Demonstrace, Fico a ministryně kultury. Co se děje na Slovensku?

Před pár dny uběhlo 7 let od vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Aktuálně vládnoucí extremistická koalice Smeru, Hlasu a SNS neustále nabírá na síle. Ficovy projevy jsou prokazatelně čím dál radikálnější a otevřeně proruské. Ministryně kultury postupně zbavuje přední slovenské kulturní instituce vedení. Jak je na tom Slovensko teď?

V Bratislavě proběhly 21. února masivní protesty proti stávající vládě. Stalo se tak přesně sedm let poté, co byl zavražděn novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Tehdy se na Slovensku odehrály největší porevoluční protesty, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se ale v roce 2023 opět vrátil na své tehdejší křeslo. Od té doby se ve slovenské vládě staly změny, které se velké množství lidí nebojí označit za anti-demokratické.

Přibližně o 14 dní dříve se na Slovensku také demonstrovalo. Shromáždění však proběhla ve více než 30 slovenských městech. K protestům se připojili i slovenští občané žijící v zahraničí. Cílem akcí bylo vyjádřit nesouhlas s kroky premiéra Roberta Fica a jeho vlády, které podle organizátorů protestu oslabují spojenectví Slovenska v EU a NATO. Mír Ukrajině, organizace, která stojí za mnohými z těchto protestů, se vyjádřila pro deník SME: „Slovensko patří do svobodné a demokratické Evropy. Nedovolíme, aby naši zemi ovládly autoritářské praktiky a proruská propaganda. Občané mají právo shromažďovat se a vyjádřit svůj názor slušně, ale rázně.“ Celkově se akcí zúčastnilo přibližně sto tisíc lidí. Necelá polovina z nich se sešla v Bratislavě, kde lidé demonstrovali přímo před úřadem vlády.

Robert Fico na celou situaci reagoval opakovaným obviňováním organizátorů občanských demonstrací a opozice z pokusu o převrat. Výroky, které v odpovědi na pokojné demonstrace zazněly, velmi dobře zapadají do Ficovy obecné rétoriky, a to sice takové, která je dlouhodobě protiukrajinská, antiliberální a neprogresivní. Během svého prvního vystoupení po atentátu v Handlové například přímo spojil pokus o vraždu se slovenskou liberální opozicí a její rétorikou. Slovenský premiér taky v prosinci minulého roku navštívil soukromě v Moskvě ruského diktátora Vladimira Putina, se kterým jednal o dodávkách plynu a kritizoval v souvislosti s tímto problémem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Následně se také nechal slyšet, že jako odplatu za ukrajinské odmítnutí tranzitu ruského plynu na Slovensko dá zastavit dodávky elektřiny, kterou Ukrajina naléhavě potřebuje.

Nenasytný Smer a ikonická Šimkovičová

Co se týče slovenské vlády, ani tam se stávající premiér nebojí tvrdě prosazovat své zájmy. Poslancům své vládní koalice udělil ultimátum, podle kterého udělá změny ve vládě, pokud nedojde k obnovení koaliční většiny, o kterou trojice stran přišla poté, co Hlas ztratil tři poslance (dva byli vyloučeni a jeden se přidal k nezařazeným poslancům, kteří na podzim 2024 opustili klub SNS). K úpravě koaliční smlouvy nakonec došlo a Smer se tak nejspíš dočká většího vlivu v rámci Poslanecké sněmovny, zároveň bude usilovat o znovunabytí většiny v parlamentu. Díky přerozdělení sil si Smer připíše dvě další ministerstva, resort investic, regionálního rozvoje a informatizace a ministerstvo cestovního ruchu a sportu. SNS tak bude mít na starosti dva úřady, Smer šest. Zatím stále není známo, kdo usedne do ministerských křesel, oficiální nominace nebyly zveřejněny.

Zůstaneme-li ve vládě, rozhodně nesmíme opomenout současnou slovenskou ministryni kultury Martinu Šimkovičovou. Ta během svého působení odvolala ředitelku Slovenské národní galerie (SNG) Andreu Kusou, ředitele národního divadla Matěje Drličku a šéfa národního muzea Branislava Panise. Kusé se následně zastali ředitelé českých kulturních institucí, Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš dokonce označil zbavení funkce Panise za velmi nekulturní a lidsky neslušné. Na postu šéfa SNG se během posledních šesti měsíců vystřídali tři lidé, nejkratší mandát trval 55 dní. Momentálně vede organizaci Jaroslav Niňaj, od 1. února 2025 ale běží další výběrové řízení na pozici ředitele. Šimkovičová tak během velmi krátké chvíle zbavila přední slovenské kulturní instituce jejich vedení a výrazně tak přispěla ke gradaci společenského napětí.

Současná ministryně kultury je také zastánkyní tzv. „tradiční slovenské rodiny“ a výrazně se vymezuje proti liberalismu či LGBTQI+ tématům. Zvládla také prosadit zákon o zrušení RTVS (Rozhlas a televízia Slovenska) a založení nové instituce Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Tímto rozhodnutím podle vedení České televize zaniklo slovenské veřejnoprávní médium a nahradila jej instituce, která se mnohem více podobá médiu státnímu.

Omezování práv a svobod stokrát jinak

V neposlední řadě také předložilo ministerstvo kultury v listopadu 2024 návrh na zvýšení pokut za použití jiného jazyka než slovenštiny, na poštách, úřadech a v dopravě. Podle místopředsedkyně výboru pro kulturu a média Zory Jaurové (Progresívné Slovensko) se jednoznačně jedná o omezování práv národnostních menšin. Pokud by novela prošla, platila by od poloviny letošního roku.

Loni v listopadu se v Bratislavě shromáždilo několik tisíc lidí na občanský průvod, při kterém vyjádřili nespokojenost s ministryní kultury a žádali její rezignaci. Slovenský herec Martin Huba ve svém projevu na shromáždění řekl: „Martina Šimkovičová musí být snad jedinou ministryní kultury na světě, jejíž odchod z vedení resortu žádalo ve svou peticích téměř 200 000 lidí. Navzdory tomu setrvává na svém postu a nepřestává likvidovat kulturní hodnoty naší země.“ Na zmíněném protestu vyjádřili vystupující kritiku i vůči blízkému spolupracovníkovi Šimkovičové, Lukáši Machalovi, který na jaře 2024 zpochybnil fakt, že země je kulatá.

V neposlední řadě by se dala zmínit epizoda z prosince roku 2024 týkající se trestního stíhání lékařů, kteří odmítnou pracovat v nemocnicích. Ti totiž hromadně hrozili odchodem ze svých postů, pokud by nedošlo k jasnějšímu financování nebo vyššímu růstu mezd. Parlament v prosinci schvaloval zákon, který měl nutit lékaře k setrvání na svých postech v nemocnicích i po podání výpovědi pod hrozbou pokut, nebo vězení. Ministr zdravotnictví za Hlas-SD Kamil Šaško se vyjádřil takto: „Samozřejmě, že to není dokonalé řešení, ale není v zájmu nikoho teď omezit všechny občany Slovenska na různých právech.”