Nejnovější

Analýza kateder žurnalistiky: Jak se v Česku vzdělávají novináři?

Výuka žurnalistiky se liší katedra od katedry. Redakce Houpací Osel se proto zeptala vedoucích tří největších kateder žurnalistiky v České republice, jak ji vyučují právě oni. Zeptala se také studentů – ti měli možnost ohodnotit způsob výuky a skladbu předmětů na jejich katedře. Nejspokojenější jsou v Brně.

Zájem o studium žurnalistiky v posledních letech rapidně klesá. Celkový počet přihlášek podaných na žurnalistiku, kterou lze studovat v Praze, Brně a Olomouci, se od roku 2010 snížil o více než 50 %.

Největší pokles lze vidět u Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky v Olomouci, kde lze studovat jak v jednooborové, tak dvouoborové variantě. Zatímco v roce 2010 bylo podaných téměř 1200 přihlášek, v minulém roce to bylo už jen 340.

Brněnská Katedra mediálních studií a žurnalistiky, která prozatím nabízela pouze žurnalistiku ve dvouoboru, zaznamenala pokles z přibližně 2500 přihlášek na 1200.

Podobně je na tom také pražská Katedra žurnalistiky, která obdržela v roce 2010 780 přihlášek, o devět let později pak 550. Žurnalistika se na této katedře dá ovšem studovat pouze samostatně.

Důvodem poklesu zájemců o žurnalistiku může být i celkový pokles zájemců o studium na vysokých školách. Zatímco v roce 2010 si zájemci o studium na českých vysokých školách podali více než 330 tisíc přihlášek, v loňském roce to bylo pouze 200 tisíc.

Společně s přihláškami klesá i počet žadatelů (osoby, které si podávají přihlášky, pozn. red.). Ti sice mají možnost podat více přihlášek najednou, přesto se jejich počet za posledních devět let snížil obdobně – téměř o dvě pětiny.

Svou roli v tomto sehrál především nízký počet mladých lidí narozených v 90. letech. To vyplývá z dat Českého statistického úřadu.

Jiné město, jiné problémy? Neplatí to vždy

V České republice lze studovat žurnalistiku na třech vysokých školách: na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Redakce Houpací Osel proto oslovila vedoucí jednotlivých kateder žurnalistiky, aby získala jejich pohled na fungování jimi vedených institucí. Poznatky pak konfrontovala s názory studentů třetích ročníků bakalářského programu příslušných kateder.

Redakci odpovědělo celkem 74 studentů. Konkrétně 27 z Univerzity Palackého v Olomouci, 24 z Masarykovy univerzity a 23 z Univerzity Karlovy.

Z informací získaných od studentů je možné všimnout si hned několika témat, ve kterých se studenti jednotlivých kateder shodují. „Studium mi sundalo růžové brýle,“ shrnuje jeden z dotazovaných studentů MUNI otázku, zda mu studium změnilo pohled na žurnalistiku. Obdobně odpověděli téměř všichni dotazovaní.

Většina dotázaných si zároveň nemyslí, že by jim další studium žurnalistiky, ať už magisterské nebo doktorské, mohlo pomoct s přípravou na profesi novináře. „Tři roky stačí. Student by měl své magisterské studium věnovat rozšíření znalostí v jiném oboru, který v žurnalistice využije,“ zní z řad studentů Univerzity Palackého.

Studenti napříč katedrami se také shodli v pohledu na přístup vyučujících. Ten je většinově pozitivní. Nejlépe však vnímají své vyučující studenti Masarykovy univerzity. „Jsou to profesionálové, ale reálná novinařina se často liší od toho “akademického” pohledu. Někdy jsme museli při psaní dodržovat věci, které už nedodržuje téměř žádné tištěné médium v ČR,“ vysvětluje brněnský student.

Největší shoda však panuje v otázce na dostatek teorie. Pozitivně na ni odpovědělo přes 80 % dotázaných z každé katedry.

