Může mít empatie i temnou stránku? Aneb, kdo jsou „dark empaths“

Empatie je téma, které se dotýká každého z nás již od raného dětství. Rodiče nám do hlavy vtloukali, abychom se vciťovali do ostatních lidí. Abychom se snažili pochopit, jak se asi cítí. Empatie by tedy neměla být ničím škodlivým, ale představme si situaci, kdy v našich emocích někdo dokáže číst jako v otevřené knize a zneužije tyto poznatky proti nám.

Existuje mnoho poruch osobnosti. Drtivá většina osob s těmito dispozicemi postrádá jakoukoli empatii, nebo schopnost porozumět a pochopit ostatní. Tomuto trendu se naprosto vymyká fenomén tzv. „dark empaths“, neboli temných empatiků. Studie, která tento nový typ osobnosti objevila, vyšla v roce 2021. Výzkum zaštiťovala společnost Elsevier, zabývající se především analytickými články z oblasti zdravotnictví, přírodních věd a technologií. Autoři nejenže definují novou poruchu osobnosti, ale zároveň ji označují za „úplně nový psychologický konstrukt“. Takzvané „dark empaths“ popisují jako osoby s velmi dobře vyvinutou schopností empatie, kteří disponují temnými rysy osobnosti, jako je například vysoká úroveň manipulativnosti. Takový člověk navenek působí jako laskavý a citlivý, ale těchto vlastností zneužívá k ovlivňování lidí ve svém okolí.

Kdo je to „dark empath“?

V dnešní společnosti je empatie velmi ceněnou schopností. Na rozdíl od psychicky zdravého a vyrovnaného člověka, nepoužívají „dark empaths“ vlastní schopnost empatie k tomu, aby pomohli ostatním a pochopili je, ale využívají vysokou citlivost vůči emocím druhých lidí ke svému vlastnímu zisku a prosperitě. Rozumí tedy tomu, jak se lidé v jejich okolí cítí, a tváří se, že jim záleží na ostatních. Jejich skutečné zájmy spočívají především v tom, jak ostatním uškodit a znepříjemnit jim situaci. Mohou tak lidi využívat k finanční, sociální nebo jiné pomoci, aniž by si to druhá strana uvědomovala. Pracují s tím, že na ostatní působí jako hodní a starostliví.

Takoví lidé mají velmi vysokou emoční inteligenci a dokáží ve vás číst jako v otevřené knize, ale postrádají soucit. To znamená, že vaše emoce a situaci neprožívají způsobem, který by je přiměl k tomu, chtít vám pomoci. Místo emoční empatie disponují kognitivní empatií, která jim umožňuje racionálně chápat perspektivu druhé osoby. Tuto schopnost tak nadále využívají k manipulaci, aniž by cítili jakoukoli lítost a výčitky. Neberou na vědomí ani důsledky vlastních činů. Toto chování zapříčiňuje tzv. „temná triáda“ obsažena v osobnostech těchto lidí.

Temná triáda

Označení „temná triáda“ by mnozí z nás mohli považovat za název ne příliš kvalitního akčního filmu. Ve skutečnosti se jedná o psychologický koncept, se kterým přišli američtí psychologové Delroy Paulhus a Kevin Williams v roce 2002. Toto označení zahrnuje tři dimenze osobnosti, které dle některých specialistů obsahují jen to nejhorší, co z lidského chování známe. Těmito rysy jsou narcismus, psychopatie a machiavellismus.

U všech tří zmíněných fenoménů se jedná o komplexní poruchy osobnosti. Narcisté bývají egocentričtí, zahleděni sami do sebe a přesvědčeni o vlastní bezchybnosti. Vyznačují se také domýšlivostí a pocitem nadřazenosti. Milují chválu a nesnáší kritiku vůči své osobě, pokud je někdo kritizuje, může se v extrémních případech objevit agresivní jednání. Psychopaté se projevují manipulativním chováním a nízkou mírou empatie. Bývají také velmi impulzivní a ztrácejí kontrolu nad svým chováním, přičemž nad svými činy necítí žádnou lítost, ani vinu. Často mívají sklony k neetickému, násilnému a manipulativnímu chování. Machiavelisté jsou především skvělými manipulátory a dokonalými lháři. Sami sebe vnímají jako jakéhosi „vodiče loutek“. Všichni ostatní jsou jen figurkami v jejich hře, které využívají k dosažení vlastního úspěchu. Mají také velmi vysokou míru sociální inteligence, i když schopnost být empatičtí bychom u nich nenašli. Na rozdíl od narcistů se ale nepotřebují chlubit vlastními úspěchy.

