Z(n)ákazy nás nedostanou! Korona von der Virus: česká edice

Úterním nařízením vlády se život v Česku změnil. V supermarketech, v lékárnách i v hromadné dopravě. Nejinak tomu je i po zavedení čtvrtečních opatření, která jsou ještě přísnější. Přestávají protestovat Chvilkaři a začínají se bouřit imaginární teroristé, kterým zákaz pořádat akce nad třicet osob znemožnil atentáty na davy lidí. Investice do výroby toaletního papíru a mýdla se ukázala jako velmi prozíravý prostředek, jak si vydělat pořádný balík. A italské týdny v supermarketech nabývají nového významu. Za tím vším stojí starý známý Korona von der Virus.

Pokud se během těchto bouřlivých dní skutečně něco neztratí, pak je to česká vynalézavost, jasně viditelná už v době, kdy se k nám nákaza teprve dostávala. Vždyť nebylo přece nic logičtějšího než vyrazit do liduprázdných hotelů v Dolomitech a užít si levnou dovolenou na horách. Pár severoitalských dědků ležících na jednotce intenzivní péče ještě nikoho nezabilo.

99 lidí? Tak to je pohoda

Typická vlastnost Čechů byla znát i několik hodin po úterním zákazu. Tak třeba představitelé brněnského kina Lucerna zareagovali velmi pohotově a snížili kapacitu sálu na 99 míst. Podobně se zachovala řada dalších kulturních spolků. Některé sportovní kluby si paradoxně oddechly, že na jejich zápasy chodí nanejvýš přítelkyně hráčů.

Zajímavé bylo, že nikdo z vlády původně nepoukázal na přeplněná obchodní centra. Patrně pod hrozbou toho, že by zoufalí hudebníci vytáhli kytary a zpívali v Nové Karolině, se opatření nakonec vztáhla i na tato místa. Taková kapela Kryštof se ale přidala na narůstající vlnu hudebních streamerů a zpěv Richarda Krajča je rázem v on-line světě populárnější než herní projev Agraela.

Ve švech praskají hospody, do kterých i přes omezenou dobu k požívání alkoholu podnikají nájezdy dezorientovaní studenti vysokých škol – které jen tak mimochodem a navzdory obavám také zavřeli. Andrej Babiš se totiž zařídil v duchu hesla odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Potřeba zapít ten úterní galimatyáš několika vrchovatými škopky způsobila zmatek, a to ve chvíli, kdy si posilnění hosté vyžádali hraní šipek a ti ostatní na ně s radostí hleděli. Šlo o sportovní výkon, kulturní představení, nebo jen snahu netrefit nikoho v dosahu deseti metrů?

Vypusťte roznašeče, prodejte nástroje, propusťte hygieničku

Korona prázdniny se však nedotkly jen univerzit, ale i základních a středních škol. Děti díky nim nenakazí sebe a ani své učitele. Ovšem i tento postup má trhliny. Nikdo nedomyslel, že rodiče hromadně uvolněných dětí musí stále docházet do práce. Kdo obstará hlídání? Správně, jejich prarodiče. Právě starší lidé by se přitom měli před kontaktem s potenciálními přenašeči chránit nejvýrazněji. A pokud nějaký vynalézavý tatínek před dvěma týdny vyrazil na rodinnou idylku do Itálie, o zábavu je postaráno.

A i kdyby se tato varianta dala opomenout, stále trvá hrozba neefektivity tohoto řešení. Žáci budou častěji navštěvovat obchody a koncentrovat se v MHD, což asi nebyl hlavní záměr celého opatření. Jak se na druhou stranu lidově říká: pořád lepší než nic.

Momentálně nákaza nejvíc zasahuje zdraví ekonomiky. Veškeré její principy se jedním vládním oznámením bortí. Hokejová extraliga ruší vyřazovací část, hudebníci zkouší nabízet své ceněné nástroje na internetových burzách, případně pořádají soukromé lekce pro čínské turisty, kteří nestihli odcestovat. Podobně to vypadá i v ostatních zemích, které jsou do problému koronaviru zavlečeny.

Do čtvrtka zůstávali v klidu snad jen církevní představitelé, neboť minimálně u nás do kostela víc jak sto osob skutečně nechodí. Když vláda zpřísnila opatření na třicet lidí, začalo farářům docházet, že se dostali na hranu průměrné návštěvnosti. A to ještě nikdo neví o skutečném počtu dětí v jejich sklepech.

Stát navíc odvolal hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou. Zlé jazyky hovoří o tom, že si špatně myla ruce. Funkci místo ní získala dosavadní ředitelka středočeské hygieny Jarmila Rážová.

Jsou všechna tato opatření vlastně důvodem k masové panice? Pro odpověď si stačí zajít do nejbližšího supermarketu. Při pohledu na regály, které jsou vybílené víc jak setkání Ku Klux Klanu, je zřejmé, že Nguyen z večerky odnaproti, který má průměrně dva zákazníky měsíčně, bude díky psím konzervám zažívat žně.

Lepší prd jak jedno zakašlání

Společnost se v posledních dnech nachází v ošemetné situaci. Došla do fáze, kdy je přijatelnější v MHD ze svých útrob vypustit flatus biblických rozměrů, než si jednou odkašlat. Veřejné prostředí se mění v potenciální pranýř, kde každý jen čeká na okamžik, až bude moci vytáhnout kámen v ponožce a ubít osobu, která se proviní proti těmto zvráceným pravidlům.

Ta se projevují třeba i v lingvistice. Slovo lyžař se stalo ekvivalentem pro vulgaritu. Opravdu, použít ho před více než žádným člověkem se rovná vyřknutí ortelu pod trestem veřejného ponížení. A když už jsme u ponížení: prezident Ricardo Miloš stále nezrušil svou plánovanou cestu do Číny, kde se v polovině dubna má účastnit summitu 17 zemí střední a východní Evropy s Čínou. Sám počítá s následnou dvoutýdenní karanténou (čti ozdravným pobytem) ve svém letním sídle v Lánech.