Nízké platy, málo učitelů. Maďarsko stávkuje za školství
Okolo deseti tisíců studentů, učitelů a rodičů vyšlo v Maďarsku do ulic. Školství tam bojuje s nedostatkem učitelů, malým finančním ohodnocením a centralizací škol. Vláda Viktora Orbána začala zasahovat do školství s vervou. Na detaily jsme se ptali hungaristy doktora Eugena Gála.
Zdroj: Twitter @katka_cseh
Maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem je jedna z těch kontroverznějších v Evropě. Různá omezení ve všech směrech ale dlouhodobě eskalují i do veřejných institucí. I přes omezení demonstrací vyšli lidé minulý týden do ulic. Tentokrát kvůli školství.
Plat? Lepší malý než žádný
Stávka se odehrála minulý týden a zaplnila Kossuthovo náměstí před parlamentem v Budapešti. Přes 10 tisíc studentů přišlo demonstrovat za své učitele, kteří dostali o týden dřív výpověď z práce za nepokoje kvůli platům. Bez újmy nebudou ani ti, kteří se stávek zúčastňují ještě jako veřejní zaměstnanci. Těm hrozí také výpověď.
„Současný protest maďarských pedagogů, žáků i rodičů sice ještě takový rozměr nemá, ale nedávné události ukazují, že z něj může vyrůst
i mohutnější odpor. Postavení pedagogů ve společnosti je už skoro takové, abych ocitoval Marxe, že ‚mohou ztratit jen své okovy‘. Podfinancování škol a mzdy učitelů jsou v současném Maďarsku opravdu tristní,“ říká hungarista Eugen Gál z Masarykovy univerzitě v Brně.
Platy učitelů jsou v Maďarsku velmi nízké. Nejnižší plat pro začínající učitele se pohybuje okolo 400 EUR, v přepočtu necelých 10 000 Kč. Maximální plat, kterého jako učitel můžete v Maďarsku dosáhnout je přibližně 23 000 Kč. S porovnáním s českými platy je ten nejvyšší maďarský rovný nižšímu průměru.
Školství podle Orbána
Maďarské školství se už delší dobu potýká s finančními potížemi. Rozpočet rezortu přišel za tři vládní období v rukou Orbána až o 16 % celkových financí.
Dalším problémem, se kterým se školství potýká, je centralizace
a znárodnění obecních škol. Učitelé dostávají seznamy učebnic, které mohou používat, a osnovy, které nemohou porušit.
„U povinných knih a osnov je největší problém s výukou dějin a kultury, ve které se často uplatňuje nekritické až nacionalistické nahlížení na vlastní historii,“ dodává Gál k problematice centralizace.
Všechna tato nařízení pramení z Ústředního školského úřadu, který je řízen vládou. Ústřední a krajské školské úřady si pak ponechaly právo jmenovat ředitele škol. V praxi to znamená, že ředitel neprochází výběrovým řízením, nýbrž je přímo vybrán a jmenován do funkce. Pokud je kandidátů ze stran úřadů více, pravděpodobně řízení proběhne, ale nebude tak nezávislé.
Podle Gálových slov je centralizace spojena s vládou Viktora Orbána. „Kromě povinných knih a osnov Orbánova vláda také školy odebrala obcím, zřídila institut, který školy centrálně řídí. To je jednoznačně centralizační krok, který tu předtím nebyl, obzvlášť když navíc do klíčových řídících funkcí vláda jmenuje někoho ze svých příznivců,“ zmiňuje.
Maďarská demokracie se dlouhodobě nevyvíjí standardně. „Maďarsko je formálně demokratickou zemí, má všechny instituce a mechanismy (včetně voleb), které k demokracii patří. Problém je, že ty instituce jsou funkčně vyprázdněné, v jejich čele zpravidla sedí bývalí partajníci Orbánova Fideszu. V demokracii jako takové to klasické není, ale v Maďarsku je
to – jak je vidět – možné,“ dodal k situaci Gál.
Napište komentář