Nejen romantické vztahy

Udržování jakýchkoliv vztahů, ať už pracovních, romantických nebo jen přátelských, je vždy otázka důvěry v protistranu. A přesně takové prostředí je pro „dark empaths“ hotovým královstvím. Jejich emoční naladění, charisma a šarm způsobí, že se z nich stanou vaši důvěrníci a spojenci. Za tímto pozlátkem se ale skrývá krutá, vypočítavá pravda. Takto nemocný člověk s vámi vlastně nechce navázat blízký vztah, ale chce vás jen využít. Následně už pracuje zásadně proti vám.

V romantických vztahu vytváří temní empatikové iluzi naprostého bezpečí, bezmezné důvěry a skvělého porozumění. Jsou totiž schopni velmi dobře naslouchat pocitům, potřebám a strastem opačné strany. Postupem času ale oběti takového člověka dojde, že se cítí utopená. Už to není ta stejná osoba, jako před tím, než poznala temného empatika. Taková oběť je emocionálně vyčerpaná a cítí se zmateně.  

Pracovní vztahy a poměry ale pro „dark empaths“ představují ještě lepší prostředí. Právě na pracovišti mohou využít na maximum své schopnosti necítit vinu, ani výčitky. Velmi rychle tak mohou díky své podlézavé a falešné osobnosti šplhat po žebříčku pozic ve firmě. Udělají cokoliv pro dobré místo a možnost vlivu. Pod maskou skrývají velmi disruptivní záměry, které škodí harmonii mezi kolegy ve firmě. Důsledkem jejich jednání proto často bývá toxické a dysfunkční pracovní prostředí.

Pomoci hlavně sám sobě

Vypořádat se s někým, kdo je takto psychicky narušen, jistě není snadná záležitost. Proto je důležité řešit každou situaci, kdy se cítíme manipulováni, co nejdříve. Jak si tedy vytvořit odstup od takového člověka?

Nejdůležitějším krokem je nastavení hranic. Vymezte a komunikujte s tímto člověkem naprosto jasné hranice chování, jejichž překročení nebudete tolerovat. Je velmi důležité být naprosto přesný v tom, co je pro vás přijatelné. Pokud má člověk podezření, že se jeho protějšek chová nezvykle, je nutné věřit vlastnímu instinktu. Musíme udělat to, co nám v dané chvíli přijde správné.

Občas je i vnější kritický a nezaujatý pohled nezbytný pro pochopení situace. Když se vás někdo snaží manipulovat, nebo vás využívá, je dobré pobavit se o svých přesvědčeních s přáteli, nebo rodinou. Pokud si nedokážeme poradit sami, je načase zvážit návštěvu terapeuta a poprosit jej o pomoc. Nikdo si nezaslouží být v toxickém vztahu. V některých věcech musí být člověk sobecký a řádně se zamyslet nad vlastním fyzickým a psychickým pohodlím.

Pozitivní trend s negativní stránkou

Svět si stále více uvědomuje sílu a důležitost emocionální inteligence, což je moc dobře. Většina z nás využívá schopnost empatie k porozumění a pochopení lidí ze svého okolí. Bohužel, za vším dobrým je také něco nežádoucího. V povědomí musíme mít také ty, kteří mají pouze ničemné záměry a být vůči nim ostražití.

Temní empatici jsou vlci v rouše beránčím. Spojují dar nadprůměrné emoční inteligence se škodlivými úmysly. Jejich schopnost číst emoce ostatních je činí velmi nebezpečnými. Hlavně tam, kde jsou napojení a důvěra nejdůležitějšími faktory – v osobních a pracovních vztazích. Proto bychom se měli naučit rozpoznat jejich taktiky a chránit hlavně sami sebe.