Brazílie na cestě k vojenské diktatuře? „To poznáme z jeho politiky, ne rétoriky,“ říká profesor Opatrný

“Neřízená střela” nebo “Tropický Trump”. Tak označují české deníky MF Dnes a Lidové noviny čerstvého prezidenta osmé největší ekonomiky na světě Jaira Bolsonara. Kam zavede Brazílii tato volba?

Představte si, že jste vysokoškolský profesor. Svůj projev na přednášce přilepšíte prezentací, načež se vás studenti zeptají, zda si ji mohou vyfotit. „Hlavně, když z toho pak nebudou fake news,“ zažertujete. Zanedlouho se před školou objeví tři ozbrojení policisté spolu s otcem jedné z vašich studentek a vyžadují, abyste s nimi šel na stanici. „Zmíněním slov ‚fake news‘ jste ve škole projevil svou politickou preferenci,“ vysvětluje jeden z nich.

Tuto a další podobné scény zažila v předminulém týdnu Brazílie. V souvislosti s právě probíhajícími prezidentskými volbami, „navštívily“ různé univerzity po celé zemi skupiny policistů, aby zabavily transparenty nebo zrušily pořádanou akci. Zdůvodněním vlády bylo, že se jednalo o politickou kampaň na státem dotovaných institucích. Má to ale háček – žádná z těchto „politických kampaní“ se nevztahovala k volbám, šlo o obecná hesla na podporu demokracie a antifašismu.

Udejte svého učitele

Bezprostředně po nedělním vítězství krajně pravicového kandidáta Jair Bolsonara pak vyzvala jeho stranická kolegyně a učitelka historie Ana Caroline Campagnolo na svém Facebooku, aby studenti nahlašovali učitele, kteří si budou na Bolsonarovo vítězství stěžovat. K příspěvku přiložila také číslo na WhatsApp, kam mají posílat případný audiovizuální materiál, který by takové jednání dokázal. Když jeden z jejích sledujících zpochybnil legálnost tohoto postupu, odpověděla mu: „Stačí se chovat správně a není důvod se obávat, občane.“

The Wahington Post Bolsonara přirovnal k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, avšak s tím, že Trump vedle něj vypadá pouze jako komik Fred Rogers. Britský deník Independent zase poukazuje na jeho sympatie ke Kolonelu Ustra, který v zemi působil během 70. let za armádního režimu, a dále vypovídá o jeho slibu postavit mimo zákon několik sociálních hnutí a jednu z největších politických stran v Brazílii, levicovou Partido dos Trabalhadores (Stranu pracujících – pozn. red.).

„Sliboval boj proti korupci a kriminalitě”

Vedoucí Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy profesor Josef Opatrný je však se soudy zdrženlivý. „Situace v Brazílii je pár dní po volbách ještě málo přehledná. Reálné hodnocení Bolsonara bude otázkou jeho konkrétní politiky a ne rétoriky,“ řekl profesor Opatrný pro server Houpací Osel. „V každém případě zvítězil představitel jiného politického proudu, než vládl v Brazílii v posledních patnácti letech. Vyhrál s vyhraněnou rétorikou, sliboval boj proti korupci a kriminalitě. V obou případech sliboval zlepšení, v prvním případě privatizací státních podniků, v druhém přísným postihem kriminality,“ dodává Opatrný.

Právě v palčivém problému korupce lze hledat kořeny radikální změny kurzu brazilské politiky. Před dvěma lety byla Brazílie pod tíhou několika skandálů, týkajících se manipulování zakázek státní energetické společnosti Petrobras. Tyto kauzy vedly k vyšetřování brazilských politiků v nejvyšších sférách, které skončilo nejprve sesazením brazilské prezidenty Dilmy Rousseffové a posléze obviněním jejího nástupce Michela Temera.

Brazílie je největším a nejlidnatějším státem Jižní Ameriky. V roce 1964 v zemi převzala moc vojenská junta, která se v následujících letech podílela na zastrašování a likvidaci politických odpůrců, většinou levicově smýšlejících. Od roku 1990 je země federativní republikou s přímou prezidentskou volbou.