Velká mediální novela zatím v nedohlednu. ČT i ČRo si budou muset „utáhnout opasky“

Novela zákona upravující koncesionářské poplatky stále neprošla parlamentem. Původně však měla už od 1. ledna platit. Český rozhlas by kvůli průtahům mohl v budoucnu propustit stovky zaměstnanců a zrušit některé své stanice. Opozice novelu kritizuje. Podle hnutí ANO by měl ČT a ČRo financovat stát.

Jako takzvaná velká mediální novela se označuje chystaná úprava zákona týkajícího se financování českých veřejnoprávních médií. Návrh vláda schválila již v červnu tohoto roku, od té doby ale nedošlo k žádnému dalšímu posunu. Ještě stále totiž neprošel ani druhým čtením v Poslanecké sněmovně. A očekává se, že se to do konce roku 2024 ani nepodaří. Novela přitom měla platit už od příštího roku.

Velká mediální novela počítá především s úpravami koncesionářských poplatků. V první řadě se jedná o jejich navýšení. Poplatek za rozhlasové vysílání má vzrůst ze 45 na 55 korun, za televizní potom ze 135 na 150 korun měsíčně. Navíc má zákon kromě jednorázového navýšení zavést valorizaci těchto poplatků podle míry inflace. „Poplatky se nenavyšovaly dlouhá léta, u ČT naposledy v roce 2008, u ČRo dokonce v roce 2005. Jejich hodnota je nyní na méně než polovině té původní,“ uvedl k návrhu ministr kultury Martin Baxa.

Dále má návrh zákona upravovat i to, kdo a za co bude poplatky platit. Doteď poplatníci platili pouze za zařízení schopná přijímat rozhlasové a televizní rádiové vlny. Nově by ale měli platit za zařízení schopná přijímat vysílání v jakékoli formě. Tedy i ty, které využívají internetového připojení, jehož prostřednictvím mají k vysílání přístup – chytré telefony, počítače a další. „Navržená změna se reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu – asi 3 miliony stávajících koncesionářů – budou změny znamenat pouze opravdu citlivé zvýšení poplatku o 15 Kč v případě televize a 10 Kč v případě rozhlasu,“ dodal Baxa.

Vláda nestíhá, doplatí na to společnost

Vzhledem k předpokladu, že zákon do konce roku pravděpodobně nebude řádně projednán, a tedy ani nezačne od nového roku platit, připravují ČT i ČRo nezbytná opatření. Důvodem těchto kroků je snaha udržet vysílání na adekvátní úrovni. Zároveň však není možné zachovat jeho současný rozsah, a tak je třeba někde ušetřit. V případě rozhlasu by se mimo jiné mohlo jednat o snížení počtu pracovních míst. Podle jeho generálního ředitele Reného Zavorala by mohlo jít až o čtvrtinu, což by znamenalo propuštění více než 300 zaměstnanců. Dále by také mohlo dojít k omezení počtu digitálních stanic. Například Radio Wave či Radio Junior by musely skončit úplně. V televizi by potom pravděpodobně přestalo vysílat třeba ČT :D. Zavoral zdůrazňuje, že pokud zákon neprojde ani v roce 2025, budou změny nevyhnutelné.

Vláda ze zpoždění přijetí zákona viní opoziční strany. Návrh dlouhodobě kritizuje například opoziční hnutí ANO, které požaduje financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, podobně jako je tomu nyní například na Slovensku, v Belgii či Dánsku. Podle poslance za hnutí ANO, Aleše Juchelky, už koncesionářské poplatky „pomalu končí a postrádají svůj smysl“. Financování televize a rozhlasu státem zneklidňuje nejenom generálního ředitele ČRo. Pokud by tyto instituce takto velkou měrou závisely na státu, mohly by se stát snadněji ovládatelnými. ANO však argumentuje skutečností, že v ČR existuje řada institucí financovaných státem, jejichž důvěryhodnost v tomto směru není zpochybňována. Jako příklad uvádí státní policii či státní zastupitelství.