S Jurečkou z krize do krize. Oddálení konce uhlí není řešení

KOMENTÁŘ. Vláda má příští týden připravit sadu rychlých řešení, jak zvládnout energetickou a společenskou krizi. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka trochu nastínil, jakým směrem se budou ubírat v energetickém odvětví. Podle něho je možné, že se oddálí konec spalovacího uhlí. Toto řešení Českou republiku požene z krize do krize. 

Konec využívání uhlí pro výrobu energie bylo před válkou na Ukrajině velké téma v mnoha evropských zemích. Minulá vláda odmítala v tomto ohledu dělat ústupky. Poradní Uhelná komise tehdy stanovila konec uhlí na rok 2038.

I proto bylo překvapivé, když nová vláda přistoupila na požadavky eko aktivistů a posunula ukončení spalování na schůdnější rok 2033. To si současná vláda vepsala i do programového prohlášení. Podle mnoha evropských organizací je ale i rok 2033 pozdě.

Sliby chyby

O to smutnější je, že vláda se už teď snaží ze svého slibu vybruslit a jako záminku používá právě válku na Ukrajině a jí způsobenou energetickou krizi.

„Dali jsme do vládního prohlášení určitou ambici, která ale byla řečena předtím, než vypukla válka na Ukrajině,“ uvedl Marian Jurečka (KDU-ČSL) po návštěvě elektrárny Prunéřov II. „Jsme si vědomi toho, že uhlí může teď hrát velmi důležitou roli, abychom zajistili základní fungování,“ dodal ministr s tím, že podle vlády je závislost na ruském plynu bezpečnostním rizikem.

Jurečka zatím nenavrhuje oddálení konce těžby uhlí. Spíše si tak připravuje půdu pro budoucí kroky, kterých by uhelné lobby mohlo využít. Například OKD se už dovolává dalšího prodloužení těžby.

„Požádali jsme jako ministerstvo financí představenstvo a dozorčí radu, aby zpracovaly analýzu možného pokračování těžby v dalších letech do roku 2025,“ řekl pro ČT náměstek ministra financí Roman Binder. Přitom původně měla OKD svou těžařskou činnost zastavit už letos. Těžba se ale nezastaví do konec druhého kvartálu 2023.

Krizi řešit krizí

Vláda by tento týden měla připravit sadu rychlých plánů, jak zvládnout současnou situaci. Pokud měla toto být předzvěst, jak budou ona řešení vypadat, tak se máme na co těšit. Zatím to totiž vypadá, že vláda chce hasit požár ohněm.

„Oddalování nebo dokonce znovuobnovení těžby uhlí je zhruba tak zhoubná reakce na energetickou krizi, jako pálení domácí slivovice na léčbu alkoholismu,“ říká pro Houpacího osla Marika Wolfová z ekologického hnutí Limity jsme my. Podle ní vláda tím, že opomíjí klimatickou změnu nechává náš energetický systém zranitelný. „Zateplení, úspory a masivní investice do obnovitelných zdrojů jsou řešením více krizí najednou a musí proto být dostupné především pro obyčejné lidi,“ pokračuje Wolfová.

Fialová vláda chce Česko zbavit energetické závislosti na ruských dodávkách. Odmítá od Ruska kupovat jaderné palivo, zemní plyn, ropu a nově i uhlí. Ale ne z nějaké morální či ekologické touhy. Ale jen proto, že se to teď nenosí. Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, dál budeme energeticky závislí na diktátorském režimu.

Přechod od fosilních paliv je už nyní nutnost. Pokud by vláda chtěla skutečně zabezpečit českou energetiku a přála si pro budoucí léta prosperitu, měla by si toho být vědoma. Skutečně dlouhodobé řešení by vyžadovalo masivní investice do zelené energetiky. To naše škudlivá vláda ale odmítá připustit a namísto toho bude radši sedět na penězích a vystavovat nás další krizi.