„Vypnutí dezinformačních webů je ospravedlnitelné. O svobodu slova strach nemám,“ říká odborník na etiku médií

Hned druhý den po napadení Ukrajiny se rozhodl správce českých domén CZ.NIC na doporučení vlády i dalších složek zamezit přístup k osmi webům, které jsou obviňovány z šíření dezinformací o ruském útoku na Ukrajině. Na to, zdali se jedná o omezení svobody slova a jestli by tento zákaz mohl být v budoucnu zneužit, odpovídá odborník na mediální etiku Martin Foret z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Český správce domén CZ.NIC po konzultaci s bezpečnostními složkami a na doporučení vlády zablokoval osm webů šířících dezinformace o ruském útoku na Ukrajinu. Bylo to opodstatněné?

Podle mě je to v tomhle případě ospravedlnitelné. Nikdo neusiluje o vypnutí Parlamentních listů, kde taky bývají nepodložené informace. Tady ty informace byly prokazatelně nepravdivé, a ještě byly ve vazbě na současné dění na Ukrajině. Není to tedy jen otázka názoru, ale fakt. Měli vazbu na stát, který někoho napadl a my s tím jako stát nesouhlasíme, proto je to pochopitelné.

Je ale zablokování takovýchto webů efektivním krokem proti šíření dezinformací? 

Weby mají dva hlavní typy čtenářů. Ti první tenhle druh informací aktivně vyhledávají a k obsahu, který chtějí, se vždycky nějak dostanou. Druhá část se k obsahu dostane třeba přes sociální sítě, ale aktivně ho nevyhledává. Tomuhle šíření a prosakování do dalších vrstev by mohla blokace zamezit, protože bude komplikovanější. Tohle ztížení přístupu k dezinformacím by nějaký efekt mít mohlo. Názorově přesvědčení lidé, kteří aktivně vyhledávají dezinformace, blokace pravděpodobně neomezí. Na hodnocení je ještě moc brzy.

Může být zablokování těchto webů bráno jako omezení svobody slova? 

Nepochybně to je omezení svobody slova, ale i když nejsme právně ve válečném stavu, tak jsou tu určité mimořádné okolnosti. Pořád jsme v právním státě a těm lidem nikdo nezakazuje, aby se bránili. Soudy můžou rozhodnout o tom, že ten krok nebyl opodstatněný, nebo že nebyl v pořádku. V tuhle chvíli je z mého pohledu asi pochopitelné, že se vzhledem k důležitosti situace k blokaci přistoupilo. Pořád je tu otázka, jestli je to legální a jestli se to bude muset nějak revidovat.

Mohl by být tenhle krok v budoucnosti zneužit na omezování svobody slova ve větším měřítku? 

Nemyslím si, že by k tomu mohlo dojít. Budou se tím zabývat soudy a bude se to řešit. Pokud by naznaly, že omezení bylo v pořádku, tak je to samozřejmě precedens, který se vrátit může. Vždycky by se ale měly zohledňovat všechny okolnosti. Rusko dlouhodobě deklaruje, že dezinformace jsou součástí jejich hybridní války. Když oni přistoupí k tomu, že je to součást hybridní války a pak jsou v reálné pozemní válce, tak je logické, že se ty věci spojí. Spojili je v zásadě oni.

O porušení svobody slova strach tedy nemáte? 

Je to otázka náročnosti aktivity. Vypnutí těch osmi domén neznamená, že se vyply ty informace. Možná jsou míň legitimizované, protože to musíte hledat na pochybných fórech, ale pořád tu jsou. O svobodu slova se v tomhle ohledu nebojím. Myslím si, že v naší zemi je spousta lidí, kteří jsou na porušení svobody slova velmi citliví. I tihle lidé se vyjadřují dost umírněně, protože si uvědomují výjimečnost situace.

Pokud by hypoteticky do čtrnácti dnů zablokovali dalších osmdesát webů a za dalších čtrnáct dní osm set, tak by to problém byl. V téhle chvíli je to vlastně i gesto, protože s velkými weby na jiných doménách nemůžeme nic udělat. Nikdo si nemyslí, že vypnutím těchto webů je dezinformacím zamezeno, ale je to velmi silné gesto a právě té druhé skupině lidí, kteří tyhle informace nehledají, jen si nedávají pozor na zdroje, se ukázala pochybnost těchto zdrojů. Pořád jsme v právním státě a weby se pravděpodobně odvolají a bude se to standardně řešit. Uvidíme, jestli soudně rozhodne, zda to byl legální nebo nelegální krok. Může to ale být dlouhý proces.