Masarykova univerzita prošetřuje sexuální obtěžování. „Z popisovaných situací je mi zle,“ píše bývalý děkan

Studentky Masarykovy univerzity v Brně popsaly neetické jednání nesoucí znaky sexuálního obtěžování. Na problematické chování upozornily už loni v květnu. Masarykova univerzita se stížností na údajné sexuální obtěžování začíná opět zabývat. O postavení pedagogů mimo výuku i zkoušení informoval minulý týden ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Na kauzu upozornil server Seznam Zprávy, podle něhož loni v květnu šest absolventek a studentek upozornilo na problematické chování učitelů z Katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Studentky mluví o neetickém jednání nesoucí znaky sexuálního obtěžování, přílišnou konzumaci alkoholu, která pak údajně ohrožovala bezpečnost na sportovních kurzech, i ponižující sexistické komentáře na jejich adresu.

Popsané incidenty se týkají období mezi roky 2013 až 2022. Redaktoři Seznam Zpráv osobně hovořili se čtyřmi studentkami a zabývali se dalšími popisovanými incidenty. Výpovědi některých studentek popsali v dalším článku.

„Od vedení pedagogické fakulty jsme obdrželi zprávu, že pedagogové, kterých by se měly publikované znepokojující informace o nevhodném chování týkat, jsou od pondělí 30. ledna postaveni mimo výuku i zkoušení,“ uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot ČTK.

Tuto středu univerzita stáhla z výuky v pořadí třetího kantora z Katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. S předchozími dvěma pedagogy rozvázala fakulta pracovní poměr.

Pro Houpacího osla se vyjádřil i jeden ze studentů Masarykovy univerzity, který chce zůstat anonymní. Uvádí, že ho překvapilo, že měl jet s oběma učiteli příští semestr na výcvikový kurz. Osobní zkušenost s učiteli zatím neměl a nikoho kdo by měl nezná.

Děkan udělil pouze „podmínečné vyloučení“

Do pondělí 30. ledna ale oba kantoři na fakultě dále vyučovali a škola neuvedla, jak pedagogy potrestala. To může evokovat, že se situace dostatečně neprošetřila. Server Seznam zprávy uvádí, že studentkám, které se na školu důvěrně obrátily, vadilo, že jim škola neřekla, jak učitele potrestala. Také je zarazilo, že pedagogové zůstali ve výuce. K situaci vyjádřil tehdejší děkan Jiří Němec, kterému minulý týden skončilo funkční období a ve funkci ho nahradila Simona Koryčánková.

„Předně bych rád popisované incidenty důrazně odsoudil, jsou zcela neslučitelné s hodnotami, ke kterým se dlouhodobě hlásíme. Jsou také zcela nepřijatelné v prostředí, kde připravujeme budoucí pedagogy, a nejsou obhajitelné ani v jakýchkoliv pracovních kolektivech. Osobně mi je z popisovaných situací zle, sám mám dceru ve věku našich studentek, která studuje na naší fakultě,“ píše ve svém prohlášení Němec.

Píše také, že první podnět obdržela tzv. kontaktní osoba fakulty loni v květnu. Po prostudování podkladů se děkan rozhodl pro přísnější postih, a to i přes to, že řada skutků byla nepodložena či byla rozporována jinými výpověďmi. “Pokud bych si metaforicky vypůjčil terminologii z disciplinárního řádu fakulty, pak jsem neudělil ,napomenutí‘ , ale ,podmínečné vyloučení‘,“ uvádí Němec.

K situaci se vyjádřilo i vedení Pedagogické fakulty MU v čele s novou děkankou Koryčánkovou, které neetické chování vyučujících Katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví odsoudilo. „Situaci potřebujeme rozkrýt a porozumět jí nejen z důvodu vyvození důsledků ve vztahu k nahlášeným osobám, ale především pro nastavení dalších kroků ve vztahu ke kultuře pracoviště,“ pokračuje vyjádření. Dále také uvádí, že do konce roku budou proškoleni všichni vedoucí pracovišť a nastaví se systém efektivní komunikace vevnitř i vně fakulty.

Minulý pátek vydal prohlášení k dění na Pedagogické fakultě i rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „V prvé řadě musím oznámené chování a jednání důrazně a nekompromisně odsoudit. Považuji je za naprosto nepřípustné a nepřijatelné. A chci jasně – a to velmi jasně – říci, že podobné incidenty nebudou a nesmí být na jakékoliv součásti Masarykovy univerzity tolerovány,“ zní část prohlášení. Zmiňuje ale i to, že na univerzitě studuje a pracuje téměř 40 tisíc lidí, proto nelze vyloučit, že v instituci podobné velikosti nebude docházek k individuálním pochybením a selháním.

