Vláda si přidává na platech, preference jí klesají

Zatímco se ekonomika v České republice stále nezotavila z propadu v období covidu, soudci, politici a státní zástupci dostanou přidáno. Finance ze státního rozpočtu dostane nově v rámci náhrad také první dáma. Nový volební model ukazuje, jak vládním stranám ubývají voliči.

Zbývá bezmála rok, než si Češi zvolí své politické zástupce v Poslanecké sněmovně a konkurenční boj politických stran se vyostřuje. Vláda však začíná před cílovou rovinkou kličkovat a svými kroky budí emoce ve společnosti. Podle volebního modelu, který v říjnu zpracovala agentura Kantar pro Českou televizi, by se na prvním místě ve volbách do poslanecké sněmovny nyní umístilo hnutí ANO s podporou 35,5 % voličů. Na druhém místě by se potom s dvacetibodovým odstupem umístila ODS. Následovalo by hnutí STAN, SPD a Piráti. Zatímco hnutí ANO, STAN a SPD si oproti červnovému modelu polepšili, výrazně ztratili Piráti a o 1,5 procentního bodu klesla i ODS.

V posledních týdnech společností zvláště rezonovalo téma vzrůstajících platů politiků. Debata na toto téma se na půdě vlády rozhořela nedávnou stížností soudců u Ústavního soudu. V rámci konsolidačního balíčku totiž vláda minulý rok schválila omezení platů soudců, státních zástupců a představitelů státní moci na rok 2024 i roky následující. Došlo k úpravě takzvaného koeficientu, pomocí kterého se jim vypočítává základní mzda. Původně bylo koeficientem pro platy soudců číslo 3. Po zavedení úsporného balíčku se ale číslo snížilo na 2,822. Kvůli tomu zůstaly jejich platy v podstatě stejné jako v loňském roce, i přes to, že průměrná mzda vzrostla. Právě snížení koeficientu soudci u Ústavního soudu napadli.

Vláda do jinak stabilního platového systému nezasáhla v posledních letech poprvé. Politici upravovali zmíněný mzdový automat již v letech 2021 a 2022. Tehdy tak učinili v důsledku pandemie covidu-19 a následné krize. Plénum Ústavního soudu po stížnosti rozhodlo, že zmrazení platů soudců v roce 2022 a 2024 bylo neústavní. V případě roku 2024 navíc nařídilo zpětné dorovnání platů soudců a pro roky budoucí omezení plynoucí z konsolidačního balíčku úplně zrušilo. Po verdiktu Ústavního soudu musí vláda co nejdříve zaujmout stanovisko, jinak hrozí, že příští rok nebude, jak stanovovat platy ústavních činitelů.

Zvyšování platů všem

Vláda tedy začala projednávat zvyšování platů. Nikoli však pouze soudcům, ale i politikům a státním zástupcům. Politici obhajují svůj postup tím, že zákon stanovuje vzájemnou závislost jejich platů, a tedy při zvýšení soudcovských platů musí vzrůst i platy politiků a dalších. „Dojde-li ke zvýšení platů politiků, jakožto ústavních činitelů, stane se tak v důsledku reakce parlamentu na rozhodnutí Ústavního soudu, který ovšem pouze ve vztahu k soudcům označil úpravu platových záležitostí za neústavní,“ uvedla tisková mluvčí ústavního soudu Kamila Abbasi. Jako první odpověď totiž padl návrh na meziroční zvýšení platů zmíněných profesí o téměř 14 procent. Toto číslo vycházelo z úpravy koeficientu a vývoje průměrné mzdy a fakticky následovalo stanovisko Ústavního soudu. Přes to se návrh z důvodu finanční náročnosti pro státní rozpočet ze strany veřejnosti, expertů ani mnohých politiků nesetkal s úspěchem. Například řadoví poslanci by si polepšili o 14 tisíců korun, prezident až o téměr 47.

