Revoluce pro Moldavsko? Nejchudší země Evropy zvolila prounijní prezidentku
Zdroj: Wikimedia Commons, https://www.kmu.gov.ua/
Moldavané si zvolili svou vůbec první prezidentku. Ekonomka Světové banky a expremiérka Maia Sanduová s náskokem čtrnácti procentních bodů porazila promoskevského socialistu Igora Dodona, který v zemi vládne od roku 2016. Spolu s Dodonem prohrálo ale také Rusko, ke kterému Moldavsko vzhlíželo za jeho vlády. Nerozhodné Moldavsko tak již poněkolikáté v historii mění kurz, tentokrát na západ.
Po vzoru dalších postsovětských států se i Moldavsko rozhodlo vyrazit směrem na západ a v čele tohoto průvodu půjde Maia Sanduová, nová prezidentka této východoevropské republiky. Ta se se současným prezidentem utkala ve volbách již v roce 2016, kdy ji porazil. Uběhly ale čtyři roky a Moldavsko stále čelí stejným problémům. Obrovská emigrace a korupce jsou jedněmi z nich. Podle odhadů z této 3,5milionové východoevropské země odešlo už téměř 40 % obyvatel, především kvůli nedostatku pracovních pozic. A to se pravděpodobně podepsalo na výsledku letošních prezidentských voleb. Moldavané chtějí změnu.
Gratulace k vítězství na sebe nenechaly dlouho čekat a mezi prvními byl i vůdce ruské opozice Alexej Navalnyj. Ten poblahopřál Sanduové prostřednictvím tweetu se slovy „Jediné, co (Moldavsku) chybělo, byl prezident, který by bojoval proti korupci. Teď tady je! Skvělé!“. Navalnyj tuto gratulaci vyjádřil dříve než ruský prezident Vladimir Putin. „Doufám, že vaše činnost ve funkci hlavy státu bude napomáhat konstruktivnímu rozvoji našich vzájemných vztahů. To by bezesporu odpovídalo základním zájmům obou našich národů,“ napsal později Sanduové Putin. Ta na to reagovala se slovy, že bude usilovat o dobré vztahy s Ruskem.
Proruský sentiment vs. progresivní Moldavsko
Zatímco Sanduová vystupovala v předvolební kampani s heslem „budujme evropskou zemi bez korupce a oligarchů“, prezident Igor Dodon vsadil na svou dosavadní rétoriku s heslem „Moldavsko má co ztratit“. Prosazoval další, podle něj výhodnou spolupráci s Ruskem, dále se také opíral o křesťanské hodnoty a sociální stabilitu. Současný prezident se netají svou bezmeznou a nekritickou podporou Moskvy – důkazem může být například fakt, že za čtyři roky v úřadě navštívil hlavní město Ruska více než dvacetkrát. V roce 2017 byl dokonce jediným zahraničním státníkem, který se přijel do Moskvy podívat na vojenskou přehlídku. Dodon také v předvolební kampani obvinil svou protikandidátku, že bude podrývat pravoslavný charakter státu, povolí sňatky homosexuálů a sníží postavení ruštiny.
Byli to právě moldavští emigranti, kteří pomohli Sanduové s vítězstvím. Moldavská zahraniční diaspora se vzájemně zmobilizovala prostřednictvím sociálních sítí. K volebním urnám mimo Moldavsko dorazilo více než čtvrt milionu lidí, z nichž více než 90 % dalo svůj hlas zvolené prezidentce. Sanduová by ale vyhrála i bez hlasů ze zahraničí, a to především díky hlavnímu městu Kišiněvu, kde dlouhodobě přetrvává spíše liberální, prozápadní nálada.