Výběrové řízení na veřejného ochránce pozastaveno

Na začátku prosince Masarykova univerzita oznámila, že plánuje zavést funkci ochránce práv na univerzitní úrovni. Ombudsman by měl prošetřovat podněty k ochraně práv a poskytovat pomoc a poradenství stranám konfliktu. Případ údajného sexuálního obtěžování ale zasáhl i do výběrového řízení na veřejného ochránce, které je momentálně pozastaveno. Minulé úterý to ČTK řekl mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Pro Houpacího osla se vyjádřil i ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola, který existenci ombudsosoby na vysoké škole považuje za jednu z důležitých součástí pro budování kultury důvěry v instituci a pro prevenci nežádoucího chování.

Zároveň se domnívá, že se jedná o post, kde by měl probíhat výběr vhodných kandidátů maximálně transparentním způsobem, v ideálním případě s výraznou možností výběru samotnými studujícími. Za vhodné považuje např. veřejné prezentování kandidátů na pozici, jak se tomu stalo v případě pražské DAMU. Z tohoto úhlu pohledu se nezdá postup zvolený Masarykovou univerzitou, kopírující klasické výběrové řízení, jako úplně nejvhodnější.

Zmínil také že situaci na Masarykově univerzitě velmi pečlivě sledují a vnímají ji, jako příklad dlouhodobého neřešení závažných problémů. “Bohužel, jak je v českém prostředí zatím zvykem, bylo toto překračování profesní hranice vyučující–studující normalizováno a bagatelizováno jako přátelské neformální prostředí, aniž by bylo ošetřeno sociální bezpečí studentek oboru,” popisuje Šotola.

Dál vysvětluje, že právě tímto tlakem na ,normalitu‘ nevhodného chování, navíc ze strany údajně oblíbených pedagogů, je možné také vysvětlit dlouholeté mlčení o problému, o kterém všichni tak nějak ví, ale nikdo ho nedokáže veřejně popsat a hlavně řešit.

Důležitá je prevence a zavedení funkčního systému řešení případů

Na otázky spojené s problematikou sexuálního obtěžování na univerzitách pro Houpacího osa odpověděla Zuzana Rathouská z organizace Konsent a Petra Presserová z organizace proFem. Obě tyto organizace usilují o zlepšení situace v oblasti domácího a sexuálního násilí.

Rathouská se mimo jiné vyjádřila k původnímu rozhodnutí fakulty, které jí s ohledem na množství svědectví a jejich závažnost přijde nešťastné. „Očekávala bych razantnější vyvození důsledků,“ uvedla Rathouská.

Dále zmiňuje, že pokud dojde k takto závažnému a četnému nahlášení, bylo by vhodné odstavit vyučující z výuky, dokud nebudou případy urychleně prošetřeny. Také doporučuje, aby situace tohoto typu a postupy jejich řešení byly citlivě komunikovány směrem ke všem zúčastněným osobám. Osoby, které se stanou terčem nevhodného chování, by měly od univerzity dostat přístup k psychologické podpoře.

Důležitá je prevence nevhodného chování a zavedení funkčního systému řešení případů, které se objeví. „Z naší zkušenosti v rámci prevence nevhodného chování dobře funguje vzdělávání studujících i zaměstnanců školy. Co se týče systému řešení nahlášených případů, zdůraznila bych především důležitost funkce nezávislého řešitele čili ombudsosoby, zavedení kontaktních osob nebo peer podpory studujících a možnost nahlásit jevy anonymně,“ pokračuje Rathouská.

Presserová charakterizovala, jak může student postupovat, setká-li se se sexuálním obtěžováním. V první řadě zmínila využití interně nastavených fakultních či univerzitních mechanismů, které již některé univerzity nabízí. Může se jednat o oslovení fakultní ombudsmanky nebo ombudsmana, který by se následně situací zabýval, nebo podat stížnost. V druhé řadě v rámci těch nejzávažnějších situací, kdy obtěžování naplnilo trestněprávní hranici, existuje vždy možnost podat trestní oznámení.

V každém případě je možné oslovit organizace, které se specificky touto problematikou zabývají. Ty mohou poskytnout poradenství a mohou pomoci se zorientovat v dané situaci.