Geniální marketingový tah nebo nekalá obchodní praktika? Šmelinářství Brašnářství Tlustý

Brašnářství Tlustý vytvořilo pro českou širokou veřejnost precedens proč si ověřovat fakta než začneme někomu pomáhat. Brašnářství využilo svých sociálních sítí k tomu, aby zvýšilo své prodeje za záminkou falešné hrozby bankrotu. Šetřivý český národ však ukázal svou jednotu a sílu a pomohl krachující firmě. Ta však o několik dní později oznámila, že to s krachem firmy není až tak zlé.

Začátkem srpna se na Facebookovém účtu Brašnářství Tlustý objevil příspěvek s žádostí o pomoc přímo od majitele firmy Ivana Petruva. „Je to kritické, máme nyní pár dnů než na nás dopadne Damoklův meč, obstavení účtů, insolvence, KONEC. Máme už jen Vás naše věrné zákazníky. […]” Příspěvek získal nesmírnou míru solidarity jak od věrných zákazníků, tak od těch nových. Během jednoho dne nasbíral stovky komentářů a sdílení. Lidé chtěli zachránit jednu z mála letitých českých firem, a proto tvořili objednávky, i když po výrobcích z kůže běžně netouží. Došlo to až do takové míry zájmu o pomoc, že brašnářství spadly webové stránky a nebylo možné další objednávky provést.

Celá situace však bohužel neměla šťastný konec o silném českém národu, který zachránil něco ze své tradiční ruční výroby. Již druhý den se na stejné sociální síti začal Ivan Petrov trochu cukat. Nejdříve byl velice vděčný médiím a sociálním sítím, že jeho původní příspěvek s žádostí o pomoc sdíleli. Nyní se však vyjadřuje útočně k médiím, která našla a medializovala odpověď Petrova na komentář jednoho zákazníka. Ten poukazuje na to, že celá situace je poněkud jiná než brašnářství prezentuje.

Petrov původním příspěvkem nechtěl předat informace o krachu, nýbrž o tom, že pokud si nikdo nebude kupovat jejich produkty, může hrozit bankrot a konec. Situace tedy nebyla tak vážná, jak ji původně prezentoval. ČOI nyní prověřuje firmu z nekalé obchodní praktiky. Možná to tedy nebylo volání o pomoc, ale spíš snaha o získání zakázek v tzv. „okurkové sezóně”, kdy moc práce firma nedostává.

Stejně jako původní příspěvek vzbudil velkou vlnu solidarity, informace o možném podvodu spustila vlnu bojkotování celé firmy. Dalo by se říct, že je to příklad toho, jak se během jednoho dne dostat na vrchol a zničit si pověst na desítky let současně. Brašnářství sice přijalo během jednoho dne zakázky v hodnotě jejich měsíčního obratu, ale po nových zjištěních začali zákazníci hromadně objednávky rušit a žádat vrácení peněz. Jak uvádí podcast Seznam zpráv 5:59

Potrefená husa kejhá nejvíc

Petruv se na sociálních sítích dušoval, že je velice překvapený negativními recenzemi a sliboval vysvětlení. Dle jeho slov je přesvědčený, že podáním vysvětlením obhájí v očích veřejnosti celou situaci a lidé si budou sypat popel na hlavu. Nyní by si však měl sypat popel na hlavu on.

Petruv přijal pozvání do DVTV, kde si ho osmažil Martin Veselovský, který sám byl zaangažovaný svou prvotní solidaritou a sdílením celé situace na svých sociálních sítích. Petruv byl při rozhovoru poněkud zamlklý a těžko hledal slova při odpovědi na jednoduché otázky.

Navíc jeho argumenty působí ve světle dalších zjištění poněkud komicky. Například si stěžuje jak COVID a válka na Ukrajině zastavila výrobu a tím pádem i tok peněz. Přitom Brašnářství Tlustý dostalo zakázku na výrobu neprůstřelných vest právě na pomoc Ukrajině. Petrov nic nevysvětlil, akorát začal kolem sebe kopat, vše svedl na média a špatnou interpretaci.

Není pomoc jako pomoc

Aby toho nebylo málo, vyplavaly na povrch další informace, které jménu firmy zrovna nepomohly. Nezisková organizace Post Bellum, která nechala u Brašnářství Tlustý na zakázku vytvořit neprůstřelné vesty, požadovala vymáhání dluhu exekuční cestou. Platba proběhla v pořádku, ale brašnářství zaplatilo ze zakázky DPH. To však u obchodu s neziskovou organizací platit nemuseli, a proto si Post Bellum zažádalo u finančního úřadu o vratku.

Bylo jim sděleno, že peníze finanční úřad zadržel z důvodů nedoplatků ze strany Brašnářství Tlustý. Firma však odmítá částku přes tři sta tisíc korun neziskové organizaci vrátit. „Beru to jako svoji ostudu, jako dluh, který zaplatím z budoucích zisků,” reagoval na celou situaci Petrov. Ono firmě ani nic jiného nezbývá než s platbou počkat. Pokud by byli schopni částku celou bez problému neziskové organizaci splatit, ukázalo by to, že jejich finanční situace na tom není tak zle, jak tvrdili původně. Ivan Petrov totiž stále tvrdí, že se žádného podvodu nedopustil a jeho firma opravdu potřebovala pomoct.

Ať už původní záměry Brašnářství Tlustý byly jakékoliv, v očích veřejnosti tento medializovaný případ zůstane dlouho. A pokud někdy v budoucnu nastane podobná situace u jiné významné české firmy, lidé si dají větší pozor, zda jí pomůžou či nikoliv. Mohlo by to však vést k naučení společnosti ověřovat si fakta a nevěřit všemu, co vidí na sociálních sítích. Brašnářství Tlustý se však z takové ostudy a negativní reklamy nejspíš nevzpamatuje a dostane se do opravdových finančních problémů, před kterými se původně snažila utéct. Nyní jim však už asi málo kdo nabídne pomocnou ruku.