Hezky, česky, nesystematicky. Druhý pokus ozdravného balíčku láme srdce nejen vědcům

Ozdravný balíček vlády připomíná spíše podvýživu než zdravý detox veřejných financí. Dodatečné škrty ministra financí dokazují, že změny v rozpočtu nejsou systematicky promyšlené. Ve hře je snížení investic do státní správy, ale i do vědy a výzkumu.

Vláda v květnu představila konsolidační balíček s úspornými opatřeními pro ozdravení státního rozpočtu. V roce 2024 má balíček snížit schodek o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 pak o 53,4 miliardy. Původní plán ale nestačí, a tak se škrtá dál. Hezky, česky, nesystematicky.

„Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Sliby, chyby

Průběžný deficit státní pokladny byl v květnu přes 271 miliard korun, přitom je na celý rok schválený rozpočet se schodkem 295 miliard. S největší pravděpodobností tak bude rozpočet potřebovat novelizaci dluh se zvýší, což pohřbí původní snahu vlády číslo držet za každou cenu pod 300 miliardami.

Můžeme toto urputné, neflexibilní snažení považovat za povrchní prioritu, nebo taky jako populistický krok dodržet alespoň náhodný volební slib. Koalice SPOLU zároveň postavila podstatnou část své předvolební kampaně na slibu, že nezvýší daně. Že se to netýká jednotlivých daní a že nakonec jen nezvýší celkovou daňovou zátěž, si domyslel už jen málokterý, osvícený volič. Sliby, chyby.

Některé nové škrty ministra financí by po schválení měly přijít v platnost příští rok, společně s ozdravným balíčkem, některými náš rozpočet obohatí již letos. Budou tedy ozdravné balíčky tři? Nebo jen dva? Které opatření patří ke kterému? A budeme soubory vůbec nazývat balíčky, když lidem dojde, že to je jen další pokus na vyřešení slovní úlohy o veřejných financích?

Vyhublý státní aparát

Předčasnou dietu státu zaručí první letošní opatření. „Rámcově jsou to ta tři, která jsou součástí našeho ozdravného balíčku na příští rok. To znamená snížení provozních výdajů, snížení celkového objemu platů ve veřejné sféře. A za třetí rušení národních dotačních programů,“ sdělil Stanjura iRozhlasu.

Funkčnost státního aparátu ale nezajistíme podstavem úředníků, a už vůbec to nezaručí třeba včasné vyplácení sociálních dávek a příspěvků, které nezvládá už teď. Ministr se ohání digitalizací v byrokracii, sám si ale protiřečí a nazývá ji „hudbou budoucnosti“. Snižování platu státních úředníků nejspíše nebude motivovat ty nejlepší, nejzdatnější, aby ve státním, už tak neprestižním aparátu zůstávali. Týká se to i obcí a krajů. 

Do řady bizarností z konsolidačního balíčku, jako je nezdanění tichého vína nebo vyšší zdanění deníků než zdanění týdeníků, se tak přidávají i další. První návrhy na příští rozpočet získal Deník N a Hospodářské noviny.

A vědci nebudou mít co žrát

Zcela zásadní škrty mají dle tohoto pracovního dokumentu dopadnout na samotná ministerstva. Poněkud znepokojující je snížení rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací o desetinu. Akademie věd ČR tím přijde o 600 milionů korun. Sníží se rozpočet jejich ústavů napříč oblastmi vědy, pro ty humanitní a společenské je to ale ohrožující, protože už teď jsou silně podfinancované.

Ve vyjádření AV ČR označili toto opatření za škodlivé. Upozornili na fakt, že ve vědecky vyspělých zemích, například v Německu, investice do vědy odpovídá 0,93 procenta HDP. U nás to je v roce 2023 jen půl procenta. „Hrozí odliv špičkových vědců do zahraničí a v horizontu několika let další propad české ekonomiky, protože prostředky vložené do vědy jsou také zásadní investicí do budoucí prosperity naší země,“ uvedli.

Trend konzervování a stagnace české ekonomiky coby evropské montovny se tak manifestuje ve své plné kráse a o statutu evropské mozkovny si můžeme ještě chvíli nechat zdát. To je ta hudba daleké budoucnosti.

Skoro o pětinu se sníží také rozpočet ministerstva kultury, o národní dotace přijdou i další ministerstva. Naopak se zvýší příjmy ministerstvu obrany o 43 procent, čímž by se naplnil plán dvou procent HDP na obranu, kterými jsme se zavázali vůči NATO. O pravidelné navyšování rozpočtu nepřijde ani Ministerstvo práce a sociálních věcí, tentokrát „pouze“ o 2,5 procenta.

Podprůměrné zadlužení v EU

Rekordní schodek státního rozpočtu a všudypřítomná krize posledních let nehraje vládě do karet. Ministerstvu financí navíc bouchlo škrtání dotací na obnovitelné zdroje a vůbec to zatím vypadá, že hledá záplatu za ztrátový důchodový systém a superhrubou mzdu, která se zrušila uprostřed krize. Jde si tvrdě za svým cílem a věří, že nesystematické, jednotné, izolované škrty veřejné finance spasí a se shozenými kily státních zaměstnanců budou fit.

Opakovanými pokusy na škrtání ale podkopávají důvěru občanů ve státní instituce. Zadlužení Česka je přesto stále poloviční oproti průměru EU, alarmující je rychlost jeho růstu, ale řecký scénář není nevyhnutelný.

Na pováženou zůstává, jestli nám jako společnosti stojí neregulování nadstandardních zisků energetických korporací, udržování současného důchodového systému a úplný výpadek superhrubé mzdy za pohřbívání vědy a výzkumu, státní správy, kultury a příjmů občanů z odvedené práce.