Při práci s daty je potřeba intelektuální poctivost i zdravý selský rozum

Manipulace osami grafů, nevhodné hledání senzací a špatná práce s grafikou – to jsou hlavní neduhy, které trápí české i světové novináře při práci s daty. O těchto problémech a tzv. intelektuální poctivosti mluví Jan Cibulka z týmu datových novinářů Českého rozhlasu.

„Nejčastější věc, která se děje, když už dojde na zkreslení dat, je manipulace s osami. Vy jako redaktor, po vytvoření grafu zjistíte, že vlastně ty rozdíly nejsou tak velké. Problém nastane ve chvíli, když jste například bulvární novinář, který potřebuje na titulku senzaci,“ říká Jan Cibulka.

Jedním z nejznámějších příkladů úmyslného manipulování s daty je graf televize Fox News. Jejich grafika ukazovala, že po vzniku federálního zákona Obamacare, byl víc jak poloviční nárůst lidí, kteří se zapsali do zdravotnického systému v USA. Problém je, že po dokreslení grafu se zjistilo, že došlo k navýšení pouze o 3%.

Krev všude, kam se podívám 

Další ze známých příkladů špatně vytvořeného grafu, v jehož důsledku dochází k chybným interpretacím dat, je přiložený graf agentury Reuters. Jeho autoři si nápad na grafiku vypůjčili z The New York Times.

V případě tohoto grafu se jednalo o množství lidí zastřelených na Floridě v souvislosti se zavedením zákona, který umožňoval užít střelnou zbraň v případě, že někdo vstoupí na váš pozemek bez vašeho souhlasu.

Cílem grafiky pak bylo ukázat, že po zavedení tohoto zákona vzrostl počet mrtvých. „Chtěli tam tu tekoucí krev, ale interpretovali to špatně. Má to ukazovat nárůst, ale ve čtenářích to vyvolá spíše opačný pocit,“ vysvětluje Cibulka.

A jak je to v Česku? 

Podle Cibulky se v České Republice úmyslná manipulace s daty objevuje minimálně. „Pokud se v českých médiích něco takového objeví, tak je to kombinace snahy udělat něco více senzační a zároveň špatnou prací s informacemi. Je nesmírně důležité vyvarovat se těmto zkratům, protože to poznají vaši čtenáři a vy pak budete za idiota,“ zdůrazňuje Cibulka.

TOP09 jedno období podsekávala grafy, které následně sdílela na Facebooku. Lidé se jim tam pro to chodili smát. A přestože na tyto chyby byla strana neustále upozorňována, pokračovala v tom dále. „S největší pravděpodobností tohle vymyslel nějaký marketingový specialista. Zatímco v médiích se to moc neobjevuje, tak u politických subjektů můžeme zaznamenat úmyslnou manipulaci s daty,“ vysvětluje Cibulka.

Podsekávání os se může objevit také ve výročních zprávách, kde se chce firma prezentovat v co nejlepším světle.

Klíčová je volba barev

Jedním z největších problému u zpracování grafů jsou barvy. Ať už novinách či na internetu se můžeme setkat s grafy, kde jsou barevné odstíny jednotlivých hodnot od sebe jen těžko rozeznatelné. Nejsme pak schopní určit, co nám graf vlastně říká.

„Pokud grafik ví, co dělá, tak jsme schopní barvy rozeznat. Teda minimálně ta skupina populace, která dobře vidí, protože barvoslepý je skoro každý pátý muž,“ vysvětluje Cibulka a dodává, že pokud chcete použít barevné odlišení hodnot, měli byste užívat maximálně pět barevných odstínů.

Kulatý graf s dírou uvnitř je podle Cibulky také nešťastnou volbou. Pro značný počet lidí je totiž prakticky nečitelný. „Jestliže ještě navíc přidáte procenta v desetinných číslech, tak jste právě zahodili jakoukoliv čtenost článku. Málokdy vám lidé vydrží při čtení pár vteřin, natož aby si museli něco počítat,“ dodává.

Intelektuální poctivost jako základ novinařiny

V médiích se neustále mluví o vyváženosti a objektivitě žurnalistiky. V praxi to však funguje tak, že navzdory tomu, že novinář použije ověřené, čitelné postupy, nakonec stejně zaujme určité stanovisko tím, jak dané téma prezentuje. Cibulka tvrdí, že hlavní je, aby si novináři stáli za tím, co čtenáři sdělují.

„Samozřejmě, že může nastat moment, kdy rozdíl v procentech, o kterých chceme mluvit,  je natolik významný, že osu Y zvýšíme. To, jestli to uděláme, je na “intelektuální poctivosti” každého z nás. Měli bychom pro to však mít dobrý důvod,“ říká.