-ČSL navrhují úpravu, která umožní změnu pohlaví osobám nad osmnáct let pouze na základě osobního prohlášení s lékařským potvrzením. Tato změna bude možná maximálně dvakrát za život s roční lhůtou na rozmyšlenou.

V České republice byla právní úprava změny pohlaví dosud vymezena v § 29 občanského zákoníku, který stanovil, že změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem spojeným zároveň se sterilizací a přeměnou pohlavních orgánů. Tento požadavek byl však v roce 2024 zrušen rozhodnutím Ústavního soudu, který jej označil za protiústavní. Od poloviny roku 2025 tak pro úřední změnu pohlaví nebude nutné podstoupit chirurgický zákrok. Legislativním podmínkám se ale trans lidé zcela nevyhnou.

S novým návrhem přišlo společně ODS a KDU-ČSL, respektive poslanci Eva Decroix (ODS), Marek Benda (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Aleš Dufek (KDU-ČSL). Nově bude možné změnit pohlaví úředně pouze na základě osobního prohlášení před matričním úřadem, doplněného lékařským potvrzením od sexuologa a psychiatra. Zákon zároveň zavádí roční lhůtu na rozmyšlenou a stanovuje, že změna pohlaví bude možná maximálně dvakrát za život. Tato úprava platí pouze pro osoby, které dovršily věku osmnácti let. 

Ochrana práv nebo zbytečné překážky?

Nová úprava zákona ale vzbuzuje diskuzi. „Chceme zajistit právní jistotu všem občanům. Úřední změna pohlaví ovlivňuje nejen samotné transgender osoby, ale i jejich okolí, proto je nutné k ní přistupovat komplexně,“ vysvětluje poslanec Aleš Dufek v rozhovoru pro Rozhlas Plus. Dodává, že návrh čelí kritice i ze strany konzervativních skupin, což podle něj odůvodňuje širší a opatrnější přístup k problematice.

Dle Lenky Králové, členky organizace Trans*parent, je nová úprava zbytečně složitá. „Ano, když jde o operaci – o nezvratné změny těla – tak je asi v pořádku, aby tam byla podmínka té roční lhůty. My se ale bavíme pouze o změně písmenka v občance, což bych se vůbec nebála přirovnat ke změně trvalého bydliště,” pronesla Králová ve stejném rozhovoru. Záměr poslanců je podle jejího názoru sice dobrý, ale obsahuje řadu zbytečných podmínek, které celý proces komplikují a transgender lidem ztěžují život. 

Spor o čekací lhůtu při změně pohlaví

„Pokud má někdo ve všem naprosto jasno a má kladné vyjádření psychologa a při operační změně i kladné stanovisko odborné komise z Ministerstva zdravotnictví, je další roční čekání zbytečné. Navíc pokud by musel dodat další potvrzení zmiňovaných odborníků, je to opět nadbytečné zatěžování systému a zbytečné rozhazování peněz ze státní kasy a z kasy zdravotní pojišťovny,” uvedl pro redakci sexuolog Pavel Turčan. Dle poslanců má čekací lhůta a doložení posudků zamezit nerozvážnosti, zejména u mladých lidí. „Změna pohlaví nesmí být určována módními trendy a unáhlenými rozhodnutími,“ uvedla poslankyně Eva Decroix.

Avšak odborníci z oblasti sexuologie se shodují na tom, že povinné posudky nejsou nutné. „Všechny odborné společnosti v naší republice, kterých se toto týká, čili Sexuologická společnost ČLS JEP, Česká společnost pro sexuální medicínu a Sekce gynekologické sexuologie ČGPS ČLS JEP, jsou zajedno v tom, že jakákoli vyšetření a posudky jsou potřeba, pouze pokud daná osoba bude chtít i medicínskou tranzici,” vyjádřil se Turčan k nutnosti posudků. 

Podle Trans Rights Index & Map 2024 od organizace TGEU se Česká republika nachází v oblasti práv transgender osob na střední pozici v rámci Evropské unie. Rozdíl je vidět v porovnání s progresivnějšími státy EU, jako jsou Malta nebo Dánsko, kde je právní uznání genderu méně komplikované a více založené na sebeidentifikaci. Navzdory komplikacím znamená rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení povinné sterilizace zásadní změnu. Celkově lze říci, že Česko učinilo důležité kroky k posílení práv transgender osob, ale stále existuje prostor pro další zlepšení ve srovnání s předními státy EU v této oblasti.