Druhý rok (ne)existence Liberlandu: co byste o něm měli vědět

ANALÝZA – Liberland je projekt, který vzbudil ohlas nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jeho založení inicioval Vít Jedlička, příslušník strany Svobodných občanů, jejichž jediný úspěch na politickém kolbišti sestává ze zvolení vrchního euroskeptika Petra Macha do Evropského parlamentu. On sám se označuje jako prezident či jako „otec zakladatel“ a za peníze, které mu lidé dobrovolně posílají na transparentní účet, lítá po světě, aby prezentoval svůj stát novým mladým libertariánům. Pojďme si teď společně shrnout, jak to s ním vlastně bylo a je.

Vít Jedlička vyhlásil vznik státu Liberland 18. dubna 2015. Zatím byl však uznán pouze Královstvím severního Súdánu, což je stát, který vznikl o rok dříve za podobných okolností. Pro přiblížení situace – založil ho americký miliardář, protože si jeho šestiletá dcera přála býti princeznou. Tak si to přeberte, jak chcete.

Liberland byste na mapě hledali jen těžko. Leží na Chorvatsko-Srbské hranici a jde o oblast, na které probíhá územní spor mezi oběma zmíněnými státy od té doby, kdy se pohybem říčního koryta proměnila hranice mezi chorvatským a srbským břehem Dunaje. Podle Jedličky si toto území nenárokuje ani jeden z nich. Jedná se tedy o tzv. terra nullis (zemi nikoho). „Když najdete kus země, který není obydlený, a který nechce žádný stát, tak máte právo tam vztyčit vlajku a říct, že tohle je moje a tady bude nový stát,“ vysvětloval měsíc po vyhlášení státu Jedlička situaci ohledně Liberlandu v Show Jana Krause.

Je Liberland skutečně stát?

Více než jako skutečný stát je Liberland vnímán jako specifický fenomén, se kterým si nikdo příliš neví rady. Některými je chápán jako zajímavý nápad, jinými jako druh českého humoru, kterému nikdo nerozumí. Nakonec zde jsou odborníci, kteří status státu Liberland popírají. Problém s jeho založením je totiž právě v tom, že ani Chorvatsko ani Srbsko nikdy neuvedlo, že by o území, které je na mapách značeno jako Gornaja Siga, zájem nemělo. Status státu Liberland zpochybnil z tohoto a dalších důvodů v České televizi i Vladimír Balaš, který působí na Ústavu státu a práva Akademie věd. „Já si myslím, že státem není. Podle toho, co zaznělo, se jedná o originální způsob nabytí toho území. Jak Srbsko, tak i Chorvatsko zpochybňují, že by si na toto území nečinily nárok. Když se podíváte na zámořské objevy, ani jeden ze silných a mocných pirátů nebo mořeplavců, když objevil nějaké území, tak ho nenárokoval pro sebe jako pro soukromou osobu, ale potřeboval za sebou vždy vlajku suveréna, který efektivně dokázal podržet nárok. Kdyby Jedlička řekl, že to nabývá ve prospěch České republiky, tak by možná byl nárok silnější a mohli bychom se do toho lépe vložit. Ale to jsou spekulace za předpokladu, že by to Srbsko a Chorvatsko nenárokovaly,“ vysvětlil v České televizi Balaš.

Po založení státu byl prezidentem zvolen, svojí manželkou a kamarádem Jaromírem Miškovským, sám Jedlička, čehož se, chápajíc to jako regulérní volby, ochotně ujal. Přestože plánuje v budoucnu tuto funkci zrušit, lobuje zatím za vznik dosud víceméně samozvaného státu. Poskytuje řadu rozhovorů, navštěvuje přednášky, talkshow a snaží se Google přesvědčit, že jeho stát skutečně existuje, což se mu, přestože na svých stránkách prezentuje opak, očividně zatím nedaří.

