Od brambory po Medusu – veletrh Litr obohatil Olomouc o kulturu

Festival Litr, který se konal 19.-21. září, přitáhl do svých prostor umělce, nakladatele, stejně tak i rodiny s dětmi nebo zvědavé kolemjdoucí. Akce se uskutečnila na olomoucké Flóře v Pavilonu G. Své stánky tu měli umělci s různými druhy umění. Pojďme si říct něco málo o pár tvůrcích.

Na jednom ze stánků představoval nakladatel a překladatel Roman Tilcer své nakladatelství Medusa. Zde svépomocí překládá velkou většinu děl, převážně z angličtiny. Avšak nepřekládá jen tak ledajaké knihy. Věnuje se Weird Fiction, tedy podivné literatuře, která se nedrží ve škatulce. „Míchají se zde žánrové složky tak, jako to bylo v minulosti. Může tam být fantasy, horor, sci-fi nebo všechno najednou,“ prozradil pan Tilcer. Chtěl se vyhnout výběru knih s jasným šablonovitým žánrem.

Z názvu Medusa vychází spojitost mezi díly, která jsou do něj vybírána. Nakladatelství se totiž zaměřuje na příběhy obětí, které o svém problému chtějí podat svědectví nebo dodat naději na jeho zvládnutí. „Nakladatelství vzniklo během pandemie,“ sdělil Roman Tilcer. „Já jsem tehdy myslel na lidi, co jsou například zavření doma s násilnickým partnerem kvůli lockdownu.“ Z toho vznikl nápad na přeložení první knihy Tráva od Anyi Martin. Příběh vypráví o vztahu s násilnickým partnerem z pohledu oběti vztahu.

Založení vlastního nakladatelství není jednoduchá záležitost. Pan Tilcer překládá od roku 2008, ale nečekal, že mu nakladatelství bude zabírat tolik času. Obnáší to mnohem více než založit si a spravovat e-shop, ale ani to není lehká úloha. Hodně času zabírá i mnoho jiných prací, například redakční úprava, korektura, grafická úprava, komunikace s tiskárnou a další. I přes původní nápad, že nakladatelství bude „DIY“ (do it yourself), bylo potřeba najmout externisty, kteří tuto práci odvedou profesionálně. Roman Tilcer se tudíž může zaobírat výběrem knih a samotným překladem.

Counter Clockwise

Jako další se na veletrhu propagovalo karetní vydavatelství Counter Clockwise. Jak už jste tedy nejspíš pochopili, na veletrhu propagovali své karetní hry. Vydavatelství obnovuje historický design a historické hry obecně, jelikož se skládá z nadšenců do historie. V poslední době se roztrhl pytel s deskovými hrami a jejich velká popularita nepřímo způsobuje úbytek tradičních hracích karet. Dá se tedy říct, že vydavatelství se snaží dostat historické karetní hry do mainstreamu.

Většina her v historii má co do činění s hazardem. Například domino, které vydavatelství Counter Clockwise vyrábí v karetní podobě, začalo exkluzivně jako hazardní hra. Výjimkou mezi kartami je hra Kladivo a zvon. Také původně hazardní hra se totiž hraje s kostkami. I když ve vydavatelství nejsou zrovna fanoušci vykládacích karet, místo pro ně našli, a to ve formě pexesa. Pexeso dále vytvořili také z karet na prší. Někteří možná znají dva druhy karet na prší, moravský a pražský design. Avšak zaměstnanci Counter Clockwise obnovili tzv. žlutický design, který se téměř nedochoval. Další karetní hra, jež téměř zanikla kvůli druhé světové válce, pochází z židovské kultury, nazývá se Kvitlech a nese podobnosti blackjacku.

Naopak v Japonsku kvůli utlačování obyvatelstva vznikla nová karetní hra. Japonské květinové karty, neboli Hanafuda, vznikly, když se Japonsko uzavřelo od vnějšího světa. Tehdy se zakázalo vše evropské, včetně karet. Po snaze zamaskovat evropské karty se Japonci nakonec rozhodli vyrobit si vlastní. Karty zobrazují druhy květin a každá z nich symbolizuje ten měsíc v roce, kdy roste. Hra obsahuje i pravidla, jelikož se hraje jinak, než jsme u většiny karetních her zvyklí. Za zmínku také určitě stojí tarokové karty nebo kvarteto křižovatek.

Potato Publishing

Potato Publishing se skládá z kolektivu autorů z Linze v Rakousku, kteří spolu provozují workshop risografie. Risograf je tiskárna vynalezená v Japonsku v pozdních sedmdesátých a brzkých osmdesátých letech minulého století. Na začátku nového milénia si lidé kupovali staré risografy a tisknuli na nich komiksy. Risograf je speciální tím, že tiskne jen jednu barvu na jeden tisk. Tím pádem na něm jdou tisknout neonové nebo metalické barvy, které se nevytisknout v digitální tiskárně. Také je možné tisknout bílé či šedé barvy na tmavší papíry.

Hlavní zaměření volně přístupného workshopu je vlastní tvorba. Knihy, které pomáhají tvořit, jsou svépomocí vydávány v malých nákladech cca 30 až 150 kopií. Workshop je otevřený pro všechny zájemce a platba za použití je zcela dobrovolná. Oscar z Potato Publishing říká: „Dobrovolné příspěvky by měly pokrýt náklady za materiály.“ Za použití strojů nechtějí žádné komise. Tím způsobem chtějí lidi motivovat a pomáhat jim při vytváření vlastních projektů.

Jméno Potato Publishing je provázáno se začátky i záměrem workshopů. Původně si tak říkali, jelikož uspořádali závod vozidel z brambor spojený s uměním, po němž založili kolektiv autorů Potato Publishing. Za jménem ale stojí další souvislosti. Brambory jsou levné a dostupné pro všechny, stejně tak jako stroje, které poskytují. Z biologického hlediska kvůli tomu, že z jedné brambory vyroste několik dalších. Autoři chtějí inspirovat mnoho dalších lidí, aby se stali umělci a rozvíjeli svou kreativitu. Nakonec je vystihuje myšlenka, že všechny brambory jsou vlastně na první pohled stejné, ale z blízka se od sebe liší.