Číně hrozí bojkot Olympijských her kvůli potlačování lidských práv

Mezitím co v Bělorusku již několik měsíců protestují odpůrci režimu současného prezidenta Lukašenka, v Číně dochází kromě věznění odpůrců režimu i k nelidskému zacházení s Ujgury. Bělorusko na to zatím doplatilo přesunutím letošního hokejového mistrovství světa. Čínskému Pekingu, který má příští rok hostit zimní olympiádu, už teď hrozí bojkot ze strany několika významných států.

Čína, která v roce 2008 hostila letní olympiádu, nemá pro zimní sporty ideální podmínky. Ty se navíc na jejím území netěší velké oblibě. To by však stále nebyl důvod, proč některé země vyzývají k bojkotu.

Bývalá právnička Čang Čan aktivně informuje o čínské politice a stavu lidských práv. Když se začátkem minulého roku ve Wu-chanu rozhořela epidemie covidu-19 a nejlidnatější město střední Číny se tak stalo ohniskem světové pandemie, neváhala a začala okolní svět o tamějším dění informovat. Kdyby žila v jiné zemi, možná by se její práci dostalo patřičného ohodnocení v podobě novinářské ceny. Čang Čan ale žije v Číně, a tam se práce novinářů trestá.

15. května čínská policie novinářku zadržela a následně ji ve věznici mučila. Podle jejího právníka na tom Čan momentálně není dobře a věznění nemusí přežít. Koronavirus však není jediná věc, kvůli které dochází v nejlidnatější zemi světa k porušování lidských práv.

Sterilizace, mučení a násilná propaganda

Ujgurové, muslimská menšina žijící v čínské provincii Sin-ťiang. A také skupina obyvatel, na kterých je pácháno bezpráví. Komunistická strana Číny se snaží potlačit populaci Ujgurů pomocí těch nejdrastičtějších metod, některé se podobají tomu, co zažili Židé v koncentračních táborech. Ač Čína genocidu popírá, existuje mnoho důkazů, včetně svědectví, se kterými nedávno přišla britská BBC.

Ujgurové jsou nuceni ke sterilizaci, ženy bývají znásilňovány pracovníky tábora a mučeny elektrickým proudem uvnitř genitálií. V táboře neexistují důstojné prostory pro hygienu a vyprazdňování. Všudypřítomná je samozřejmě i propaganda. Vězni mají k dispozici knihy o prezidentu
Si Ťin-pchingovi, které se musí učit v čínštině nazpamět, jinak opět přijde trest. Toto jsou drsné praktiky, které BBC popsala Tursunay Ziawudun, jedna z bývalých vězenkyň. Zážitek z tábora popsala jako „jednu z pro mě nejzapamatovatelnějších jizev.“

Místo šťastného života s rodinou noční můra

O příběhu Yiliyasijianga Rehemana a jeho rodiny možná už slyšeli ti, kteří se v roce 2019 účastnili Maratonu psaní dopisů pořádaném Amnesty International. Reheman se se svou ženou seznámil v Egyptě, kde oba studovali. Zamilovali se do sebe, vzali se a založili rodinu. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho. Čínská vláda v roce 2017 nařídila Egyptu, aby zadržela a deportovala zpátky do Číny všechny tamější Ujgury. Reheman byl mezi nimi, narození svého druhého dítěte se už nedočkal a jeho žena zůstala na vše sama.

Praktiky, které jsou mnohdy známé pouze z učebnic dějepisu, se dějí v nejlidnatější zemi světa ve 21. století každý den. „Je na čase, aby politici přestali předstírat, že se nic neděje,“ vzkázal na svém Twitteru německý antropolog Adrian Zenz, který se specializuje na studium reedukačních táborů a působí v pamětní nadaci Oběti komunistického režimu.

Na internetu se již objevují i online petice, které pod hashtagem #NoRightsNoGames (Žádná práva, žádné Hry) vyzývají Čínu k respektování práv Ujgurů a rozpuštění táborů, nebo vzdání se pořádání Olympijských her. Petice má k dnešnímu dni více než 255 tisíc podpisů.

Češi pojedou, Britové hrozí bojkotem

Otázkou zůstává, které řešení je to ‘správné’. Zrušení Olympiády by pro mnohé sportovce znamenalo nedůstojné zakončení kariéry, které chtěli zažít v obklopení fanoušků na sportovišti. Český olympijský výbor se na Hry chystá, podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka by sport měl zůstat apolitický.

Velká Británie je naopak připravena Olympiádu bojkotovat. Britský ministr zahraničí Dominic Raab se proti Číně a jejímu chování již několikrát vymezil a přidali se k němu i představitelé USA či Austrálie. Snahy o bojkot se objevily už v roce 2008 před Olympiádou v Pekingu, tehdy ale byla situace jiná a velká část věřila v brzké rozvolňování poměrů.