Kvůli kritice se vláda později shodla na zvýšení o 6,95 procenta. Toto číslo by podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mělo odpovídat vývoji mezd v celé společnosti. „Politici musí dýchat se společností,“ potvrdil schválení úpravy Kupka. Další peníze z rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst platů, by měly být využity na platy administrativních pracovníků v justici. Ani v tomto případě však není jistá kladná odpověď soudců. Hlavním důvodem pro jejich pokračující nespokojenost je skutečnost, že vláda chce i nadále zanechat snížený koeficient, čímž fakticky nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu.

Opozice volá po zmrazení platů

Tématem zvyšování platů se zabývá i opozice. Z jejich řad jako řešení situace vzešel požadavek na zmrazení platů politiků. Hnutí ANO v této věci požádalo o svolání mimořádné schůze a navrhovalo zmrazení platů po dobu pěti let. Docílit toho chtělo pomocí zrušení vzájemné závislosti mezd politiků, soudců a dalších. Schůze proběhla ve čtvrtek 24.11. 2024, ale byla předčasně ukončena. „Pokládám to, co se odehrává za bezprizorní dávku populismu,” řekl k postupu hnutí ANO poslanec Marek Bendla (ODS). S návrhem zmrazení platů přišla také SPD, která však navrhovala pozastavit růst platů pouze do konce volebního období.

Dle mnohých však ani zmrazení platů není vhodným řešením situace. „Problém nastal v okamžiku, kdy z posledních čtyř let se na tři roky platy politiků zmrazily. A v okamžiku, kdy se rozmrazují, nastává ten problém, že to o něco skočí,“ hájí nárůst platů ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Náhrady pro první dámu

Dalším kontroverzním a ve společnosti notně probíraným krokem je schválení návrhu o náhradách pro první dámu Evu Pavlovou. Od ledna by měla měsíčně získávat náhrady ve výši téměř sta tisíc korun, což odpovídá 30 procentům náhrad prezidenta. Manželka hlavy státu může tyto finance využít na náklady spojené s výkonem funkce – od cestovních výloh až po návštěvu kadeřníka. Předchůdkyně Pavlové si přitom musely tyto výdaje hradit samy či z platu prezidenta. Stejná částka, kterou měsíčně obdrží manželka prezidenta, bude jemu samotnému z náhrad odečtena. Teoreticky by se tedy výše výdajů měnit neměla. Ministerstvo původně dokonce navrhovalo vyplácení náhrad první dámě nad rámec prezidentových. „Nikdy jsem nežádal navýšení finančních prostředků, naopak můj návrh zněl, aby část mých náhrad byla snížena a převedena na manželku, tak aby mohla plnohodnotně vykonávat svoji práci a nebyla závislá na manželovi,” řekl prezident Petr Pavel.

Kromě náhrad bylo předmětem diskuse i úhrada zdravotního a sociálního pojištění, které po dobu výkonu manželova mandátu první dáma nemá hrazené. Zároveň se jí tato doba ani započítává do důchodu.

Téma náhrad pro první dámu v řadách odborné i laické veřejnosti vyvolalo diskuzi. Kritici zmiňují především nevhodnou dobu, ve kterou ke změně dochází. Vláda se kvůli současné ekonomické situace snaží zavádět úsporná opatření a ušetřit státní kasu. Z toho důvodu se nyní nezdá rozumné hovořit o navyšování rozpočtu hradní kanceláři. Neboť disponuje a který byl již i tak na rok 2025 zvýšen. Navíc, jak už bylo uvedeno, bývalé první dámy České republiky náhrady nepotřebovaly a obdobně je to až dodnes i v ostatních zemích EU. Ani tam je první dámy nedostávají. Navíc Eva Pavlová funkci vykonává zcela dobrovolně, tudíž by ji teoreticky vůbec zastávat vůbec nemusela nebo by ji zkrátka mohla financovat vlastní činností.