Teorie na úkor praxe

Všichni z vedoucích se shodují na tom, že v oboru, jako je žurnalistika, se musí praxe s teorií efektivně vybalancovat. Zatímco teorie mají studenti všech kateder podle jejich odpovědí dost, s praxí jsou spokojení jen v Brně. Tam totiž musí absolvovat souvislé tříměsíční praxe, a to osm hodin denně, pět dní v týdnu.

Katedra spolupracuje s různými médii, ze kterých si studenti mohou vybrat, kde praxi absolvují. „Otestují si tam to, co se naučili v praktických předmětech. Když jdou pak do ostré praxe, tak už za sebou mají prakticky úplně všechno z těch skills-oriented věcí,“ říká vedoucí brněnské Katedry mediálních studií a žurnalistiky Jakub Macek. „Nikde to nevypadá jako v seriálu The Newsroom, takže část studentů vystřízliví z ideje, že by snad byli novináři. Vystřízliví z idealizace, kterou mají o žurnalistické profesi a médiích,” dodává.

V Olomouci musí studenti projít dvakrát dvoutýdenní praxí. Výběr média je na nich. Přesto jim takto nastavená praxe většinově nevyhovuje. Pouze 11 % dotázaných odpovědělo, že mělo v průběhu bakalářského studia praxe dostatek. Stejně nízké procento zastává názor, že byla praxe dostatečně vybalancovaná s teorií.

Vedoucí Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky v Olomouci Petr Orság to však vnímá jinak. „Myslím si, že výuka je dobře strukturovaná, učí se zde základy psychologie, sociologie, politologie a mnoho dalších základních předmětů. Všechno, co by budoucí novinář měl v nějaké podobě alespoň elementárně znát a nebyl takzvaně blbý, až přijde do praxe. Ale tím, že je to jeden z oborů, který má k praxi nejblíž, snažíme se ji s teorií co nejvíce propojit,“ říká.

Kámen úrazu však vidí v technickém zázemí. Pomůcky jsou údajně zakoupené z projektů a finance, kterými katedra disponuje, nestačí na jejich neustálou obnovu. „Technologie jdou velmi rychle dopředu, a tak rychle zastarávají,“ říká. „Zase si říkám, že člověk se i s horším zařízením může naučit řemeslo. Bude dobře, když to bude hlavně umět,“ dodává.

V Praze je povinná praxe po dobu jednoho měsíce. Kam student půjde je zcela na něm. „U nás je rozšířené, že studenti začínají pracovat už během studia. Což je dobrá vizitka,“ říká vedoucí pražské Katedry žurnalistiky Filip Láb. To potvrzují i studenti ve svých odpovědích. Přesto pouze 4 % z nich byla s takovým nastavením praxe v bakalářském studiu spokojená a jen 25 % odpovědělo, že mělo praxe dostatek.”

Láb však vyzdvihuje hlavně technologické zázemí, které mohou studenti využívat: „Máme velkou rozhlasovou a televizní laboratoř, a také nové pracoviště, které běží na redakčním systému Dalet. Studenti tak mají možnost simulovat plnohodnotný televizní provoz a pracovat ve stejném systému jako většina velkých vysílacích společností.“

Smysl studia žurnalistiky

Možná je to právě propojení teorie a praxe, které ovlivňuje připravenost na profesi novináře. Pouze brněnští studenti totiž věří, že jsou po svém tříletém studiu připraveni do praxe. Kladně se jich vyjádřilo 80 %.

Oproti tomu v Praze se cítí být připravených pouze 44 % a v Olomouci dokonce jen 29 % studentů. U studentů těchto dvou kateder také více převažuje nejistota. Objevuje se zde zároveň názor, že to byla právě praxe a mimoškolní aktivity, co je připravilo na profesi novináře více než samotné studium. S tím se částečně shoduje i pohled vedoucího olomoucké katedry Orsága. „Lidé, kteří během studia chodí na praxi do redakcí, pak snáze naskočí přímo toho pracovního procesu, pokud chtějí po bakaláři skončit,“ říká.

I přes tyto výsledky si studenti všech kateder – jak už ostatně bylo zmíněno výše – nemyslí, že by jim další studium žurnalistiky mohlo pomoct.

