Letní filmová škola 2024: Život k sežrání – rozkošný animák tematizující dětskou obezitu

Letos slaví Filmovka padesátileté výročí. Jako každý rok i tentokrát nabízí bohatý program. Návštěvníci mají možnost kromě filmů zhlédnout výstavy, divadelní představení, navštívit koncerty a bohatý doprovodný program. V rámci sekce českých a slovenských novinek byla možnost vidět nový animovaný film Život k sežrání natočený podle knižní předlohy. Film se promítal dva festivalové dny a na sobotní projekci byla i režisérka snímku Kristina Dufková.

Animovaný film, který vznikl v české, slovenské a francouzské koprodukci, tematizuje vyrovnávání se s obezitou v dospívajícím věku. Hlavní hrdinou je Ben, který má rád hudbu, je pohotový v konverzaci a umí parádní slovní hříčky, které bohužel zahraničním divákům unikají, protože v anglických titulcích se jedná spíše o co nejbližší přepis. To je škoda, protože tak podstatná část filmu vyznívá do ztracena.

Bena šikanují starší spolužáci kvůli jeho nadváze. Ten to však bere s nadhledem, skoro s vtipem a umí je odpálkovat, případně se bránit. Díky tomu není Ben typický otloukánek, který se v podobných žánrech může vyskytovat a je o to víc sympatičtější postavou.

V naraci se nejdříve seznamujeme s Benovým nejlepším kamarádem, s nímž Ben plánuje založit kapelu a společně sdílí zálibu v hudbě. Postupně zjišťujeme, že Ben bydlí jenom s mámou, která vede veterinární ordinaci, doma mají trochu zoo a jeho táta si zrovna našel novou přítelkyni, kterou Ben raději nazývá jako „tátovu kamarádku“. Možná taky z důvodu, aby si nemusel připustit, jak se věci mají. Rozvod rodičů může být pro děti náročný a nemusí jim být příjemné si připustit, že si máma nebo táta mohou najít nového partnera či partnerku. Tento přístup vidíme taktéž u dvanáctiletého Bena.

Kromě záliby v hudbě má rád Ben vaření a sladkosti, kterých jí opravdu dost. Tohle jeho cpaní je jedna z možných příčin, proč nemá váhu v normě. Kromě toho má nadváhu i jeho táta a Ben má tendence se přejídat i z emocionálního hlediska. U jeho váhy tedy hraje roli více faktorů. Ben se snaží se svou diagnózou bojovat a hubnout, hlavně kvůli spolužačce Lucce, která se mu líbí a která ho navíc v jeho boji za lepší váhou podporuje. Jak to tak ale v tomto mladém věku bývá, spousta lásek je nešťastných, a tak je tomu i u Bena, který kvůli zjištění, že Lucka nesdílí jeho zamilované pocity, vzdává svůj boj.

V kritický moment je tu však pro Bena jeho rodina a přátelé. Navíc člověk, který mu pomůže se všech nejvíc, je osoba, od které by to Ben nejméně čekal.

Ten kluk musí mít strašný hlad

Zábavnou složku animáku mimo jiné tvoří legrační vedlejší postavy, které mají vykreslený charakter tak, aby podporoval rozmanitost příběhu. Například stará tělocvikářka s hrozivým růžovým kudrnatým účesem a ve cvičebním úboru ze šedesátek a fit tělocvikář s vypracovanými svaly na rukou a krátkýma nožkama. Ten se před zmíněnou paní tělocvikářkou rád vyšvihuje na závěsných kruzích a předvádí se. Vzniká tak mezi nimi zábavná chemie.

Dále například Benova babička, která je ztělesněním všech babiček na planetě. Hodně vaří, ráda Bena (a všechny ostatní okolo) vykrmuje a když při pobytu u ní Ben zrovna drží dietu, lamentuje nad tím, jaký hlad ten kluk musí mít a že se to přece nedá přežít.

V Životě k sežrání najdeme i pár milých odkazů na jiné kultovní filmy. Například na Rockyho díky skladbě Eye of Tiger a běhání Bena po ulicích v rámci snahy sportovat, nebo na první díl Duny, když je Ben na akupunktuře.

Celkově je animák Život k sežrání vážně povedeným dílem, které si zaslouží místo na plátnech kin. Je však pravda, že vzhled filmu nemusí vyhovovat každému. Benovy myšlenky, představy, ale i obavy jsou namalované, zatímco celou hlavní animaci filmu představují vymodelované loutky. O jejich estetické kvalitě by se dalo polemizovat, ale jednoznačně se dá říct, že jsou dost atypické. O čem ale nemusí být vedena další diskuze je přidaná hodnota filmu, která nemusí být přínosem jen pro děti, ale také pro dospělé.