Nejnovější

Předsudky o psychických nemocech sužují společnost i zdravotnictví. Pomoct má příručka o duševním zdraví

Autoři knihy Normální šílenství Adéla Plechatá a Jiří Pasz

ROZHOVOR. Základní mýty a předsudky vůči psychickým onemocnění se rozhodli vyvrátit autoři knihy Normální šílenství, psycholožka Adéla Plechatá a novinář Jiří Pasz. Skrze „příručku duševních nemocí do každé domácnosti“ připomínají, že psychické zdraví je minimálně tak důležité jako to fyzické, a že diagnóza nerovná se člověk, který tuto nálepku nosí.

I mimo celosvětovou pandemii se problémy s duševním zdravím týkají každého čtvrtého člověka. Nyní zejména Češi trpí ve vyšší míře úzkostmi a pocity smutku. Omezení volného pohybu a finanční nejistota zvyšují riziko domácího násilí a narostl také počet sebevražd.

Přesto však ve společnosti přetrvává přesvědčení, že to je něco neobvyklého, o čem by se nemělo příliš mluvit. Psychicky nemocní lidé jsou v naší společnosti nadále stigmatizováni, a to někdy i ze stran lékařů. Kniha Normální šílenství nabízí možnost nahlédnout “pod pokličku” diagnóz: přečíst si příběhy lidí, kteří se o svůj život musí dělit ještě s duševní nemocí.

Plán na uzdravení psychiatrie

Co je potřeba změnit na psychiatrické péči v ČR?

Reforma se zaměřuje především na deinstitucionalizaci, tedy přesun péče o osoby s psychickými potížemi z psychiatrických nemocnic do komunitně zaměřených Center duševního zdraví. Dále by mělo docházet ke snížení počtu dní hospitalizace, léčení doma za pomocí terénních pracovníků a klíčové je také to, aby osoby s psychickým onemocněním byly vnímány především jako lidi, nikoli jako jejich diagnóza. Neméně důležité je zapojování tzv. peer pracovníků, což jsou lidé, kteří mají vlastní zkušenost s psychickým onemocněním.

Co lidé s psychickým onemocněním považují na své situaci za nejtěžší?

Problematické bývá bojovat s některými aspekty českého zdravotnictví, se stigmatizací společnosti a také se sebestigmatizací. Mimořádně těžké může pro někoho být hledání zaměstnání, při které by byl brán ohled na jeho potřeby. Úlevu naopak přináší opora ze strany blízkých či setkání s opravdu vstřícným a schopným psychiatrickým personálem.

Jaké jsou nejčastější formy stigmatizace psychicky nemocných lidí?

V médiích se nejčastěji objevuje předsudek, že pacienti se schizofrenií jsou nebezpeční a agresivní lidé, přitom v drtivé většině případů jsou naopak sami oběťmi trestných činů. Mě osobně od psychologické práce s těmito pacienty odrazoval dokonce samotný zdravotnický personál. Ve společnosti přetrvává také představa, že lidé s poruchami autistického spektra nemají sociální život ani partnerské vztahy, nebo že lidé trpící depresí mají pouze slabou vůli.

Autoři knihy Normální šílenství Adéla Plechatá a Jiří Pasz

Našli jste odpověď na to, kde je pomyslná hranice mezi duševním zdravím a nemocí, normálností a šílenstvím a jestli vůbec nějaká je?

Na to se bohužel velmi těžko odpovídá. Ta hranice je pro každého člověka trochu jinde. Diagnostické manuály však mají pevně daná kritéria. Každé psychické onemocnění je dané přítomností a trváním určitých příznaků. Ne každý splín nebo delší období smutku, zejména pokud následují po náročných životních situacích, se klasifikuje jako klinická deprese. Psychická onemocnění se od běžných proměn nálad liší především tím, že člověka omezují v jeho každodenním životě, zamezují mu efektivně pracovat či se starat o svou rodinu, čímž zásadně narušují kvalitu života.

Podle čeho jste vybírali, s kým rozhovor dělat a o jakých onemocněních?

Pokryli jsme nejzásadnější témata současné psychiatrie jako je schizofrenie, deprese, bipolární porucha či hraniční porucha osobnosti. Zároveň jsme chtěli dát prostor i tématům, která mohou být opomíjena, jako je například ADHD u dospělých nebo psychické problémy v těhotenství a po porodu. Mezi odborníky jsme se snažili vybírat psychiatry a klinické psychology, kteří se dané problematice věnují většinu své profesní kariéry.

V druhé části knihy jsme dali prostor nejzajímavějším tématům současné psychiatrie: reformě psychiatrické péče, destigmatizaci osob s duševním onemocněním, novým přístupům v léčbě (např. využití psychedelik) nebo vztahu mezi sexualitou a psychikou.

Stereotypy je nutné překonat

Jak velké části společnosti se týká téma duševního zdraví?

Dle Světové zdravotnické organizace se s duševním či neurologickým onemocněním setká každý čtvrtý člověk. Je důležité si uvědomit, že do výčtu těchto těžkostí patří celé spektrum onemocnění od závislostí, přes demence, úzkosti až po tak závažné psychické onemocnění jako je schizofrenie, která se vyskytuje u necelého 1 % obyvatel. Jsou zde i témata, která si dostatečně nepředáváme, například duševní potíže žen v těhotenství. Neslyšíme běžně fráze jako „Možná budeš po porodu smutná, budeš mít problém si k svému dítěti najít vztah…“

Co je podle Vás hlavní důvod toho, že psychické nemoci nejsou brány stejně vážně jako ostatní?

Psychické onemocnění nejde vidět ani měřit nějakými přístroji a všechno, co je jiné nebo nezměřitelné, nám nahání strach. Abychom se s neznámem nějak vypořádali, používáme zkratky – stereotypy a předsudky. Ty nám sice pomáhají rychle se ve světě zorientovat, ale lidem, vůči kterým jsou namířeny, ubližují svou nepravdivostí a zkratkovitostí.

Je vidět nějaký posun?

Obecně si myslím, že se situace posouvá dopředu. V posledních letech můžeme sledovat, že v médiích dostává duševní zdraví i příběhy lidí s psychickým onemocněním větší prostor. Slavné osobnosti přiznávají své zkušenosti s psychickými těžkostmi, ať už jsou to princ Harry, Angelina Jolie, David Beckham nebo český spisovatel Josef Formánek, herec Marek Vašut a další. Tyto příběhy jsou nesmírně důležité, protože ukazují, že ani sláva, peníze nebo moc vám automaticky nezajišťují duševní pohodu.  

Jak může přispět ke zlepšení situace kdokoli z nás?

Stačí projevit větší snahu lidi s psychickým onemocněním poznat a pokusit se nahlédnout za nálepku, za diagnózu. Proto vnímám jako zásadní nutnost vzdělávat společnost ohledně duševních onemocnění, protože bát se neznámého je lidské. Pomoct může každý z nás i tím, že bude trpělivě naslouchat a případně respektovat, když někdo nebude chtít o svých těžkostech mluvit.

  1. Petr Kaminsky | 21.12.2020 v 13:03 | Odpovědět

    1) Reforma psychiatricke pece? Mate na mysli to, co dostala od Babise na starost medialne znama hvezda Dita Protopopovova? Hned se mi vybavi slogan z posmesneho billboardu: “Uklid(n)ime i Vase deti”. Kozel zahradnikem. 2) Co to je “psychadelik”?

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*