Tvůrci Fortnite vysílají jasný vzkaz: „Cheatery ve hře nechceme.“

KOMENTÁŘ. Lidé podváděli, podvádí a podvádět budou. Nejhoršími podvody vždy byly ty s penězi nebo se vztahy, zatímco podvádění ve hře se většinou tolik nerozmazávalo. Až doteď – případy podvádění ve videohrách se řeší mnohem závažněji, občas i před soudem.

A právě tam končí i nedávný případ dvou youtuberů Coltona Contera a Brandona Lucase, kteří na svém kanálu radili hráčům, jak podvádět v hře Fortnite. Studio Epic Games, které Fortnite vlastní, na oba dva podalo žaloby. Veliký průšvih mají zejména kvůli propagace aimbota za 200 dolarů. Ten má totiž potenciál hru pokazit úplně všem, protože zajistí, že jeho majitel nikdy nemine.

Fortnite, jehož smyslem je postřílet všechny ostatní hráče a zůstat jako poslední v neustále se zmenšující aréně, se těší ohromné popularitě. A to částečně díky tomu, že je k dispozici zcela zdarma. Tak dokázal přilákat jak různé streamery a youtubery, tak i mladší hráče. Jeho úspěch je ale částečně i jeho prokletím. Jako každý populární titul se silně kompetitivním prostředím přilákal i mnoho hráčů, kteří nesnášejí prohry.

Kdo nepodvádí, jako by nežil

Zmíněný případ není prvním ani posledním. Epic Games razí poměrně silnou kampaň, která má podobným cheaterům zatnout tipec. Vypadá to asi tak, že žaloby létají doslova na všechny strany.

Tak například žaloba, kterou studio podalo rok zpátky. Tehdy šlo o porušení autorských práv, dva hackeři vytvořili software umožňující cheatování právě ve hře Fortnite. V jiném případě se zase u soudu ocitl čtrnáctiletý kluk. I přes tyhle odstrašující příklady počet podvodníků neklesá.

Nelze se tedy divit, že se ozývají hlasy, které chtějí cheatování postavit úplně mimo zákon. To však není tak jednoduché. Mnoho hráčů i developerů totiž nemá úplně jasnou definici, co vlastně takové “cheatování” zahrnuje. Navíc se mu mimo přísně střežené zápasy v e-sportech nedá pořádně zamezit, či ho efektivně sledovat. Hráči proto zatím nemají jinou možnost, než podvodníka nahlásit a jít hrát někam jinam.

Cheatováním je proslulá také slavná střílečka Counter-Strike od společnosti Valve. V tomto případě to zašlo až tak daleko, že vznikají služby jako ESEA nebo Face-It, které se zaměřují na poskytování hlídaných serverů, kde je cheatování nemožné. Na nich hrají například streameři nebo aspiranti na život profesionálního hráče Counter-Striku.

Podvádění bylo cool

Cheaty však byly původně součástí mnoha her a byly zároveň velice užitečné. Sloužily totiž vývojářům k testování jejich produktu a v momentě, kdy byla hra vydána, se cheaty v jejím kódu prostě ponechaly. Jejich aktivováním se tak mohla zapnout například nesmrtelnost, létání a další výhody, které se testerům hodily.

Žádný div, že právě tyhle kódy byly po dlouhou dobu horkou komoditou. Například takový Konami code používaný na konzoli NES už od roku 1986 či HESOYAM z GTA San Andreas se zapsaly do historie. O popularitě doby cheatovací svědčí i to, že se objevovaly v herních časopisech, a mezi lety 2005 a 2009 dokonce vysílala americká stanice G4 pořad s výmluvným názvem Cheat!, který se tomuto tématu výlučně věnoval.

Proč tedy najednou tahle změna v nahlížení na doposud normální součást hry? Odpověď nepřekvapí. Zatímco ty “neškodné” cheaty existovaly pouze ve hrách pro jednoho hráče a mohly poškodit leda tak pocit zadostiučinění, v případech končících před soudem se jedná o programy vytvořené přímo k dosažení neférové výhody v on-line soutěžení. Čímž pak otravují život hned několika lidem naráz, a zároveň porušují smluvní podmínky.