Současného prezidenta naopak podpořili starší obyvatelé rurálního venkova. Ti obvykle vzpomínají na „zlaté časy“ sovětské nadvlády. A oprávněně. Moldavsko totiž svůj největší ekonomický rozkvět zažívalo v 70. letech coby součást Sovětského svazu. Jenže po rozpadu SSSR zůstaly v Moldavsku jen opuštěné podniky, které byly uměle „živeny“ Moskvou a udržovány plánovaným hospodářstvím.
Mladí Moldavané tyto časy nepamatují, zato vidí současnou bídnou situaci, která trvá od devadesátých let a země se z této bídy zdánlivě nemůže dostat. Mnoho z nich proto zvolilo cestu emigrace. V cizině jich dlouhodobě žije okolo jednoho milionu (z celkových 3,5 milionu obyvatel Moldavska). Většinou pracují v profesích vyžadujících nižší kvalifikaci, například v zemědělství, v hoteliérství a v restauracích. Dnes tvoří celých 16 % moldavského HDP příjmy od pracovníků ze zahraničí, což tuto zemi staví v tomto měřítku na 12. pozici na celém světě.
Možný konec korupce a exodu Moldavanů?
Sanduová to nebude mít jednoduché. Moldavská socialistická strana, jejíž někdejším předsedou je prezident Dodon, má nadále pohodlnou většinu v parlamentu a lze očekávat, že iniciované změny nová prezidentka přes poslaneckou sněmovnu jen tak neprotlačí.
Budoucí prezidentka slibuje sbližování země s EU a také vytvoření pracovních míst, čímž chce zastavit emigraci. Zdůrazňuje ale, že hlavním problémem země není její rozpolcenost mezi Východem a Západem. Jde hlavně o korupci, chudobu a nerovnost obyvatel. Podle údajů Světové banky je Moldavsko nejchudším státem v Evropě, nicméně v posledních letech se i tam situace zlepšuje. „Moldavané potřebují stát, jenž nekrade, ale chrání své obyvatele,“ uvedla. Ráda by také provedla velké reformy soudnictví a chce zajistit, aby si ho nikdo nemohl koupit – jako například Vladimir Plahotniuc. Tento nejbohatší Moldavan vloni ukradl miliardu dolarů z tamějších bank. Přitom celkové HDP této chudé země bylo v době krádeže (2014) jen 9,5 mld. dolarů. Plahotniuc ze země uprchl do USA, kde žije dodnes.
Ze spárů Moskvy se Moldavsko jen tak nevyvlékne
Moldavsko je dlouhodobě hluboce rozdělená země a toho využívá také Moskva, pro níž je tento satelitní stát strategickým partnerem. V separatistické republice Podněstří, nacházející se na východě Moldavska, má Rusko minimálně dva tisíce vojáků a udržuje prostřednictvím tohoto neuznaného státu svou přítomnost v oblasti. Provozuje zde také Suvorovovu vojenskou střední školu, kde si pod svými osnovami vychovává novou generaci separatistů. Tyto vojenské školy, pojmenované po slavném ruském vojevůdci 18. století Alexandru Suvorovovi, dříve existovaly ve většině států Sovětského svazu. Po jeho rozpadu byla ale velká část z nich zrušena a dnes fungují hlavně v samotném Rusku. Dlouho existovala pouze jediná zahraniční Suvorovova vojenská škola v běloruském Minsku. Až v roce 2017 vznikla druhá zahraniční škola tohoto typu, a to právě v Tiraspolu, hlavním městě neuznané republiky Podněstří.
Sanduová si dobře uvědomuje přítomnost obyvatel, kteří chtějí bližší vztahy s Moskvou a má ambice být i jejich prezidentkou. „Těm, kteří volili mého oponenta chci říct – neprohráli jste, každý den si budu získávat vaši důvěru. Moldavsko by mělo být domovem všech občanů, nehledě na jejich národnost nebo jazyk,“ řekla ve svém projevu, v němž promlouvala k rusky mluvícím obyvatelům Moldavska.
No, to je konecne pozitivni zprava! Drzim palce, at se jim podari odstrihnout se od Ruska.