Magisterskou žurnalistiku bylo do loňského roku možné studovat pouze v Praze. Katedry v Brně a Olomouci do teď nabízely pouze studium zaměřené spíše na mediální studia. To se letos mění, jelikož olomoucká katedra otevřela i magisterské studium žurnalistiky.

Stačí jednooborová žurnalistika?

Univerzita Palackého nabízí uchazečům žurnalistiku jednooborově i v kombinaci s jiným oborem, Masarykova univerzita do této chvíle nabízela pouze žurnalistiku dvouoborovou a Univerzita Karlova jen jednooborovou.

I to aktuálně prochází změnou. Brno bude nově nabízet i jednooborovou žurnalistiku a to i přesto, že si vedoucí katedry nemyslí, že studium jednooborové novinařiny je dobrý nápad. „My ho potřebujeme z funkčních důvodů. Myslím si, že studovat samotnou žurnalistiku je ptákovina, protože novinář ve své práci potřebuje background nejen z mediálních studií, ale i specializaci v jiném oboru, která mu umožní být víc než jen univerzální novinář,“ vysvětluje.

Podle vedoucího pražské katedry má bakalářská žurnalistika studentům dát převážně novinářský background. „Potom je na nich, jakým způsobem se dál hledají,“ říká. „Vysokoškolské studium umožňuje velkou míru volnosti i v rámci volitelných předmětů a student si ho může obohatit o věci, které ho zajímají,“ vysvětluje dále Láb. A doplňuje, že až při magisterském studiu si studenti volí, na který typ žurnalistiky se zaměří.

Studium žurnalistiky by zájemcům doporučili studenti z Brna a Prahy. Většina olomouckých studentů by obor potenciálním zájemcům spíše nedoporučila: 37 % z nich v této otázce odpovědělo nerozhodně a 41 % negativně. „Během studia jsem zjistila, že jednooborové studium nebyla zcela správná volba,“ reaguje jedna ze studentek Univerzity Palackého.

Obdobný rozdíl je vidět i v otázce, zda dotázaným připadá žurnalistika po studiu na vysoké škole jako perspektivní obor. Zatímco v Brně a Praze spíše ano, v Olomouci studenti opět reagují spíše negativně.

„Mediální kolotoč bude fungovat vždycky a je třeba ho krmit novými tvářemi. Nepotřebujete být vystudovaní, abyste byli dobrými novináři, ale studium vás opravdu nakopne tím správným směrem. V současné době je navíc potřeba produkovat nové, a hlavně kvalitní novináře, kteří se nebojí uvažovat v souvislostech,“ vysvětluje svou odpověď „rozhodně ano“ student Karlovy Univerzity.

Jdou katedry žurnalistiky s dobou?

Studium žurnalistiky zahrnuje široké spektrum předmětů. Od zprávy v základním tvaru a přepisování tiskových zpráv je dlouhá cesta k tematicky komplikovanějším a náročnějším, třeba analytickým nebo investigativním textům.

K tomu je nutné, aby novinář dokázal efektivně využívat dostupné zdroje a své komunikační dovednosti. „Je dobré, když člověk to studium zažije. Je totiž rozdíl mezi psaním, odborným psaním a novinařinou,“ říká studentka brněnské žurnalistiky.

V poslední době se navíc v tomto oboru objevilo několik nových trendů, jako solution journalism (žurnalistika zaměřená na řešení, pozn. red.), datová žurnalistika nebo factchecking. Má však student žurnalistiky v České republice možnost v rámci studia získat dostatečné informace k tomu, aby se v nich orientoval?

