17. listopad: Den, kdy studenti měnili dějiny

Josef Šrámek ml.| Wikimedia Commons

Mezinárodní den studentstva a Den boje za svobodu a demokracii – dvě významné události, jež spojuje 17. listopad. Tento den je nejen připomínkou studentského odporu proti nacistické okupaci v roce 1939, ale také symbolem sametové revoluce z roku 1989, která vedla k pádu komunistického režimu. Význam 17. listopadu v dějinách Československa a České republiky je neoddělitelný od osobností, jako byl například Václav Havel, jehož odkaz stále formuje naši současnost.
 
Od odporu proti nacismu k sovětskému vlivu
Rok 1939 je spojen s odporem studentů proti nacismu. Likvidací české inteligence a zavřením vysokých škol v době Protektorátu Čechy a Morava mělo dojít k oslabení odporu proti okupaci. To vše vedlo k poněmčování, eliminaci Židů a demokratů.
 
Osvobození Československa sovětskou armádou sice vyřadilo nacisty, ale zároveň zahájilo éru komunistické nadvlády. Tuto změnu završil tzv. Vítězný únor roku 1948, kdy jsme se pod tlakem Moskvy stali součástí sovětského bloku. Jak si Sovětský svaz představoval suverenitu tehdejší ČSSR, se ukázalo v roce 1968, kdy armády pěti států paktu Varšavské smlouvy v čele s armádou sovětskou, vnutily Československu sovětský model socialismu a pošlapaly úvahy o socialismu s lidskou tváří. Iluze o SSSR se rozpadly.
 
Sametová revoluce 1989 
Rok 1989 si spojujeme s vystoupením studentů a následnou změnou režimu. Represivní složky režimu, zejména pohotovostní jednotky Veřejné bezpečnosti, zásahem proti mladým lidem vyburcovaly jejich rodiny, což vedlo k silnému odporu vůči socialistické vládě. Sametová revoluce je označením pro poněkud nezvyklou změnu režimu v demokracii, jelikož se obešla bez velkého násilí. Nebyla by ale úspěšná, kdyby se studentské vystoupení nezměnilo v politickou událost. V jeho čele stáli nejen studenti, ale i disidenti. Vzniklo politické hnutí s názvem Občanské fórum, jako opozice dosud vládnoucí Komunistické straně Československa, která měla podle čtvrtého článku socialistické ústavy zaručenu vedoucí úlohu. Článek čtyři o vedoucí úloze komunistické strany ve státu a ve společnosti byl zrušen a ústava nebyla nadále pouhým „cárem papíru“. V daný moment se Československo vymanilo z vlivu SSSR a cesta k demokracii a tržní ekonomice mohla začít.
 
 
Václav Havel a konec totality 
Pokud změnu režimu spojíme s konkrétními jmény, dostane i tato poněkud abstraktně působící událost lidský rozměr. Zajímavý dokument z roku 2024 Tady Havel, slyšíte mě? přibližuje poslední etapu života Václava Havla, dramatika a disidenta, který se stal po svém zvolení prezidentem symbolem a potvrzením této změny. Šedivá socialistická země se vydala na cestu začlenění mezi demokratické země s tržní ekonomikou. Hranice státu již nelemoval ostnatý drát a otevřely se možnosti spolupráce a návštěv západních zemí. V dnešní době můžeme v rámci EU a Schengenského prostoru cestovat jen s občanským průkazem, což bychom bez politické změny v roce 1989 nezažívali.
 
Svoboda, demokracie a nezávislost: Co nám přinesl rok 1989
Dokumenty v televizi a vzpomínky rodičů. Máme tendenci vnímat tuto událost jako součást historie, ale beze změny by i současnost byla pochmurná. Možná by to vypadalo jako v Lukašenkově Bělorusku, kde dodnes represivní složky perzekuují svobodně smýšlející občany, kteří ani nemají možnost svobodné volby. Konec vlády jedné strany byl jedním z požadavků z roku 1989, díky němuž nám je umožněno volit bez strachu z perzekucí. Je však důležité nezapomenout na zažité křivdy způsobené režimem a být vděční za to, co máme, k čemuž by nedošlo bez odvahy tehdejších studentů. Je jasné, že 17. listopad patří mezi státní svátky této země oprávněně. 
 
„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“ – Václav Havel
 
A pokud vás toto téma zajímá, 18. listopadu v 18:30 v Divadle na cucky proběhne Respekt debata: Slavíme listopad dobře? Nezapomínáme při oslavách svobody na něco? Moderování se ujme Tomáš Brolík, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt. 
Těšíme se na vás!