Francouzské parlamentní volby 2024 – nečekaný výboj boje mezi levicí a pravicí

Ve Francii proběhly dvoukolové parlamentní volby, které skončily nečekaným výsledkem. Na rozdíl od prvního kola, kde suverénně vyhrála pravicová strana Marine Le Penové (Národní sdružení). V kole druhém vyhrála naopak levicová strana Nová lidová fronta.

Parlamentní volby ve Francii se liší od voleb v jiných státech převážně svým systémem dvoukolové volby. Nejedná se však o jedinou odlišnost. Parlamentní volby v minulosti většinou vyhrála s přehledem jedna strana, která zaujala většinovou pozici ve vládě. Nebylo výjimkou, že se jednalo o stranu úřadujícího prezidenta, který následně jmenoval premiéra a bez komplikací společně řídili celou Francii.

Nyní však nastalo několik komplikací. Žádná ze stran nezískala většinový podíl v parlamentu a Macronova strana Obnova skončila až na druhém místě. Musela se přitom spojit s dalšími středovými subjekty a vytvořit novou stranu Spolu. K překvapení všech se francouzští voliči zalekli radikálně pravicové strany Národní sdružení, která vyhrála první kolo parlamentních voleb a v druhém kole zvítězila další koalice. Tentokrát levicových stran Nepoddajná Francie, Socialisté, Zelení a Komunisté, kteří vytvořili stranu Nová lidová fronta.

Výsledky předčasný parlamentních voleb ve Francii 2024, který vyhotovil web Seznam zprávy.

1. Nová lidová fronta (koalice Nepoddajné Francie, socialistů, zelených a komunistů) – 180 mandátů
2. Spolu (koalice macronovské strany Obnova a dalších středových subjektů) – 158 mandátů
3. Národní sdružení (RN) a spojenci – 143 mandátů
4. Republikáni a spojenci – 67 mandátů
5. Ostatní strany – 29 mandátů

Co stálo za porážkou Marine Le Penové

Již od začátku voleb to vypadalo na souboj levice a pravice. Tedy pravicového názoru minimálního vlivu státu, podpory podnikání a nízkých daní versus levicového názoru o silném státu, více přerozdělování a vysokých daních. V rozhovoru pro Vinohradskou 12 však Jan Charvát,
odborník na extremismus, popisuje skutečný význam pravice a to ve spojení s historickým kontextem, podle něhož pravice znamená spojení liberálního a konzervativního proudu.

Po výsledcích prvního kola voleb se francouzská levice rozhodla řídit heslem „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ a poměrně úspěšně dokázala změnit názor veřejnosti na krajní pravici. Ve společnosti dokonce začal převládat radikální názor, že pokud zvítězí Národní sdružení hrozí návrat k nacismu a jeho myšlenkám.

To potvrzují i předvolební průzkumy, které ukazují, že 2/3 Francouzů nechtějí vládu Národního sdružení. Jak však doopravdy volby dopadnou nepředpovídal žádný předvolební průzkum a hořkou porážku Marine Le Penové nikdo nečekal. Po výsledcích voleb se nynější premiér Gabriel Attal rozhodl podat demisi, kterou ale prezident Macron nepřijal. Prezident Francie totiž potřebuje udržet zemi sjednocenou a silnou a toho bez premiéra těžko docílí.

Jak vlastně fungují volby ve Francii

Profesor Jacquese Rupnik pro zpravodajský podcast Seznam zpráv uvedl na pravou míru, jak vnímají voliči jednotlivá kola. „V prvním kole hlasujete pro toho, kdo je vám nejblíže, je velký výběr. V kole druhém už hlasujete proti tomu koho v parlamentu nechcete.“ Čímž naznačuje, že voliči v druhém kole často vybírají menší zlo pro ně samé.

Nastupuje tu politika strachu. Strach z migrace, z kriminality, globalizace. Ale také strach z krajní pravice a otázka návratu fašismu. Pravděpodobný důvod proč nevyhrála strana Spolu prezidenta Macrona, je nejspíš, že Francouzi věří, že je příliš unavený na to, aby něco měnil, nebo dělal věci jinak. Lid touží po změně. Na vysoké volební účasti je vidět, že se obyvatelé Francie zajímají o politickou situaci jejich země a není jim lhostejné, kdo bude rozhodovat o její budoucnosti.

Francii čekají těžké politické časy. Takřka poprvé se musí naučit tvořit koalice a kompromisy mezi stranami s různým volebním programem a názory. Jak to bude vypadat, uvidíme až po významných akcích jako Tour de France, nebo blížících se Olympijských hrách, které Francie hostuje. Nyní nastává období „ticha před bouří“.