Špatné známky v bílé místnosti? Jak školní prostředí a barvy v ní ovlivňuje pozornost žáků

Když se řekne školní třída plná dětí, každý z nás si nejspíš vybaví dřevěné, nepohodlné židle a bílé stěny. Psychologie barev však přichází s tím, že barevné třídy mohou ovlivňovat soustředění i atmosféru výuky.

Každá barva má jiné psychologické účiny. Žlutá barva nám stimuluje představivost a působí optimisticky. Modrá barva podporuje analytické myšlení a působí uklidňujícím dojmem. Zelená barva podporuje vyrovnanost. Červená barva dodává energii, ale některé žáky může rozptylovat a zvýšit stres.

Odborníci se shodují, že k funkčnímu využití barev ve třídách je nutné zachovat přirozenost a barvy kombinovat. Příliš syté barvy mohou působit rušivě a unavovat zrak, což by mělo opačný efekt. Dalším z faktorů je i věk žáků, kdy na mladší působí pozitivně teplejší tóny, na starší pak chladnější, které podporují soustředění a klid.

V severských zemích školy využívají barvy pro navrhování školních prostorů podle funkce. V matematických a jazykových učebnách využívají světle modrou a světle zelenou barvu. Při předmětech jako dějepis či občanská výchova chtějí učitelé navodit příjemnou atmosféru a otevřenost, kdy k tomu napomáhá třída v teple neutrálních barvách. Světle žlutou barvu najdeme v učebnách pro jazyky, protože podporuje komunikaci a působí energeticky. V českém školství tento trend ještě není natolik prosazen. Školy často využívají bílou barvu do tříd, kdy ji zdobí barevnými dekoracemi.

Tyto změny můžou přispět k lepšímu pracovnímu prostředí, duševní pohodě žáků a jejich lepším studentským výkonům. Některé školy využívají barvy také k orientaci v chodbách a patrech pro lepší rozlišení a oddělení prostoru.

Jak tedy barvy využít

Školy by měly v běžných učebnách využívat světlé barvy. Nápomocné mohou být i prezentace či výukové materiály s barevnými prvky. Studentům se tak bude lépe orientovat a spojovat si jednotlivé informace v učebních materiálech. Vliv barev může ale postrádat účinek v tom případě, kdy prostředí není ideální, to znamená že je potřeba zohledňovat osvětlení, dekorace, akustiku či uspořádání lavic ve třídě. Příliš mnoho dekorací tak může vytvořit chaos a s tím i nepozornost studentů, kdy by docházelo k negativnímu efektu.

Využití barev ve školství má možnost zlepšit kvalitu výuky, náladu studentů či jejich vnitřní pohodu a kreativitu. Školy tak mohou provádět menší experimenty, změní barvu učebny, nebo ji vyzdobí barevnými dekoracemi. Tímto způsobem mohou školy sledovat reakce studentů a také jejich studijní výsledky, a případně renovovat i ostatní třídy.

V potaz se musí brát i to, že ne na všechny věkové skupiny fungují barvy stejným efektem. Děti, středoškoláci a vysokoškoláci vnímají a reagují na barvy odlišně. Myslet by se mělo i na to, že různí žáci reagují na barvy individuálně. Barva, která může být pro jednoho studenta uklidňující, může být pro druhého rozptylující. Velkým plusem může být i zapojení samotných studentů, kdy budou společně s vedením školy rozhodovat a vybírat barvy, které budou ve třídách využity. U studentů s ADHD, či jinými specifickými poruchami, může právě příliš barevné prostředí vyvolat rozruch či nesoustředěnost. Využití neutrálních barev a vyhnutí se výrazným barvám může mít pozitivní výsledek.