Zrcadlo, zrcadlo, kdo je v zemi nejvtipnější? Jak využívají politici nové mediální platformy

Kamala Harris vystoupila v krátké scénce amerického komediálního pořadu Saturday Night Live (SNL) na televizní stanici NBC v poslední naději, jak přesvědčit některé voliče. Za podraz to ale považuje její oponent Donald Trump. Stěžuje si na údajné zkopírování svého tehdejšího čísla ve stejném pořadu. Zároveň se objevila kritika neférového jednání kvůli věnování času jednomu kandidátovi bez možnosti pro protivníka.
Pořad SNL se netají svým demokratickým zaměřením už jen tím, jaký prostor dává pozitivnímu zobrazení těchto ideologií a jejích zastánců. Pokaždé, když Spojené státy americké čeká prezidentská volba, chytají pořady jako SNL příležitost za pačesy. Neváhají parodovat jakékoliv výrazné osobnosti a situace, které by mohly nastat. Výjimkou tak není ani stálé obsazení kandidátů obou hlavních politických stran, které ostře rozdělují americkou společnost na dva tábory. Tento rok na sebe roli demokratické kandidátky Kamaly Harris vzala herečka Maya Rudolph, kterou si publikum samo vyžádalo po jejím úspěšném a přesném předchozím zobrazení této političky. Sama Kamala Harris svou televizní dvojnici chválila: „Maya Rudolph je tak dobrá, má mě celou pod palcem, ten oblek, ty šperky, ten projev!“ Role Donalda Trumpa se ujal James Austin Johnson.
A právě poslední sobotu před osudným dnem se Kamala Harris rozhodla sama vystoupit. Při první sekundě záběru publikum okamžitě začalo tleskat a výskat z takového překvapení. Scéna byla koncipovaná jako proslov sebe sama v zrcadle před politickým shromážděním, kde ji na druhé straně odpovídala imitátorka Rudolph. Ve vtipném vyobrazení intimní chvilky volební kampaně také dámy stihly udělat narážku na nepovedený moment protivníka Trumpa. V oranžové vestě se mu nepodařilo najít kliku dveří odpadního vozu.
Již v září tohoto roku vedoucí produkce SNL Lorne Michaels paradoxně tvrdil, že žádný z kandidátů se v sobotním vysílání neobjeví kvůli zákonům o volbách a „equal time“ opatřeních. Zároveň se dvěma hlavními kandidáty by tak pořad musel obsadit a věnovat se i menším kandidátům a zajistit všem podobné časové vymezení. Bylo by to velmi náročné.
Nepříznivé reakce
Jako reakci na překvapivý debut protikandidátky na jednom ze svých volebních mítincích Trump prohlásil: „Ona používá všechno co já. Využila i Saturday Night Live. Okopírovali mě. Myslete na to.“ Připomínalo mu to totiž jeho vystoupení z roku 2015 po boku moderátora Jimmyho Fallona, kde se také jako dvojníci bavili v zrcadle.
To ale nebyl jediný problém, který scénka obsahovala. Jeden z komisařů Federal Communications Commision (FCC), která jako nezávislá federální agentura reguluje televizní, rozhlasové, drátové, satelitní a kabelové vysílání amerických médií, upozornil na narušení již zmíněného pravidla „equal time“, tedy rovnoměrného poskytnutí vysílacího času všem politickým stranám. Učinil tak komisař Brendan Carr, nominován jak exprezidentem Trumpem, tak nynějším prezidentem Bidenem, na síti X: „Údělem pravidla je vyhnout se přesně tomuto typu zaujatého chování – licencovaná televizní stanice užívající veřejné vysílání na vyvíjení vlivu ve prospěch jednoho kandidáta ve večer voleb.“
Tato zásada ale neplatí na kabelové televize, sociální sítě ani na podcasty, kde se za celou volební kampaň Trump nespočetněkrát objevil. Vznáší to tak otázku, zdali jsou veliká média pasé a úspěch přináší ta menší, různě tematicky orientovaná na odlišné skupiny, která ve výsledku poskládají požadovaný celek. Obecně se však zdá, že zábavnou formu kandidáti přestávají podceňovat. Po hlavě se vrhají do různých pořadů a na platformy alternativního stylu, které se soustředí na mladší publikum. Skrze vtipné slovní obraty, úderné šprýmy a nahlédnutí do osobního života se čím dál více kandidátů snaží dostat pod kůži voličů. Ukazuje se, že je to efektivní cesta, jak voličům vsugerovat, co je „dobro“ a co „zlo“.