Měsíc po založení státu zatkla chorvatská policie Jedličku při pokusu vstoupit na půdu samozvaného Liberlandu. On sám to po propuštění komentoval pro iDnes.cz slovy: “Šlo o velmi přátelské setkání s policií a soudcem. Těžko si dovedu představit lepší kontakt s chorvatskou stranou. V posledních dnech tisíce lidí překračovaly hranice Liberlandu, byla potřeba o tom jednat.” Ať už tisíce skutečně hranici překračovaly či nikoliv, výsledek byl takový, že Jedlička přítomnost policie na Dunaji začal chápat jako uznání Chorvatsko-Liberlandské hranice a ještě chorvatským policistům děkoval za to, že brání nekontrolovatelné imigraci do jeho země. Policisté však zadržují i ty, kteří se snaží dostat na území samozvaného Liberlandu, aby se zúčastnili větších Jedličkových “párty”, které tam jsou pořádány pro rozšíření povědomí a snad také pro získání sympatií k novému státu. Záhy se tak začal proti podobným policejním akcím ohrazovat. Důvody byly například takové, že policisté při zadržování těchto osob často působili mimo svou jurisdikci. “Přichází nás navštívit velká spousta lidí, ale samozřejmě, když máme větší událost, zvětšuje se chorvatský odpor. Všechny tyto akce jsou však vedeny mimo území Chorvatska a oni jsou mimo jejich územní působnost. Není zde žádná síla, která by jim umožnila zastavit budování státu mimo jejich hranice.”

Zástupné kanceláře, uznání Liberlandu a crowfunding místo daní

V červnu 2015 bilancoval tým Liberlandu dosavadní vývoj státu. Uvedl, že o občanství požádalo do té doby 330 000 lidí. Ohledně financí zmiňuje, že přesunul jeho finanční transakce do daňového ráje v Hong Kongu. Chce pro svou novou zemi zavést systém dobrovolných daní, tedy že by příjmy do státního rozpočtu tekly v rámci jakýchsi crowdfundingových kampaní. Nelze nezmínit také údajně fungující kanceláře ve Francii, Chorvatsku, Srbsku, Norsku, Německu, České republice, Slovinsku a Maďarsku. Podporu mu vyslovily i nejrůznější politické strany ve Švýcarsku, Norsku, Německu, Francii, Polsku a Španělsku. Problém je, že většina těchto stran není ani v parlamentu a ty, které tam jsou, jsou zde zastoupeny pouze pár členy. Fakticky tedy nemůžou nikterak napomoci uznání či rozšíření spolupráce s Liberlandem.

Jedlička se však v současné době věnuje víceméně propagaci značky “Liberland” po světě. Navštěvuje konference, přednáší, setkává se s podobně naladěnými libertariány a otevírá v co nejvíce zemích zastupitelské kanceláře. Jeho poslední návštěvou bylo setkání s podporovateli a investory v Tel Avivu. Kromě toho se snaží podpořit Liberland také vlastním značkovým pivem či vínem.

Podle výroční zprávy za rok 2015/16 vybral Liberland z dobrovolných příspěvků celkem 225 126 USD (přibližně 5,5 milionů Kč). Z těchto peněz měl celkový výdaj 201 244 USD (přibližně 5,1 milionů Kč).  Nejvíce investoval právě do cestování a diplomacie – celkem 53 896 USD (asi 1,4 milion Kč). Pod diplomacií a cestováním si můžete představit Jedličkovo lítání po světě a setkávání se s podobně naladěnými lidmi. V neposlední řadě také přednáší o svém, dosud řádně neuznaném, státu. Další důležitou položkou jsou aktiva – tedy majetek státu Liberland, který tvořil za rok 2015/16 celkem 21 % celkových výdajů, tedy 41 837 USD (více než 1 milion Kč). Do služeb potom Liberland investoval celkem 32 238 USD (téměř  810 560 Kč). Další výdaje Liberlandu tvoří položky jako konference, IT služby, administrativa a vedení kanceláří (dohromady téměř 1,6 milionů Kč). Za osidlování území Jedlička zaplatil 10 828 USD (více než 270 000 Kč).

Liberland v tomto roce oslavil 2 roky svého fungování. Dodnes požádalo o liberlandské občanství více než 430 000 lidí z celého světa. V současné době má podle Jedličky zastoupení ve více než 90 zemích. I nadále však práce na ostrově zcela stojí, nic se významně za dva roky “fungování státu” nezměnilo – tedy až na vyvěšení liberlandské vlajky na jednu z místních polorozpadlých budov. Celkově je ze světa spíše slyšet skepse než názor, že by stát mohl a měl v nejbližší době začít skutečně fungovat. V neposlední řadě tomu stále brání právě přeshraniční spor, kdy navzdory dopisu pana Jedličky chorvatskému parlamentu stále z chorvatské strany nezaznělo jasné stanovisko. Nepočítáme-li jako stanovisko to, že se ještě donedávna snažila chorvatská policie zadržet “liberlandské přistěhovalce” při snaze překročit hranice. Osud státu Liberland je tedy dosud nejistý. Sám Vít Jedlička však v úspěch stále věří, okolnostem navzdory.