Předmět věnující se datové žurnalistice v současnosti nenabízí ani jedna katedra. Má se to však do budoucna změnit. Na Masarykově univerzitě mají podle vedoucího katedry Macka vzniknout specializované předměty, které by byly orientované na technologicko-programátorské dovednosti a s jejich pomocí zpracované novinářské výstupy. „Jeden rok jsme měli datovou žurnalistiku se Stephenem Doigem, americkým pedagogem a držitelem Pulitzerovi ceny. To nám před třemi lety otevřelo oči, že je to zajímavý směr a je vhodné ho nabídnout studentům.“

Datovou žurnalistiku nabídnou i v Praze. „Od září příštího roku budeme nabíhat na novou akreditaci, budeme mít reakreditovaný bakalářský obor a v rámci toho je jeden z předmětů přímo datová žurnalistika,“ říká Láb.

Na Univerzitě Palackého si předmět s datovým žurnalistou nemohou dovolit, proto katedra počítá spíše s jednorázovými workshopy. „My nemáme šanci uživit na katedře ani jednoho zaměstnance, který by se živil jenom datovou žurnalistikou a vyučoval ji,“ zdůvodňuje Orság. Zároveň vidí problém v dostupnosti. Říká, že je jednodušší a časově méně náročné pro datového žurnalistu chodit učit na Karlovu univerzitu. V reakci na zjištění redakce Houpací Osel, která vyplývají z dotazníkového šetření mezi studenty třetích ročníků, však Orság již píše něco jiného: „Příští rok budeme rozšiřovat například výuku datové žurnalistiky – za přispění elitních datových žurnalistů ČRo atd.“

Jak jsou na tom jednotlivé katedry s dalšími novinářskými trendy, kterými jsou například solution journalism a factchecking? V Olomouci se tyto oblasti pokrývají opět spíše jednorázovými workshopy. Katedra však má předmět věnující se práci se zdroji, tedy s veřejnými rejstříky. Olomoučtí studenti mají také možnost si zapsat předmět reagující na tematiku fake news.

Na pražské katedře se studenti dostanou k factcheckingu v rámci jednoho předmětu. „Je zaměřen na vyhledávání a ověřování informací nebo třeba na práci s veřejnými rejstříky,“ popisuje předmět Láb. Solution žurnalistiku katedra pokrývá domluvenými workshopy, které jsou součástí jejich spoluprací.

Pouze v Brně si studenti budou moct vyzkoušet solution žurnalistiku v rámci konkrétního předmětu. „Zrovna to řešíme s paní Lenkou Svobodovou, která nedávno odešla z Českého rozhlasu. Předmět by měl začínat na podzim nebo na jaře v rámci bakalářského studia,“ říká Macek.

Factchecking brněnská katedra pokrývá v rámci úvodu do zpravodajství. Podle Macka jde o základní věc, kterou musí studenti umět: „Cíleně před tím studenty varujeme, protože je to součást dnešní online žurnalistiky.“ Zároveň však upozorňuje, že podobná „sexy“ slovíčka jsou sice trendy, ale do pár let umírají. „Fake news je roztomilé slovo, které nechávám kolegům. Jakkoliv se tím zabývám, tak ho nechávám spát. Bavíme se o dezinformacích, o zdrojování informací, a to jsou věci, které se řešily vždycky,“ vysvětluje.

Vedoucí o výsledcích dotazníků

Zpracované výsledky dotazníků redakce zaslala vedoucím všech kateder k nahlédnutí. Zatímco v Brně výsledky potěšili, v Olomouci nikoliv.

„Výsledky pro nás nevyznívají špatně – což je milé. Vzhledem k tomu, že jde o stav před zásadnější změnou kurikula, vnímám to o to pozitivněji,“ komentuje výsledky Macek z Masarykovy univerzity.

Macek upozorňuje, že největší rozdíly se odvíjejí od koncepce povinných praxí. Zatímco v Brně bylo s praxemi spokojeno nejvíce studentů, v Olomouci už méně.

Orság z Univerzity Palackého komentuje výsledek nespokojenosti studentů s praxemi tak, že „systém považuje za funkční i proto, že dává studentům svobodu volby, mohou si vyzkoušet více možností.“ Dodává však, že vlastní aktivní přístup studentů je vždy rozhodující, ale že pro řadu z nich je povinná praxe noční můrou.