Mluvčí Trumpovy kampaně, Steven Cheung, o překvapivém vystoupení Harris tvrdí, že: „Nemá nic podstatného, co by nabídla americkým lidem, takže to je důvodem, proč si (Harris) žije ve své pokroucené fantazii v převleku s elitními přáteli v Saturday Night Leftists (změna Live na Leftist jako levice pozn. red.), když její kampaň teče odtokem pryč do zapomnění.“
Nucené zadostiučinění
Jako reakci na obvinění stanice NBC odvysílala video zprávu Donalda Trumpa ohledně nutnosti využití svého volebního hlasu. Učinila tak pro vyrovnání časového dluhu na úkor republikánů.
Pořad SNL samotný ovšem nic takového neodvysílal. Naopak v prvním vysílání po zveřejnění výsledků voleb se repertoár stálých herců objevil ve společné scénce. Tam všichni ironicky prohlásili, že vlastně celou dobu Trumpa podporovali a také ho volili: „Každá osoba na tomto pódiu pro vás hlasovala, protože my se ve vás vidíme. Když se na vás podíváme, myslíme si: ‚To jsem já. To je ten muž, kterého chci mít za vzor pro své děti.‘“ Pravděpodobně tak chtějí poukázat na docela možnou zášť, která si je může pamatovat po inauguraci. Živé publikum ale správně situaci vyhodnotilo jako satiru a smích prolínal celé vystoupení.
Jak se naši politici inspirují
Využití nových pořadů a médií, které politika předtím neznala, se objevilo i v České republice. Čím dál více politiků například vstupuje do populárního prostoru TikToku. Tam se realizuje hlavně mladá generace Z, tedy nová vlna voličů. Nejvíce publikum může vidět členy hnutí ANO, jmenovitě Alenu Shillerovou, Karla Havlíčka nebo Andreje Babiše. Když zrovna „letí“ nový trend, ihned se ho uchytí a obsah přizpůsobí své agendě – například kritice koalice SPOLU a následnému propagování sebe sama.
Není tomu tak dávno, co se na síti objevil i nynější premiér Petr Fiala, který však okamžitě ve svém úvodním příspěvku prohlásil: „Ale nebojte se, mě tu tančit neuvidíte.“ Ne až tak skrytě tedy rovněž naráží na své protivníky. Přidává videa hlavně ze svých návštěv mezi lidmi, z tvoření kampaně nebo ze svých proslovů.
Úspěch alternativních médií
Užívání nových mediálních prostorů mezi politiky nabývá na popularitě. Snaha zalíbit se novému typu publika a přizpůsobit své vystupování jako někdo, kdo si ze sebe nebojí udělat legraci, je čím dál užívanějším přístupem. S jeho pomocí vrcholoví politici usilují o zalíbení voličům. Vypadá to, že celoplošná média budou postupně ztrácet svůj význam, protože díky menším pořadům se mnohem lépe tvaruje znění odpovědí. Tedy těch správně politických, aby z nich dobrák vyšel „dobrácky“ a záporák „záporácky“. Tak to přece dnes funguje.
Je odpudivé, jaké tato politika nabírá obrátky. Tak vysocí představitelé mají potřebu házet špínu na toho druhého bez možnosti debaty. Schovávají se v bezpečí svých uzavřených podcastových studií nebo TikTok účtů, kde své sledující vidí jen jako profilové fotky na displeji. A když už k debatě dojde, vlastně se často ani nedozvídáme, o čem debata byla. Stálé pokřikování, skákání do řeči, nemístné poznámky a mnoho dalšího totiž provází snad každou z nich. Ovšem nejde říct, že tato strategie je nesmyslná. Jak v České republice, tak za „velkou louží“ ve Spojených státech, očividně dobře funguje.
Napište komentář