Komentář: Film V síti bude důležitou zbraní proti sexuálnímu predátorství

KOMENTÁŘ. Po Česku právě probíhají předpremiéry dokumentu V síti. Ten upozorňuje na problematiku sexuálních predátorů na internetu. Jde o dospělé lidi, kteří na sociálních sítích a seznamkách vyhledávají nezletilé děti pro potřeby svého (převážně sexuálního) sebeuspokojení. Šéfredaktor Houpacího Osla v následujícím textu popisuje potenciál filmu a způsob, jak ho využít v boji proti sexuálnímu predátorství.

Film neotevírá nové téma, ale popisuje ho unikátním způsobem – 3 plnoleté slečny tvůrci namaskovali tak, aby vypadaly na dvanáct, a vydali se s nimi na seznamku, kde se je v průběhu natáčení pokusilo kontaktovat tisíce dospělých. Z toho byli v 98 % muži.

S desítkami z nich si herečky psaly a volaly pro potřeby dokumentu, během čehož se s nimi chtěli sexuální predátoři bavit o sexuálních tématech, chtěli na webkameře vidět jejich nahá těla (tedy těla těch “12 letých” dívek), snažili se z nich dostat obnažené fotografie a došlo i na osobní setkání, výhružky, vydírání a nakonec i naplnění těchto výhrůžek.

Sexuální predátorství je staré jako seznamky

Nejde o nové téma. Například projekt E-bezpečí, jehož vedoucí Kamil Kopecký působil jako odborný poradce filmu V síti, na něj upozorňuje dlouhodobě a vzniklo o něm i řada dokumentů.

“Sám jsem byl na základní škole, tedy zhruba před 8 lety, o tématu slyšel a byl na tyto nástrahy internetu upozorňován. Jelikož to však bylo v rámci nějaké jedné přednášky a já měl jiné starosti, tak mě to takovým způsobem nezasáhlo. Navíc to nebylo cool řešit, takže jsme místo toho následně skončili na Chatroulette (internetová chatovací aplikace, na které komunikujete přes webkameru s náhodným lidmi ze světa) a museli jsme ty stovky masturbujících penisů vidět na vlastní oči. Naštěstí jsme to brali s humorem a tyto lidi rovnou přepínali nebo si z nich nějakým způsobem dělali srandu.”

Autor textu

Síla tohoto filmu je tedy právě v tom, že je unikátní, protože si jej studenti nepustí pouze ve škole, ale budou na něj moct zajít například do kina mimo školu. A svým způsobem je i cool, co se týče jeho zpracování, kdy film pracuje s mystifikací, gradací a emocemi. Takto by film mohl – ze zcela laického pohledu autora – oslovit i děti.

Film je však důležitý stejným, ne-li větším dílem pro rodiče a obecně dospělé. Zde může k jeho propagaci a osvětlení tématu pomoct režisérova kontroverzní pověst, přímá komunikace se skutečnými sexuálními predátory s rozsáhlá mediální kampaň, která filmu předcházela.

Toto všechno může téma, které je staré jako samotné seznamky, otevřít v mnohem jiném duchu než tom, že se na něj jen upozorní a následně zapadne do skladu “zásadní témata, která nepřišla ve správnou chvíli a správným způsobem”.

Pravděpodobně je to první takový film, na který si rodiče zajdu sami, aby věděli, co se děje, a případně s sebou vezmou i děti, aby jim ukázali, co se může stát.

Může to být kdokoli

Po shlédnutí filmu se nabízí otázka, jaká je motivace těch mužů, kteří ačkoli mají třeba i děti a manželky, k tomu, aby na internetu vystupovali tak, jak vystupují. Těžko člověk dokáže dané lidi neodsoudit jako úchyláky a pedofily, když vidí, jak “12 leté” holce posílají fotky svého penisu (a že jich v tom filmu je) a chtějí po nich všechny již zmíněné věci za užití manipulací a moci.

Kopecký, který se tématu sexuálního obtěžování dětí na internetu věnuje, pro Aktuálně.cz řekl, že motivace těchto lidí není jen sexuálního charakteru, ale může jít o snahu získat nad dítětem moc, získat přes něj peníze, případně se tito lidé mohou prostě jen nudit. „S dětmi se lépe manipuluje a jde o osoby, které už mají nějakým způsobem vyvinuty sekundární pohlavní znaky. Běžnou dospělou ženu nedokážete donutit, aby se vám, nějakému neznámému člověku, obnažila na webkameře. U dítěte je to jednodušší,“ řekl.

Zároveň, jak je i zmíněno ve filmu, lidé, kteří toto dělají, nejsou ani v drtivé většině případů pedofilové, těch je na těchto sítích údajně zhruba 5 %. Navíc i jeho autoři v následné diskuzi po předpremiéře potvrdili, že sexuální predátoři nemají žádný specifický společný znak a může jít o lidi z jakýchkoli vrstev společnosti, s jakýmkoli vzděláním, o lidi sympatické, chytré, hloupé i nesympatické.

Diskuze je cesta

Toto člověka (i vzhledem k tomu, na kolik případů tvůrci narazili) dovede k myšlence, že známý kohokoli může být někdo takový, kdo toto dělá a kdo v běžné komunikaci absolutně nemusí vypadat jako sexuální predátor. Může to být člen rodiny, známý, kolega, kdokoli.

Jak s tímto pracovat? Osvěta v problematice může být správnou cestou. Možná by pro začátek mohlo pomoct zajít na tento film a o tématu se začít bavit, napsat si příspěvek na sociální sítě a vyjádřit svůj nesouhlas. Zeptat se svých přátel a známých, jestli film už viděli a jaké to zanechává pocity, vyjádřit své znechucení nad tím, že se toto děje.

Následně je velmi pravděpodobně, že se téma touto cestou dostane i k daným jedincům a ukáže jim to, že takové chování není v pohodě jak pro jejich známé, tak pro to dítě, byť jim to to dítě přímo neřekne.

Režisér dokumentu Vít Klusák v rozhovoru pro DVTV kdysi navrhoval řešení formou zakládání falešných profilů rodiči a následnou konfrontací sexuálních predátorů, ale tato práce by měla zůstat na Policii ČR.