Podezření okolo Hladíka: vysvětlujeme napojení na brněnskou kauzu

Místopředseda KDU-ČSL a téměř ministr životního prostředí. Dvouvětvá kauza, privatizace brněnských bytů a zločinecká organizace. Čeho přesně se kauza týká a kdo všechno v ní figuruje?

V Brně už delší dobu dochází k privatizaci městských domů a bytů. Nejvýznačnější jméno v celé kauze představuje Petr Hladík, místopředseda KDU-ČSL a zastupitel městské části Brno-sever. V úterý 18.10. zasahovala policie na několika radnicích v Brně, včetně Hladíkovy kanceláře. V době tohoto zásahu zastával Hladík ještě funkci prvního náměstka primátorky města Brna. V této funkci ale v říjnu skončil kvůli možnosti stát se ministrem životního prostředí.

Jedna kauza, dvě větve

Brněnská kauza, kterou policie rozplétá, má dvě větve. Jedna se týká již zmíněné privatizace bytů a druhá pískoven v brněnské městské části Černovice. V obou však figuruje Hladík.

Kvůli černovickým pískovnám patřícím pod městskou část měl Hladík spor s tehdejším starostou Ladislavem Kotíkem (Společně pro Černovice). Ten je momentálně v opozici. Hladík, který měl jako náměstek v gesci životní prostředí, chtěl do pískoven přednostně svozit zeminu, která vznikla při budování protipovodňových opatření Svratky. Na tolik zeminy nebyl ale v pískovnách prostor. Hladíkovi se nedalo vysvětlit, že město nedostane přednost před soukromými klienty. Kotík byl u jednání taktéž a pro Seznam Zprávy uvedl, že se Hladík choval arogantně.

V květnu minulého roku se na černovické radnici odehrála změna koalice a Kotík skončil jako starosta. Přibližně tou dobou se podle policejního spisu zformovala zločinecká organizace, která měla zálusk na pískovny. Starostkou se následně stala Petra Quittová (STAN). Jelikož byla Quittová i s několika členy městské rady Černovic taktéž členkou valné hromady pískovny, Kotík požadoval jejich odvolání. Tvrdil, že pokud Quittová s ostatními o nevýhodných slevách v pískovnách nevěděli, jedná se o neschopnost. „Anebo to věděli. V obou případech tam nemají co dělat,“ uvedl Kotík pro Seznam Zprávy. Quittová společně s městskou radou tuto výzvu k rezignaci odmítla.

Černovické pískovny a úplatky

V červenci roku 2021 byli jednateli pískoven Jiří Hasoň (KDU-ČSL) a Jiří Novotný (ČSSD). Hasoň do jednatelské pozice pískoven v té době teprve nastoupil, Novotný tuto funkci vykonával již déle. Oba působili zároveň v zastupitelstvu, Hasoň dokonce jako místostarosta. Během toho, co byli ve vedoucích funkcích pískovny, uzavřeli rámcovou smlouvu se společností Ing Czech, kde byl jednatelem Peter Flimmel. Díky této smlouvě získala společnost Ing Czech víceméně monopol na svážení materiálu do černovických pískoven.

V praxi to fungovalo tak, že stavební firmy neměli jinou možnost svážení zeminy do pískoven než přes Ing Czech. Ta si za odvoz nárokovala vysoké peníze, ale do pískovny suť dovážela za cenu poloviční. Navíc z úplatků z odvezených tun měl Novotný provize, které dále putovaly do pokladny zločinecké organizace. Nejmenovaný zdroj Seznam Zpráv, který ví, jak to v pískovnách chodí, uvedl, že „současná smlouva může pískovny ekonomicky položit. Stíhá se vytěžit méně písku, než je dovážka suti“.

Mimo jiné firma Ing Czech dostávala i milionové zakázky na opravy domů a bytů v městské části Brno-sever. Právě tam měl přijít Flimmel podle policie za podivných okolností k bytům, které následně pronajímal sociálně slabším za vysoký nájem.

Quittová přes obhájce navrhla odvolání Hasoně a Novotného. U Hasoně, který se věnoval bytové politice, navíc proběhl v říjnu zásah. Jedno z míst, kde policie zasahovala, byl právě i bytový odbor v městské části Brno-sever.

Nový jednatel pískoven Viktor Mrňous potvrdil v rozhovoru pro Český rozhlas, že se pracuje na vypovězení smlouvy s Ing Czech.

Kdo v tom všechno jede

Flimmel pracoval pro Michala Horkého, který byl lídrem celé organizace a dopouštěl se taktéž privatizace bytů. Provozovatel taxislužby Horký se jí dopouštěl se svou manželkou Markétou Horkou. Ta se věnuje podnikání v realitách.

