Narkotika, migranti a ropa: Střet mezi USA a Venezuelou má vše

Nad Venezuelou se zatahuje. Donald Trump jihoamerickému státu pohrozil konfliktem a vyzval Nicoláse Madura, vůdce Venezuely, aby zemi opustil. Důvodem je podle Trumpa příliv drog a migrantů do Spojených států. Maduro to však vidí jinak.

V sobotu 29. listopadu oznámil americký prezident, že letecký prostor nad Venezuelou a kolem ní je uzavřen. V tu dobu to překvapilo i jeho vlastní okruh, který o žádných chystaných vojenských operacích nevěděl. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro výrok označil za „kolonialistickou výhružku“ a řekl, že tímto Trump porušuje mezinárodní právo. Letecký prostor byl uzavřen po tom, co vypršela lhůta, kterou Trump Madurovi nastavil během jejich hovoru v pátek 21. listopadu. Vyzval ho, aby do týdne opustil zemi i s jeho rodinou. Maduro s návrhem nesouhlasil.

Rozdrcení „narkoteroristů“

Situace vyeskalovala v úterý 2. prosince, kdy Trump naznačil pozemní útok na Venezuelu a další karibské země. V tuto chvíli se v Karibiku nachází 15 000 vojáků. Spojené státy tam před pár měsíci nasadily také torpédoborce, letadlové lodě a obojživelné útočné lodě. Důvodem pro toto opatření je dle americké administrativy boj proti drogám. Už více než dvacetkrát zaútočily od září americké síly na lodě údajně převážející narkotika.

Přerušit chtějí USA zejména dovoz fentanylu a kokainu. Trump tvrdí, že drogy putují právě z Venezuely. Experti ale říkají, že Venezuela hraje v Jižní Americe spíše roli tranzitního státu, kudy se drogy převážejí do cílové destinace. Fentanyl se produkuje zejména v Mexiku a největším producentem kokainu na světě zůstává Kolumbie. Z té se ale droga dostává do Spojených států jinudy.

V září údajně americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil jednotkám zabít všechny cestující na palubě jedné z lodí podezřelé z přepravy narkotik. Dle ABC News se ke zprávě odmítl vyjádřit. Na sociální síti X se ho mimo jiné zastal i viceprezident J. D. Vance. „Po desetiletí nám říkají, že americká armáda musí jít všude a dělat nemožné po celém světě. Ale hranicí pro trvalý Washington je využití armády ke zničení narkoteroristů na naší vlastní polokouli,“ obhajuje činy amerických sil jako nutné. Trump se k situaci na sociální síti nevyjádřil.

Uprchlická situace

Bojovat chce Trump i proti přílivu migrantů, kteří prchají před režimem Madura. Ten vládne zemi od roku 2013. Za tu dobu plně ovládl armádu, policii i zákonodárce. V roce 2024 se uskutečnily další prezidentské volby, ve kterých volební rada prohlásila Madura za vítěze. Sečtené hlasy nasbírané opozicí však ukázaly, že pravým vítězem je Edmundo González.

Mnoho zemí, včetně Spojených států, prohlásilo volby za nelegitimní a Gonzáleze za zvoleného prezidenta. Díky absolutní moci, kterou Maduro drží, se opět stal prezidentem a González uprchl do exilu. Stejně jako on prchají i ostatní. Za roky Madurovy vlády opustilo zemi několik milionu lidí. Z toho několik stovek tisíců mířilo právě do Spojených států. Kvůli politice, kterou zastává Trumpova administrativa, je to pro USA nemyslitelné.

Černé zlato v rukou Venezuely

Maduro to ale vidí jinak. Tvrdí, že důvody uvedené Trumpem jsou pouhou záminkou. Pravým důvodem pro útok je dle něj venezuelská zásoba ropy. Země má největší zásoby ropy na světě, jenže jejich potenciál nevyužívá. Po nástupu socialistického režimu, a zvláště pak Madura, produkce ropy výrazně upadla. K úpadku přispěly i mezinárodní sankce na venezuelskou vládu a ekonomická krize.

Kvůli sankcím má momentálně jen jedna americká společnost licenci na provozování činnosti ve Venezuele, a tou je Chevron. Licenci Trump Chevronu v březnu odebral, ale následně ji vrátil pod podmínkou, že Madurově vládě nepůjde žádný zisk. Spojené státy sice disponují zásobami lehké ropy, ale potřebují dovážet těžkou ropu, která má více využití. Právě tu mají Venezuelané. Jejich ropa je navíc poměrně levná, a proto by jí odtamtud Američané chtěli dovážet více.

Otevření venezuelského ropného průmyslu světu by pohnulo nejen s tamní ekonomikou, ale i geopolitikou. Pod vládou Madura k tomu ale zřejmě nedojde. Obnovení průmyslu by stálo téměř šedesát miliard dolarů, protože potrubí jsou zastaralá a technologie pro těžbu těžké ropy je drahá a náročná. Spekuluje se proto, že důvodem pro americký útok je sesazení Madura za účelem obnovy možnosti s ropou obchodovat.