Být dobrovolníkem není otroctví

Vášeň pro cestování nemusí být závislá na neomezených financích. Jako kapitál vám postačí odvaha a spontánnost. Workcamp zajistí stravu, ubytování a vy se můžete naplno věnovat dobrovolnictví a globálnímu vzdělávání. Poznáte nejen svět a nové lidi, ale především sami sebe.

Cestování je dnes neodmyslitelnou součástí života většiny nejen mladých lidí.  Jednou z dostupných možností je používání cestovatelských aplikací – digitální platformy usnadňující vyhledávání, plánování a realizaci cest. Přestože touha po dobrodružství a nových zkušenostech s sebou nese jistá rizika, má zkušenost z italského městečka Carignano je jedině pozitivní a obohacující. Aneb jak řekla slavná americká spisovatelka Erika Jong: „If you don’t risk anything, you risk even more.”

Správný výběr jako první krok

Nabídek na nejrůznější příležitosti je mnoho. Nevládní nezisková organizace INEX-SDA například nabízí nespočet dobrovolnických projektů v Evropě i mimo ni. Po rozhodnutí vyzkoušet tuto možnost tzv. workcampu přijde nával otázek…Kam?… Proč zrovna tam?… Co bude práce obnášet?… Domluvím se?… Kde budu bydlet?… Na některé najdete odpovědi u zprostředkovatelů či organizátorů a na spoustu z nich až ve vlastní zkušenosti. Neexistuje univerzální rada. Důležité však je, aby vás náplň projektu bavila a vybraná země lákala. Workcampy trvají nejčastěji dva týdny, ale je možné vycestovat třeba až na rok. Po podání přihlášky je nutné zaplatit registrační poplatek a poté se obvykle do dvou týdnů dozvíte, zda jste byli pro projekt vybráni.

V Itálii probíhal dvoutýdenní dětský tábor, na kterém se nás sešlo sedm dobrovolníků z šesti zemí světa – Česko, Španělsko, Francie, Turecko, Mexiko a Kolumbie. Věděla jsem, že pouze znalost angličtiny nebude ve všech situacích dostačující. Komunikace s dětmi byla však bez italštiny místy nemožná, naopak někdy působila velmi obohacujícím a vtipným dojmem. Věděli jste, že se italsky věty Sono ceco. (Jsem češka.) a Sono cieco. (Jsem slepá.) vyslovují úplně totožně?

Práce nebo zábava?

Dobrovolníci přes den pracují, pomáhají a na oplátku mají zajištěno zdarma ubytování a jídlo. Takový běžný den v historickém městečku Carignano nedaleko Turína začal ráno ve vile s názvem Villa Bona. Zní to jako luxusní ubytování, ovšem jinak, než se na první dojem zdá. Vila to opravdu byla, ale už mnoho let čekala na pořádnou rekonstrukci. Jako dobrovolníci jsme spali ve spacácích na jednoduchých lehátkách v jedné velké místnosti s opadanou omítkou. V přízemí byly koupelny a kuchyň, kde jsme každý den společně připravovali jídlo. Ve vile bydlel také jeden italský dobrovolník, který nám se vším pomáhal a „měl nás na starost“.

Od rána do odpoledne jsme trávili čas nedaleko vily, kde probíhal tábor. Místní vedoucí campu měli připravený program a my pomáhali, kde se dalo – od chystání her přes výdej těstovin k obědu až po úklid. Hlavním posláním ale bylo předat kulturu a povědomí o naší vlastní zemi. Každý z nás si připravil program na jedno odpoledne. Představili jsme typické hry a společně je s dětmi vyzkoušeli. Poslouchali hudbu, tančili a někteří z nás dovezli na ochutnávku sladkosti. Děti mají opravdu mnoho zvídavých dotazů a rády se ptaly, jak se co řekne v našem jazyce. Na oplátku nás učily italštinu a nic je nerozesmálo víc než naše zkomoleniny slovíček. Dále jsme s trochu vážnější přednáškou jednou navštívili místní domov pro seniory. Tam naopak mnozí vzpomínali, kam za mlada cestovali oni.

Zbytek volného času jsme trávili s dobrovolníky společně. Užili jsme si mnoho propovídaných hodin a spoustu skvělého jídla. Každý uvařil něco tradičního pro svou zemi, a tak jsme poznali víc než jen Itálii. Samozřejmě nechyběly ani společné výlety a večery se zpěvem a kytarou.

Vybere si každý

Za rok 2024 vyslalo sdružení INEX-SDA do světa přes 220 českých dobrovolníků a podobný počet přijel pracovat naopak ze světa do Česka. Tady pomáhají s renovačními pracemi, na hradech, v CHKO, s organizací festivalů atd. Vedoucí workcampů Lucie Horáková v rozhovoru pro idnes.cz zmiňuje, že workcampy považují za nástroj prevence vůči xenofobii.

Programu Dobrovolnictví pro všechny se mohou zúčastnit i zájemci se speciálními potřebami. Organizace vyhledá vhodný projekt pro daného dobrovolníka, takže díky inkluzivnímu dobrovolnictví se mohou zapojit lidé s postižením, z dětských domovů, ze sociálně znevýhodněného prostředí atd.

Stojí to za to!

Už od hledání levných letenek či lístku na vlak začíná dobrodružství. Všechny tyto zkušenosti navíc později usnadňují běžné životní situace, a to není nikdy k zahození. Právě cestovatelské aplikace mohou být skvělým prostředníkem mezi vámi a nezapomenutelnými zážitky. V neposlední řadě je důležitým faktorem znalost jazyků. Ať už souhlasíte, či nesouhlasíte s tvrzením „Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem.“, rozhodně platí, že nám umožňují komunikaci s novými zajímavými lidmi. Jazyky jsou klíčem. Nemusíte být polygloti (člověk ovládající více jazyků), abyste se seznámili a věřte mi, že jsou to často přátelství na celý život.

Cestování je dnes díky internetu stále dostupnější a populárnější. Často nás od splnění cestovatelského snu dělí jen strach z opuštění komfortní zóny. I když je to relevantní překážka, představme si, jak by život vypadal bez ní. Najednou by se nám otevřel nový svět plný možností. Důležité je ale rozlišovat mezi pohodlím a pudem sebezáchovy. Pravidla jsou od toho, aby se porušovala a sny proto, abychom je žili. Tak si ty cestovatelské sny pojďme plnit, protože čas je nejvzácnější veličina, kterou máme. Stojí to za to!