Příběh Vodární ulice

Když projdete kolem, Vodární ulice k vám promluví. Leží v historickém jádru města Olomouce, také na periferii veřejných zájmů. Kdysi vedla k ústavu pro děti a choromyslné, nyní je cestou ke Katedře psychologie FF UP. Pamětnice a zaměstnankyně univerzity, paní Vlaďka, ji okomentovala slovy: „Celých šestnáct let, které pamatuju, se tu nic nezměnilo. Ulice je špinavá.“ Dříve hrála v Rychlých šípech – byla branou do Stínadel, v současnosti je průchodem mezi zjitřeným punkem a potemnělou konfekcí.

Jde o veřejný prostor, který je zpustlý a nevábný. Kritikou vůči němu nešetří veřejnost a také tamní katedra psychologie, významná vzdělávací a výzkumná instituce, na kterou si nachází cestu řada důležitých odborníků a které nedělá ulice dobré jméno. Už dříve se pár snílků pokoušelo Vodární zkrášlit, narazili na byrokracii. Před dvěma lety se do věci vmíchlo několik studentů psychologie. Sepsali Petici pro lepší prostředí v blízkosti budovy FF UP na Vodární ulici č. p. 6, která získala podporu 245 lidí – děkana FF UP Jiřího Lacha, několika vedoucích kateder, zaměstnanců univerzity, studentů a místních obyvatel – panu primátorovi ji doručil rektor univerzity Jaroslav Miller. Dále vznikla fotosoutěž a objevilo se několik článků v místním tisku – v Olomouckém deníku, v Heleně v krabici.

Ve Vodární ulici je nepořádek a spontánně se v ní objevují malby a instalace, které nemají patřičný koncept a náležité dekórum. Do věci se zapojilo studentské bratrstvo Societas. Jeden z jeho členů Ondřej Krupčík se vyjádřil k současné situaci:

„Oslovili jsme vedení města, to nové je k nám vstřícnější. Velmi nás potěšilo, že pan primátor Antonín Staněk podporuje důsledné a koncepční řešení záměru. Pověřil nás sestavením pracovního týmu, který předloží kreativní návrh. Po domluvě s majiteli domů a památkáři má dojít k realizaci. S panem primátorem a ředitelem technických služeb byly při společné návštěvě zmíněny náměty jako důslednější omezení dopravy, lepší úklid, odstranění nelegálních reklam, oprava chodníků a stěn v horní části, osvětlení či hydrofobní nátěry. Za zcela podstatné také pokládám vytvoření Vodární galerie. Všechno uvedené je jádrem naší snahy a aktivně na tom pracujeme, záměru jsme dali jméno Iniciativa pro lepší Vodární ulici. Důležitá je finanční podpora Nadace VIA, která v rámci projektu Města z jiného těsta umožnila další realizaci. Z původních 66 projektů byla iniciativa vybrána a podpořena jako jedna z 15. I tento fakt může poukazovat na její sofistikovanost a eleganci. Ke spolupráci jsme dále přizvali olomoucký spolek Studium Artium. Společným cílem je místo zútulnit a v tamním průchodu vybudovat site specific Vodární galerii se stálou expozicí. Právě nyní vyhlašujeme soutěž o nejlepší návrh.

Nemyslím si, že Vodární ulice je největším trnem v tom největším oku, nevím, jak moc je naše snažení udržitelné. Doufám, že ano, ale je to experiment. Iniciativa je příležitostí měnit věci k lepšímu a přinášet ‚pozitivní deviaci či pozitivní koincidenci‘ do místa, kterým denně prochází stovky lidí. Jde to? A za jakou cenu? Bylo by plýtvání možnostmi a lidským potenciálem nevyužít nabídnutou možnost, nebo se alespoň nepokusit.”