Hladík se měl údajně pokusit přesvědčit Aleše Mrázka, starostu Brna-Židenic, aby v zastupitelstvu souhlasil s privatizací. Právě dům, o který se jednalo, měla získat Horká.

Hladík uvádí pro Radiožurnál, že se s Mrázkem setkal na základě usnesení města Brna. Konkrétně byl k tomuto jednání vyzván Jiřím Olivou (ODS), náměstkem primátorky s orientací na bytovou politiku. Další schůzka proběhla na žádost samotného Mrázka.

U této schůzky se objevil Filip Leder (KDU-ČSL), který dříve zastupoval Horkého ve sporu s Jihomoravským krajem o pozemky pod brněnským letištěm. Leder je taktéž zastupitel města Brna. Hladík se nechal slyšet, že nevěděl, jaký byl v té době vztah mezi Horkým a Lederem. Dodává, že dům, o kterém se jednalo, zprivatizován nebyl.

Leder v aktuální kauze obviněn není, i když podle policie dával právní rady skupině Horkého. Dokonce jim měl pomoci s převzetím pískovny.

Byty Brno-střed

Brno-sever nebyla jediná městská část, kde mělo docházet k privatizaci bytů. Velká část se odehrávala v části Brno-střed v čele s Otakarem Bradáčem, někdejším zastupitelem této městské části a předsedou bytové komise. Skupina pod Bradáčem falšovala žádosti o městské byty těm, kteří jim poskytli značné úplatky, aby se k bytům dostali dříve než ostatní.

Úplatky pro Bradáče vybírali Zdeněk Červinka a Radim Suchánek. Červinka je majitelem realitní kanceláře PJ – Reality. Zde pracuje jeho bývalá partnerka Eva Vágnerová, která se na výběru úplatků také podílela.

Suchánek je bývalý člen hnutí ANO. Připadal mu mandát zastupitele Brna-Černovic, kterého se vzdal. Ten měl následně připadnout Hasoňovi a Novotnému. Suchánek měl inkasovat peníze za půjčování klíčů od obecních bytů.

Bradáč s Červinkou byli vzati do vazby, ostatní jsou stíhaní na svobodě. Dohromady kauza, která není ale přímo spojena s osobou Petra Hladíka, zahrnovala 8 osob.

Policie na tuto skupinu přišla díky odposlechům a policistům nasazeným v utajení. Agent VO–153 pomohl svému kolegovi v utajení VO–0074 zprostředkovat kontakt přímo s Červinkou. VO–0074 se vydával za falešného zájemce a měl Červinkovi poskytnout úplatek, který zaručoval, že mu byt bude pronajat přednostně. Díky tomuto infiltrování měla policie možnost vidět, jak zločinecká organizace funguje.

Kauza s brněnskými byty prolézá vysokou brněnskou politikou. Především stranou ODS, kde je členem Bradáč a stejně tak primátorka města Brna Markéta Vaňková. Ta se měla pochybným způsobem dostat k bytovému domu v ulici Hlinky. Podle radnice měly být byty přiděleny jejímu švagrovi s přítelkyní.

Pavel Hubálek, který býval starostou Rojetína a byl stíhaný za podvody s městskými byty, pomohl policii rozkrýt chod systému. V roce 2019 za hlavní skupinu označil Blažka, Kerndla a Bradáče. Policie potvrdila, že informace od Hubálka jim pomohly k obvinění.

Pavel Blažek (ODS) je současný ministr spravedlnosti. Robert Kerndl je šéf brněnské ODS. Společně s Bradáčem se měli privatizace domů v Brně dopouštět už dříve.

Bude Hladík ministrem?

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka i přes všechny okolnosti chce stále na post ministra životního prostředí umístit právě Hladíka. O tom, jestli by měl být Hladík navržen, jednal ve čtvrtek 20.10. celostátní výbor KDU-ČSL. Ten sestává z 39 členů a podle ČTK byla jedna čtvrtina proti jeho navržení. I tak si Hladík svou nominaci uhájil.

Premiér Petr Fiala (ODS) s jeho jmenováním otálel. Nakonec je rozhodnuto, že pokud se neobjeví v kauze nové skutečnosti proti Hladíkovi, bude jmenován k 1. lednu příštího roku.

Hladíkovo jmenování se navíc jeví jako problém z hlediska předsednictví. Nevypadalo by zrovna nejlépe, kdyby se na postu vystřídal třetí člověk během půl roku.