Solidaritu jen s jedněmi. Česko je rusofobní a vláda tomu napomáhá

KOMENTÁŘ. Solidarita s ukrajinským národem není jedinou společenskou vlnou, která se zvedla. Na sociálních sítích i ve veřejném prostoru můžeme sledovat i rusofobní tendence. Nejedná se ale pouze o jednotlivce, diskriminace se dopouštějí i některé společnosti.

Ve stínu nastalých události je pochopitelné, že mediálnímu diskurzu dominuje Ukrajina. Nečekaná vlna solidarity s Ukrajinci pod sebou však často skrývá i nenávist a hněv. Nemálo Čechů si totiž neuvědomuje rozdíl mezi pomocí Ukrajincům a diskriminací Rusů.

Toho je jasným příkladem profesor Vysoké škole ekonomické v Praze a zastupitel Prahy za TOP09 Martin Dlouhý. Ten na svém twitterovém účtu vyzval své sledující, aby zavedli „osobní sankce“. Ty v jeho případě představovaly to, že nebude vyučovat ruské a běloruské studenty. Po vlně kritiky příspěvek smazal a následně se i omluvil.

Ne každý Rus je Putin

Co si ale Dlouhý neuvědomil, je, že ne každý Rus souhlasí s Putinovým válečným tažením na Ukrajinu. Videa na sociálních sítích dokazují, že ani ruští vojáci sami neznají pravý kontext války, do které se zapojili. Ruská i Běloruská společnost je totiž pod obrovským tlakem dezinformací, které vytváří sama vláda. Ověřovat si pravdivost informací je tak nesmírně náročné.

V Rusku i Bělorusku navíc neexistuje občanská společnost, tak jak ji známe v České republice. Protestovat proti vládním činům je prakticky nezákonné a hrozí za to tvrdé tresty. I přesto se však najdou lidé, kteří mají tu odvahu sdělit svůj nesouhlas.

Tisíce Rusů a Bělorusů přitom protestují proti invazi. Na ně pak dopadá generalizování Rusů jako nepřátel. Namísto solidarity a podpory (kterou dostávají Ukrajinci) se jim dostane jen odsouzení. Kolektivní vinou se tak odsoudí i lidé, kteří jsou na straně Západu a Ukrajiny.

Bohužel to nejsou jen jednotlivci, kteří házejí všechny Rusy a Bělorusy do jednoho pytle. Například developerská společnost Central Group odmítá poskytnout své služby Rusům a Bělorusům.

„Obecně platí, že politika do byznysu nepatří. Pokud však barbarská politika vedení Ruska a Běloruska vyvolala válku a utrpení pro miliony lidí, tak byznys musí v rámci svých možností reagovat. Proto se Central Group rozhodl k bezprecedentnímu kroku, kterým je až do odvolání zastavení nabídky a prodeje bytů ve všech svých projektech občanům Ruska a Běloruska,“ stojí ve zprávě firmy.

Central Group není jedinou firmou, která neposkytne svoje služby Rusům a Bělorusům. K stejnému kroku se uchýlila i další velká developerská firma Ekospolu, mnoho dalších restaurací a menších podniků.

Diskriminace?

Podobný případ řešil Ústavní soud v roce 2014. Tehdy firma Golden Gastro Service odmítla ubytovat ve svém ostravském hotelu Brioni Rusy, kteří schvalovali anexi Krymu. Společnost dostala pokutu od České obchodní inspekce za diskriminaci. Spor se ale dostal až k Ústavnímu soudu. Ten se postavil na stranu společnosti.

„Stěžovatel nezacházel rozdílně s cizinci (respektive s občany Ruské federace) oproti českým státním občanům, případně občanům jiných států tak, že by jim a priori odepřel poskytnutí ubytovacích služeb (nejednalo se o omezení typu ‘Američanům nenaléváme’),“ píše se v rozhodnutí ÚS.

Je tedy otázkou, zdali se Central Service a ostatní firmy dopouštějí diskriminace podle Ústavního soudu. Jistě se však jedná o projev určité rusofobie. Nyní v tom, že firmy odmítají poskytnout službu všem Bělorusům a Rusům. A je jedno, jestli se jedná o podporovatele Putina nebo o disidenty a politické imigranty.

Vládní opatření, které jen komplikuje

Kromě Ústavního soudu legitimizují rusofobii i kroky české vlády. Ta totiž přestala vydávat víza ruským a běloruským občanům. Tímto ale nepostihla pouze Putinovy přívržence, ale taky jeho odpůrce.

„Vláda rozhodla o zastavení udělování víz a dlouhodobých trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů. K tomuto kroku jsme se rozhodli a o tom, že je to správný krok, budeme přesvědčovat i naše partnery z jiných evropských zemí,“ oznámil premiér Petr Fiala.

Aby se tak Rusové mohli legálně dostat na české území, musí se za ně zaručit ministerstvo, úřad, vysoká škola či jiná významná instituce. Tento postup byl totiž už v minulosti použit poněkud podezřele.

V roce 2017 a 2020 takto získali české občanství za vědeckou činnost dva Rusové Kyrill Kulakovský a jeho otec Alexandr. V obou případech za ně ručilo Centrum pro výzkum energetického využití litosféry. Později ale vyšlo najevo, že v Akademii věd ani jednoho z vědců neznají a nakonec se od nich distancoval i původní spoluzakladatel centra, Liberecký kraj.

Česká vláda tímto krokem nezajistila bezpečnější proces výdeje víz. Místo toho ve jménu solidarity s Ukrajinci a sankcí ruského režimu potrestala nevinné Rusy.