Přehled: Politická divočina, Kramný a fake ebola

Přehled z týdne 8.6.-12.6. si pro vás připravila redakce Houpacího Osla. Pro rubriku přehledy Monika, Matěj a Ema.

Pondělí

Petr Kramný, který si odpykává osmadvacetiletý trest za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě, podal u Krajského soudu v Ostravě novou žádost o obnovu trestního řízení. Jeho obhajoba se opírá o vědecké posudky z oboru biomechaniky a soudního lékařství. Ty mají vyvracet původní verzi obžaloby, podle níž obě ženy zemřely po zásahu elektrickým proudem. Podle obhájkyně Jany Rejžkové nové důkazy dokazují Kramného nevinu, neboť vylučují, že by k usmrcení proudem vůbec mohlo dojít tak, jak popsal soud. Kramný vinu od počátku odmítá a tvrdí, že celá rodina měla žaludeční problémy. O obnovu procesu se neúspěšně pokoušel již loni, kdy ostravský soud jeho žádost zamítl a rozhodnutí následně potvrdil i Vrchní soud v Olomouci. O aktuálním podnětu bude Krajský soud v Ostravě teprve rozhodovat.

Arménský premiér Nikol Pašinjan vyhlásil vítězství své strany Občanská smlouva v předčasných parlamentních volbách. Pašinjan ve svém povolebním projevu poděkoval občanům za podporu a prohlásil, že národ dal staronovému vedení jasný mandát k překonání hluboké politické krize, ve které se země nacházela. Opozice však legitimitu sčítání hlasů okamžitě zpochybnila, hovoří o údajných organizovaných podvodech a výsledky hodlá napadnout u ústavního soudu. Mezinárodní pozorovatelé nicméně označili průběh hlasování za celkově konkurenční a technicky dobře zvládnutý. Vítěz voleb chce nyní bezodkladně zahájit konzultace o zformování nové vlády.

Úterý

Návrat do minulosti? Druhý cizí jazyk na základních školách nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, ale bude na žácích, zda si ho zvolí, či ne. Školy zároveň nebudou muset učit žáky angličtinu od první třídy. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Plaga již v minulosti uváděl, že by měl být podle něj druhý cizí jazyk povinně volitelný.

V panelovém domě v Jánského ulici v Olomouci zachvátil požár jeden z bytů, zraněna byla jedna osoba. Hořelo ve druhém patře. Hasiči ze zakouřených prostor domu zachránili dalších 14 lidí. „Škoda se předběžně odhaduje na tři miliony korun, zasažen byl jeden byt, další tři nad ním jsou silně zakouřené, stejně jako společné prostory,“ uvedla mluvčí hasičů. Oheň se podle mluvčí hasičů rozšířil při nabíjení baterie do elektrokola.

Středa

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, je zdravý a opustil nemocnici v Praze. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. „První pacienti, se kterými jsem se dostal do kontaktu, byli dvě sestry, které pocházely z města, kde je epicentrum nákazy eboly. Jedna z nich byla diabetička a velmi zesláblá, druhá měla diagnostikované HIV, měla horečky a průjem,“ přiblížil pediatr a internista LaRochelle.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP je závazek členů NATO. Loni na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.

Čtvrtek

V noci na čtvrtek Spojené státy americké dokončily další údery proti Íránu. Írán pohrozil odvetou a uvedl, že zaútočil na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Americký prezident Donald Trump poté zrušil naplánované bombardování. Podle agentury Reuters spolu USA a Írán navzdory úderům jednají a podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody. Trump k tomu uvedl: „Vzhledem k tomu, že jednání s Íránskou islámskou republikou byla předložena nejvyššímu vedení státu a schválena, zrušil jsem jako prezident plánované údery a bombardování proti Íránu, které se měly uskutečnit dnes večer.“

Z podnětu opozice se ve čtvrtek konala mimořádná schůze poslanců. Debatovalo se o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna program schůze neschválila a k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skončilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou požadovat také blokaci přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Pátek

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl tlak koaličního partnera SPD na odvolání nebo výrazné oslabení pozice ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Spor uvnitř vládní koalice se rozhořel kvůli národní očkovací strategii. Hnutí SPD ostře kritizuje plánované miliardové výdaje na propagaci nepovinných vakcín, zejména proti chřipce, a strategii označuje za vyhozené peníze a nátlak na občany. Schůzku ministra Vojtěcha se zástupci SPD označili někteří komentáři za politickou potupu, šéf rezortu si však za expertním plánem na zvýšení proočkovanosti populace stojí. Přestože premiér Babiš původně připustil revizi některých výdajů na vakcíny a částečně vyslyšel argumenty SPD, svého ministra ve funkci plně podržel a personální požadavky Tomia Okamury označil za nesmyslné.

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie dosáhli klíčové shody a dali zelenou zahájení prvního bloku přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Oficiální vyjednávání odstartuje na pondělní mezivládní konferenci. Rozhodnutí představuje zásadní průlom v integračním procesu obou zemí, které o vstup do evropského bloku usilují od ruské invaze na Ukrajinu. Tento posun byl umožněn tím, že Maďarsko po dvou letech stáhlo své veto. První projednávaný blok, takzvaný základní klastr, tvoří klíčovou část celého unijního přijímacího procesu. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení označili tento krok za uznání obrovské odvahy, odhodlání a reformního úsilí, které obě kandidátské země prokázaly v mimořádně náročných podmínkách.