Slast: Konečně podcast, který bourá tabu o ženské sexualitě a potěšení!
Linda Bartošová v Show Jana Krause 2019, Wikimedia Commons Wikimedia Commons
Proč se o ženské sexualitě stále bavíme jen šeptem? Linda Bartošová se rozhodla vytvořit nový podcast Slast, který přináší Rádio Wave. Podcast otvírá dlouho tabuizované téma – ženská sexualita a intimita. Nemá být ale jen pro ženy. Je totiž důležité si naslouchat a komunikovat.
Bartošová ve svém novém podcastu nabízí hlubší pohled do problematiky ženské sexuality a přistupuje k tématu více profesionálně. Posluchač může mít pocit, že poslouchá spíše dokument. Hlavním tématem jsou ženy, ke kterým nepřistupuje radikálně feministicky. Podcast slouží spíše k pochopení ženské intimity a sexuálních tužeb. Slast tedy není podcastem jen pro ženy. Mužům by mohl sloužit jako kompas či manuál, jak žena sex prožívá a jak s ní o tématu komunikovat.
Důležitost komunikace sexuálního života podporují i emocionální výpovědi žen, které lze v jednotlivých epizodách slyšet. Spousta mladých žen není v sexu zvyklá zaměřit se na svoji slast a prožitek. Podřizují se mužům a jejich touhám. Svoje touhy upozaďují a stydí se o nich komunikovat. Tento problém může souviset s nízkým sebevědomím žen v oblasti sexu. Ženské sebevědomí je jednou z věcí, kterou se podcast snaží podpořit. Ženy by neměly své touhy a představy skrývat, neměly by se ani stydět o nich mluvit ať už s partnerem, přáteli či rodinou. Nedostatečná komunikace o sexu a intimitě může vést k dlouhodobým psychickým problémům a traumatům.
Dědictví 90. let
Devadesátky byly plné nahých ženských těl. Proč? Sexualizace ženského těla zkrátka snadno prodávala. Nahé ženy prodávaly šampóny, čokolády, auta nebo se objevily na igelitových taškách. Muži, z dnešního pohledu až nemístně, komentovali ženský vzhled, a to i v politické sféře. Všechny tyto věci se zdály běžné. Jak toto období ovlivnilo lidské nahlížení na ženy, jejich touhy a sexualitu?
Tyto historické skutečnosti se Bartošová rozhodla debatovat s experty a zařadila je do svého podcastu. Je přínosné, že konečně nějaký podcast mluví i o těchto závažných věcech, které formovaly dnešní pohled na sexuální život. Na podcastových platformách najdete množství podcastů, které debatují o sexuálních životech z osobní zkušenosti, nebo sdílejí příběhy svých posluchačů. Nikoho ale nenapadlo hledat kořeny toho, proč muži vnímají ženské tělo skrze filtr sexismu, redukující ho na objekt touhy nebo spotřeby.
Po sametové revoluci se v politické sféře objevil návrh na sexuální výchovu ve školách. Tento návrh byl však smeten ze stolu a nestalo se nic. Sexuální výchova v České republice nadále pokulhává. V roce 2020 provedla Česká středoškolská unie průzkum o sexuální výchově na středních školách. Nejvíce se výuka věnovala tématům AIDS, pohlavně přenosné nemoci, kybernásilí a antikoncepce. Naopak skoro vůbec se nevěnovala tématům konsens, genderové role, masturbace nebo orgasmus. V nejhorších případech se sexuální výchova nevyučuje vůbec. „Zanedbaná sexuální výchova se může projevit ve vyšším výskytu dysfunkcí, pohlavně přenosných chorob a nežádoucích otěhotnění,“ vysvětluje sexuolog Petr Weiss. Děti se většinou vše dozvídají z internetu, což může vést ke zkresleném povědomí o tom, jak má sexualita a intimní život vypadat.
Sex? Ne, děkuji
Každá tvorba se musí setkat s dobrou ale i špatnou kritikou. Té se nevyhnul ani podcast Slast. Důvodem je to, že Rádio Wave, pod který podcast spadá, je součástí Českého rozhlasu. S ním jsou spojeny, snad nejvíc diskutované, koncesionářské poplatky. Podcast o ženské sexualitě vyvolal debatu o tom, co by mělo být obsahem veřejnoprávních médií. Kriticky se proti Bartošové postavil například miliardář Marek Španěl nebo třeba komentátor Ondřej Tesárek. Nelíbí se jim totiž obsah, za který musí platit ze svých daní. Úsměvné je, že platit z daní pořady jako Stardance nebo Peče celá země nikomu nevadí.
Do Lindy Bartošové se nekompromisně opřel i novinář Miloš Čermák. Na Twitteru zveřejnil post, kde Bartošovou explicitně uráží. „Ok, Linda „jsem-hezci-nez-vy-vsichni-ostani“ Bartosova neuspela v soukromem mediu, a jako spatne odhozeny bumerang skoncila v mediu verejnopravnim, kde ma podcast o tom, co je dulezite pro jeji generaci,“ uvedl Čermák na začátku postu. Bartošovou však osobně nezná, jen ji v minulosti učil žurnalistiku. Svůj komentář ohledně Bartošové zdůvodnil tím, že na Twitteru je přece úplně normální, že si ze sebe dělají lidi legraci. Linda je podle jeho slov zkrátka dobrým terčem pro legraci, jelikož se bere až moc vážně.
Bartošová jeho chování okomentovala v DVTV. Uvedla, že by ji na hodinách žurnalistiky nikdy nenapadlo, že by ji její učitel mohl v budoucnosti takhle osobně urážet na Twitteru. V debatě o koncesionářské poplatky se Čermák staví na stranu soukromých médií. Podcasty podle něj nemají co dělat ve veřejnoprávních médiích. Vytváří totiž nekalou konkurenci soukromým projektům.
Potřebujeme změnu
Zajímavé je, že i když má Český rozhlas vetší množství podcastů, otevřel tuto debatu právě tenhle. Proč? Vadí snad heterosexuálním mužům ve středním věku téma ženství a intimity? Přijde jim snad toto téma zbytečné? Proč se dovoluje Čermák vyjadřovat k podcastu, který ani neslyšel? Co ho vede k tomu, vyjadřovat se explicitně o mladé tvůrkyni, kterou osobně nezná?
Kontroverze kolem podcastu Slast nám ukázala, že jde o mnohem víc než jen mediální obsah. Vyplouvá na povrch odraz společnosti, která si v sobě nese předsudky, sexistické normy a neschopnost mluvit o ženské sexualitě. I když Bartošová čelí kritice a zpochybňování ze strany těch, kteří nejsou ochotni přijmout změnu, její práce sklízí ovoce – odbourává tabu, které nás dlouho omezovalo. Možná právě díky ostrým reakcím a vzniklé debatě nacházíme důkaz, že změna je nezbytná. V dnešní době by se nemělo o ženské intimitě mluvit jako o něčem, co by se mělo skrývat, znevažovat či odmítat.
Napište komentář