Lokálky rychle zanikají. Za jejich koncem je i politika

Česká republika má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě. Velká část z více než 6000 kilometrů železniční sítě je tvořena lokálkami. Jsou to tratě, které se vyznačují nízkou traťovou rychlostí, krátkou délkou a mnoha oblouky. Jejich výstavba začala kolem roku 1875, ty poslední pak byly postaveny před 1. světovou válkou. Od té doby dochází k postupnému rušení těchto tratí, které se mnohonásobně zrychlilo v důsledku společenských a ekonomických změn po roce 1989.

Historie rušení lokálních tratí sahá až do období po skončení 2. světové války. Nebyly obnoveny některé přeshraniční úseky vedoucí do Německa jako třeba úsek z Moldavy v Krušných horách do saského městečka Holzhau. Na počátku padesátých let došlo k zastavení provozu na příhraničních úsecích lokálních tratí na Šumavě. Vlaky tak nezajížděly k rozdělenému nádraží v Železné Rudě z důvodu vybudování pohraničního pásma při hranici se Spolkovou republikou Německo.

Na konci 70. let se schylovalo k první velké vlně rušení lokálních tratí z ekonomických důvodů, jelikož některé tratě byly silně prodělečné a jezdilo tam pár cestujících za den. Zaniklo třeba spojení z České Kamenice do České Lípy.

Po pádu komunismu začal velký proces rušení provozu na místních tratích. České dráhy tehdy nejvíce peněz dávaly do modernizací koridorů, zatímco lokálky chátraly. Přerušily provoz například na sklonově náročné trati z Lokte přes Horní Slavkov do Krásného Jezu, kde dokonce motorový vůz několikrát vykolejil. Samotné těleso tratí pak podlehlo rychlé zkáze, vše zarostlo náletovými dřevinami a kolejnice se staly obětí sběračů železa. Trend rušení lokálních tratí však pokračuje i nadále.

Brzda jménem byrokracie

V případě zastavení osobní dopravy často nedochází k fyzickému zániku, tratě jsou nadále využívány nákladními vlaky. Když ovšem není zájem o provozování žádného druhu železniční dopravy, je zahájeno správní řízení o zrušení trati.

Lokálky pak mohou koupit firmy nebo obce a na jejich místě zpravidla postaví cyklostezky. Podle zákona o drahách však nejdřív musí pět let dráhu udržovat v provozuschopném stavu a až poté se může začít se stavebními úpravami.

Tahle, ale i další byrokratické procedury zdržují další rozvoj tratí, po kterých vlak už nikdy nepojede.

Nejasný osud lokálek

Po roce 2005 přišli obyvatelé Ústeckého kraje o pravidelný provoz na Kozí dráze, která spojovala Oldřichov u Duchcova s Děčínem. Kvůli nízké traťové rychlosti a nevyhovujícím jízdním řádům zde jezdilo velmi málo cestujících. Pravidelné spojení nahradily sezónní vlaky. Kvůli sesunuté skále na sklonku roku 2015 správa železnic zastavila veškerý provoz na trati. Starosta Telnice Jan Doubrava objednal na příští rok dva páry vlaků, aby přinutil správce trati provést opravu zničeného úseku.

„Popravdě řečeno, je to pokus, zda je Správa železniční dopravní cesty schopná tu trať zprovoznit. Chceme zjistit, jaký je její skutečný stav a donutit je, aby jednoznačně řekli, zda je dráha schopná provozu, či nikoliv,“ uvedl Doubrava pro deník Zdopravy.cz.

V Moravskoslezském kraji na trati Bruntál – Malá Morávka vlaky dojezdily v roce 2009, dokonce se uvažovalo o zrušení trati. V roce 2018 přišla společnost MBM Rail s nabídkou provozování sezónní dopravy. Správa železnic ovšem tvrdila, že trať je nesjízdná a že se zprovozňovat nebude.

„Prohlídkou tratě po zimním období byl zjištěn stav, který neumožňuje bezpečnou osobní železniční dopravu. Jde o poškození mostů a propustků, částečně splavený železniční svršek, poškozenou výstroj zastávek a dopraven, nevyhovující stav přejezdových konstrukcí na železničních přejezdech a podobně,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Už o deset dnů později na základě protestů MBM Rail a Slezského železničního spolku SŽDC otočila a připustila, že vlaky mohou na malebnou lokálku vyjet.

„Na základě dalších jednání, kdy se zpřesnily požadavky dopravce, se hledalo možné řešení k zajištění provozu. Trať za předpokladu realizace nutných opatření je prohlášena za sjízdnou,“ sdělila mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Sesunutý svah přerušil provoz vlaků

V červnu 2013 se v Českém středohoří při stavbě dálnice D8 sesunul svah, kterým procházela trať z Teplic do Lovosic. Ačkoliv se původně počítalo s rychlou opravou sesunutého úseku, dlouho se nic nedělo a nakonec se objevily hlasy schvalující zrušení trati z důvodu vysokých finančních nákladů na obnovu svahu.

„Zda tam trať má zůstat, či ne, bude určovat charakter toho, jaké práce bude potřeba v rámci sanace udělat,“ řekl ministr Ťok při návštěvě Ústeckého kraje v roce 2017.

V současné době se připravuje projekt obnovy tohoto důležitého spojení. Je několik variant obnovy zničeného úseku, u většiny z nich je kladen důraz na co nejmenší náklady. Další vývoj je tak krajně nejistý.

Zmatky na lokálkách v Pardubickém kraji

V Pardubickém kraji v roce 2011 nechal krajský úřad zavřít mnoho prodělečných tratí. Ušetřené peníze posloužily k posílení provozu na frekventovaných linkách. Nový náměstek pro dopravu Jaromír Dušek však vlaky na opuštěné úseky vrátil, třeba na turisty hojně využívané spojení z Dolní Lipky do Hanušovic. Spoje ovšem jezdily v nevhodné časy a vezly velmi málo cestujících.

Po Duškově odchodu byl provoz na lokálkách opět zrušen z důvodu prodělečnosti. Zůstalo pár spojů o víkendech, vlaky do Štítů nebo Borohrádku skončily úplně.

„Nechali jsme udělat průzkum vytíženosti některých vlakových a autobusových spojů, z něhož jsme zjistili, že některé z nich převáží pouze jednoho nebo dva cestující denně,“ řekl náměstek hejtmana odpovědný za dopravu Michal Kortyš.