Konec satanismu na Valašsku aneb z jednoho extrému do druhého

Není tomu tak dávno, co se na území ze všech nejsvatější, tedy do Valašských Klobouk, dobýval sám Satan. Na rozdíl od sličné dívky z písně Máš chuť majoránky od Karla Zicha pozvání obdržel, ale k jeho smůle se našla hrstka jedinců oplývajících zvláštními privilegii, která se rozhodla učinit jeho návštěvě přítrž. Neposlušní darebáci stojící na straně temna dostali přes prsty a zdejší aristokracie se pod pláštíkem obrany morálních hodnot rozhodla zmařit vystoupení metalových skupin Törr a Root. Že to se zdejšími občany myslí opravdu dobře, můžeme sledovat i nadále.

Již od samotného začátku této výživné kauzy jsme mohli pozorovat evidentní snahu vedení města zamést celou věc pod koberec. Jenže několik individuí prozřelo skrze škvíru mezi svými mastnými vlasy a spatřilo na facebookové události TÖRR & ROOT tour 2016 | Valašské Klobouky jasně znějící nápis „ZRUŠENO“.  V marné snaze dovolat se racionálního vysvětlení následovala série rozhořčených výkřiků ze strany fanouškovské základny zmiňovaných kapel. Kýžené rozuzlení se však nedostavilo. Po několika dnech zarytého mlčení naservírovala sama starostka Valašských Klobouk svým oponentům několik nahrávek na smeč.

Jako příklad by mohl posloužit fakt, že se město rozhodlo koncert zrušit z důvodu respektování názoru a hodnot většinové části místního obyvatelstva. Nabízí se otázky, kdo byla ona záhadná skupinka dotazovaných a kde se „referendum“ o samotném vystoupení konalo. V reakci na tato slova vznikla rovněž recesistická petice proti zrušení koncertu křesťanské skupiny Adorare, a o tom, jak se situace vlastně má, se na vlastní oči přijel přesvědčit Josef Klíma. Ve snaze zachovat dekorum města a ochránit své ovečky před potenciálním zlem se Klobouky staly vzácným exemplářem vzbuzujícím místo hromotného potlesku pouze posměch.

Pokrytecká hra na dobro a zlo

Současné dění na Valašsku vypovídá o tom, že pojmy dobro a zlo, se kterými vyšší moc s oblibou operuje, mohou často nabývat abstraktních podob. Radnice svým počínáním dala najevo, že je podle ní vlastně v pořádku sebrat někomu právo, aby se svobodně podílel na veřejném dění. Bude raději protežovat požadavky těch, jejichž přízeň a voličské hlasy se jí budou hodit do krámu, sem tam je obšťastní dávkou otupujícího dryáku v podobě Veselé trojky ze Šlágr TV proloženou produktem hudební mašinérie z dob normalizace, a při tom všem se bude tvářit, že je to v nejlepším zájmu občanů.

Na zbývající část obyvatelstva kašle. Mladí nechť si zapíjí svůj pocit zmaru v místních lokálech, ostatně pokud se je nepodaří uvěznit v jedné z místních fabrik, stejně vezmou nohy na ramena, a i slušným lidem je třeba ukázat, co se smí a co ne. Zdá se, že jediný zlý duch, který na Valašsku řádí, je ten, co s sebou vláčí stín praktik minulého režimu.

Dlouhé vlasy se přece nenosí

Od onoho incidentu uběhlo pár měsíců a boje mezi znepřátelenými stranami utichly. Nicméně zdejší region přichází opět na trh s další kulturní lahůdkou. Kompenzací za zrušený koncert budiž vystoupení Ortelu, které se tentokrát odehraje v sousedním Brumově.  Těžko říct, proti čemu tedy organizátoři veřejného dění vlastně brojí, protože takovou koncentraci zla a nenávisti, ke které bezesporu tato partička podněcuje, by pravděpodobně nezakusili ani návštěvníci odpískaného koncertu v klobuckém kulturním domě. Zřejmé je však to, že heslo „Ortel za všechny, všichni za Ortel“ sklízí své ovoce už i na Valašsku a ona „většinová část obyvatelstva“, která má tu pravomoc rozhodovat o tom, co je správné a co ne, tuto akci schvaluje.

Současně mohou místní napjatě sledovat, zdali opět nedojde k dalšímu astrálnímu výjevu, jako tomu bylo krátce potom, co povolané osoby rozjely středověkou hru na inkvizici. Tehdy už tak dost vystrašené Valachy zastihla zpráva o tom, jak se na silnici vedle benzinové pumpy s číslem popisným 666 propadla zem. Jestli šlo o výtvor obávaného Satana, který se kdesi z hlubin země snažil vysápat na povrch, se dodnes nepodařilo objasnit. V případě, že v příštích dnech nastane obdobná situace, dejme tomu čistě teoreticky na adrese 88 ve vedlejším Brumově, bude o tom zajisté informovat „nejčtenější valašské periodikum“ Jalovec. Nechť naše lidová kultura vzkvétá i nadále!