Orság upozorňuje, že s novou akreditací se nově navýší minimum praxe na dvojnásobek, což bude znamenat dva měsíce praxe v bakalářském studiu. Připomíná i jeden důležitý aspekt – Praha ve srovnání s Olomoucí nabízí mnohonásobně vyšší škálu možností na stáže a jiných pracovních příležitostí. V Praze ale podle výsledků dotazníku s nastavením praxí nebyl spokojen vůbec nikdo a jen 4 % dotázaných odpovědělo, že jsou s nastavením praxe “spíše spokojení”.

Vedoucí pražské katedry žurnalistiky Láb se k výsledkům doposud nestihl vyjádřit. Redakce Houpací Osel v případě dodatečného Lábova vyjádření článek aktualizuje.

Další aktivity kateder

Role univerzit nemusí být jen o vzdělávání studentů a výzkumech. Vysoké školy také často reagují na celospolečenské problémy, například šíření osvěty v daných tématech, a to třeba i těch, která se týkají médií.

„Kromě toho, že máme univerzitu třetího věku, pořádáme celou řadu popularizačních akcí. Jedna z nich se pořádá každý měsíc. Jsou to rozpravy o médiích a různých mediálních tématech,“ popisuje Láb fungování pražské katedry. Také dodává, že se všichni členové katedry snaží aktivně vystupovat a komentovat události v médiích.

V Olomouci se plánují více zaměřit na mediální gramotnost. „Zní to možná jako zprofanované téma, kterým se zabývá každý a každý si ho bere do úst. Ale je to téma, které je potřeba promýšlet nově,“ vysvětluje Orság. Za hlavní cíl považuje popsat veřejnosti práci novináře a funkci médií.

Chce tímto způsobem směřovat některé z doktorandů, což by mohlo vyústit ve „spanilé jízdy na střední školy“. Tam by mohli například s žáky začít dělat školní časopis. Současná politická situace tomu moc podle Orsága nesvědčí. „Lépe se ovládá dav, který je negramotný. Bývalá ministryně školství (Kateřina Valachová za ČSSD, pozn. red.) se proslavila jedním z výroků, že něco jako mediální gramotnost je okrajové téma,“ říká. Proto chce na Ministerstvo školství tlačit zespoda, aby se k tomu postavilo čelem a nebagatelizovalo to. Na závěr vyzdvihuje význam univerzit třetího věku.

Brněnská katedra se středními školami již spolupracuje. Jednotliví kolegové na ně vyjíždějí a přednášejí o své činnosti. Zároveň pomáhají vést Středoškolské odborné činnosti. Katedra spolupracuje i s nevládními organizacemi – pořádá například školení, co práce v médiích obnáší. Důležitost vidí Macek i v prezentaci: „Snažím se, aby kolegové vystupovali v médiích. O médiích totiž mluví lidé, kteří to nedělají příliš šťastně.“

Katedra každoročně na začátku listopadu pořádá i tzv. multimediální den. „Naposledy tu bylo 600 lidí. Je to v podstatě okupace fakulty, kdy jsou tu všechna klíčová média z České republiky. Je to primárně pro studenty středních škol, ale nejenom pro ně,“ popisuje Macek.

Text vznikl ve spolupráci s Transitions Online.

Autoři: Anna Halamová, Martin Klose, Jan Žabka

Jan Žabka
Jan Žabka (Články)
Zatím stále studuje žurnalistiku na FF UP. Tam také organizuje Studentskou žurnalistickou konferenci. Podle některých se jedná o aktivního blbečka. Prý nesnáší zbytečnosti. Na starosti má celého jednoho Osla.
  1. Petr Kaminsky | 15.4.2019 v 19:46 | Odpovědět

    1) Korektura: Ze informací. 2) Hlavne studentum vysvetlete, jaky je rozdil mezi novinarinou a PR. Pokud se rozhodnou pro prvni moznost, uspech neni zarucen, budou spis v bide. Pokud se rozhodnou pro druhou, cekaji je pohadkove prijmy. A pokud maji hrosi kuzi tak i klidne spani. Lhani za prachy neni pro kazdeho.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit